Sv. pater Pio a třetí fatimské tajemství: „Satan bude vládnout falešné církvi“ (2024)
Důležitost varování Naší Paní z Fatimy a třetího tajemství nelze dostatečně zdůraznit. Německý kněz P. Frank Unterhalt to věřícím připomíná v nedávném článku o svatém pateru Piovi, o jeho charismatu a jeho vizi třetího tajemství.
7. října 2024
Následující text napsal P. Frank Unterhalt, kněz jedné farnosti v německé arcidiecézi Paderborn. Je mluvčím skupiny Communio Veritatis, což jsou kněží z této diecéze, kteří neustále pozvedají hlas v opozici vůči změnám přicházejícím z Říma. Web LifeSiteNews zveřejnil mnohé intervence této skupiny pod vedením P. Unterhalta.
V nejnovější intervenci Unterhalt probírá život otce Pia, jeho charisma a jeho vlastní vizi třetího fatimského tajemství. LifeSiteNews s potěšením přináší s autorovým povolením překlad jeho nového textu.
Unterhalt svým čtenářům připomíná, že v roce 2017 publikoval José Maria Zavala knihu o třetím fatimském tajemství, v níž odkryl, že sám pater Pio o něm kolem roku 1960 jednou pověděl hlavnímu římskému exorcistovi P. Gabrielu Amorthovi. S ohledem na ty, kteří ještě Zavalův rozhovor s P. Amorthem neznají, zde klíčovou část přetiskujeme, než přejdeme k novému Unterhaltovu eseji.
***
[Amorth říká:] „Jednoho dne mi Padre Pio velmi zarmouceně řekl: »Víte, Gabrieli? Je to Satan, kdo byl uveden do náručí Církve a během velmi krátké doby bude vládnout falešné církvi.«“
„Ach, můj Bože! Nějaký druh Antikrista! Kdy vám to prorokoval?“ [ptá se Zavala].
„Muselo to být kolem roku 1960, protože jsem už tehdy byl knězem.“
„Byl toto důvod, proč měl Jan XXIII. takový panický strach ze zveřejnění třetího fatimského tajemství, aby si lidé nemysleli, že on je antipapežem, nebo co to bylo...?“
Nepatrný, ale vědoucí úsměv pohne rty otce Amortha.
„Řekl vám Padre Pio něco jiného o budoucích pohromách: zemětřeseních, záplavách, válkách, epidemiích, hladu...? Nenarážel nepřímo na tytéž morové rány prorokované v Písmu svatém?“ [ptá se Zavala]
„Nic z toho pro něj nemělo význam, jakkoliv strašné se to jevilo být, s výjimkou velké apostaze v Církvi. To byla věc, která jej opravdu velice trápila, a za niž se modlil a obětoval velkou část svého utrpení – ukřižovaný z lásky.“ [říká P. Amorth]
„Třetí fatimské tajemství?“
„Přesně.“
***
Nelze dostatečně zdůraznit důležitost třetího tajemství. Zasvěcení Ruska zjevně nebylo provedeno správně, jinak bychom nebyli na pokraji třetí světové války. Stále nevidíme žádné známky vítězství Neposkvrněného Srdce Panny Marie, jak jej ohlásila Naše Paní z Fatimy. Proto si téma varování Naší Paní z Fatimy stále připomínejme.
Úplný text P. Franka Unterhalta:
Poselství a události ve Fatimě popsané jako „exploze nadpřirozena“ (1) se jasně odrazily v životě sv. patera Pia. Velmi zvláštním způsobem dokázal být svědkem pravé katolické víry a prorokem naší doby.
Stejně jako malí pasáčci se i stigmatizovaný kapucínský kněz vyznačoval velikou úctou k Bohu ve Svátosti oltářní. Podle toho se také vyznával: „Země by snadněji existovala bez Slunce než bez mše svaté!“ (2) Tak byl opakovaně vtahován do tohoto nepochopitelného tajemství lásky s extatickým dojetím. Představa Kristovy oběti na kříži se během jejího slavení jakoby zcela ozřejmovala. „Před jeho myslí vyvstávalo drama Golgoty. Bylo mu dovoleno tajemným způsobem prožít utrpení Pána a obětní smrt Beránka Božího.“ (3) Svým uctivým postojem připomínal anděla z Fatimy, který děti naučil dvě slavné modlitby adorace (4) a podával klečícím Přijímání do úst. Pater Pio také cítil, že setkání s eucharistickým Pánem je zdrojem celého jeho života: „Ježíšovo a moje srdce... splynula v jedno. Už netloukla dvě srdce, ale jedno. Moje srdce se ztratilo jako kapka vody v moři.“ (5) Tento horlivý kapucínský kněz přikládal velký význam tomu, aby věřící přijímali Svaté přijímání ve stavu milosti, aby neuráželi Pána a nejedli sobě odsouzení (srov. 1 Kor 11:29).
Kněžská oddanost patera Pia směřovala ke slávě Nejvyššího a ke spáse duší. „Stejně jako Bůh nabádal fatimské děti prostřednictvím vidění pekla k odčiňování hříchů a k oběti, i on [pater Pio] vidí mnoho lidí v nebezpečí, že budou navěky ztraceni... »Jak bych neměl plakat, když vidím, jak se chce lidstvo za každou cenu vrhnout do pekla!«“ (6) Stejně jako Hyacinta z Fatimy i světec z Pietrelciny věděl, že nejvíce duší do věčné záhuby přivádějí hříchy těla. (7)
Jako pravý Boží pastýř proto rozhodně bojoval proti zhoubnému zlu necudnosti a naléhavě varoval. „Tyto hříchy znesvěcují prameny života a jak vždy Církev učila, jsou Bohu velmi nelibé... Nakonec pater Pio vedl ještě neúnavnější boj proti dalším strašlivým zlům jako je homosexualita, eutanázie a potraty. Považoval tyto hříchy za ohavnost lidstva a za ničení všech lidských a křesťanských hodnot.“ (8)
Fatimská výzva k modlitbě a velké oběti za obrácení hříšníků se vryla do srdce tohoto oduševnělého kapucína. Znal cenu spásy: „Kdybyste jen věděli, kolik stojí duše! Duše se nedávají darem, ale vykupují se. Nevíte, kolik Krista stály. Vždy za ně musíte platit stejnou mincí.“ (9) Pater Pio často lidem po jejich obrácení potvrzoval, jak moc pro ně trpěl.
Životní síly věnoval své oblíbené modlitbě, růženci. Vnímal ho, jako vynikající duchovní „zbraň“, pomocí níž může člověk dosáhnout všeho, protože „Blahoslavená Panna Maria růženec vřele doporučovala při všech zjeveních.“ (10) Proto chtěl tuto vítěznou pobožnost odkázat svým duchovním dětem.
Jako služebník Božího milosrdenství byl pater Pio apoštolem svátosti pokání a každý den zpovídal až patnáct hodin. Netoleroval povrchnost, ale vyžadoval opravdové pokání: „Požadoval jasné a upřímné vyjádření viny, upřímnou lítost a pevná předsevzetí. Především jste museli uznat a přiznat své hříchy a vlastní hříšnost.“ (11) Tento vynikající zpovědník se vyznačoval milosrdenstvím a rozhodností zároveň. Jeho dar nahlížet do duše mu umožňoval jedinečným způsobem vést věřící. Člověku, který se zpovídal, říkal: „Znám vás skrz naskrz, stejně jako se poznáváte v zrcadle!... Znám vše ve světle Božím!“ (12)
Tento obdařený duchovní vůdce často nevýslovně trpěl kvůli špíně hříchu, která přicházela do zpovědnice. „Měl takový odpor k hříchu, že by raději tisíckrát zemřel, než aby si touto špínou poskvrnil duši... Ze všech sil se snažil, aby kajícník konečně pochopil, kým je, čí dobrotu a lásku urazil.“ (13) Drama obrovské záplavy bahna jím otřásalo až do morku kostí: „Pláče nad hříšníkem, který dává přednost hříchu před svou drahocennou duší. Pláče nad Boží krví, která je marně prolévána za tolik nešťastníků.“ (14)
Stejně jako pasáčci z Fatimy i pater Pio dobře věděl, kdo nás může bezpečně dovést k našemu věčnému cíli. V jeho duši zněla slavná slova Neposkvrněné: „Mé Neposkvrněné Srdce bude vaším útočištěm a cestou, která vás povede k Bohu!“ Přesně si uvědomoval význačné postavení blahoslavené Panny a Matky Boží Marie v plánu spásy. Něžně ji nazýval svou „Maminkou“ a popisoval ji jako „jedinečné mistrovské dílo Stvořitele“. (15) S velkou horlivostí hlásal slávu nebeské Královny – zejména jejího Neposkvrněného početí, trvalého panenství a Božího mateřství. V extázi zvolal: „Ano, jsi krásná, kdyby nebylo víry, lidé by tě nazývali bohyní. Tvé oči jsou jasnější než slunce!“ (16) Žil a šířil zasvěcení Neposkvrněnému Srdci Panny Marie, které bylo tak naléhavě požadováno ve Fatimě jako mocná kotva spásy, a velebil Neposkvrněnou jako prostřednici všech milostí: „Září nad vším stvořením jako jitřenka. Všechny věci se vztahují k ní, všechny milosti procházejí skrze ni. Jen ona může zachytit proudy lásky, které se vylévají z Božího srdce. Jen ona je hodna být s nimi ve spojení.“ (17)
Zvláštní spojení patera Pia s fatimským poselstvím bylo také odhaleno v nesmírně poučném rozměru v roce 2017. Bylo odkryto, že znal i třetí tajemství – bylo mu zjeveno již čtyři roky před dětskými pasáčky. Renomovaný žurnalista José María Zavala to dosvědčuje ve své knize El secreto mejor guardado de Fátima, kterou vydal u příležitosti 100. výročí zjevení. V tomto investigativním díle se tento španělský autor odkazuje na svůj obsáhlý rozhovor s Donem Gabrielem Amorthem, duchovním synem patera Pia. V něm tento proslulý exorcista odhaluje, co mu stigmatizovaný světec, zasažený až do morku kostí, svěřil o třetím tajemství: „Je to Satan, kdo byl uveden do náručí Církve a během velmi krátké doby bude vládnout falešné církvi.“ (18)
Zavala se na to Dona Gabriela Amortha vyptával podrobněji a na závěr rozhovoru uvádí následující: „Opakovala se dvě vzájemně propojená témata. Velká apostaze v Církvi od jejího vrcholu – v souladu se svědectvím kardinála Ciappiho – a uvedení ďábla do čela Církve prostřednictvím »papeže ovládaného Satanem«.“ (19)
Zavala poukazuje na jasnou shodu mezi těmito slovy a výrokem bratra Michela de la Sainte Trinité, vynikajícího odborníka na fatimské poselství a autora příslušné trilogie. Ten prohlásil:
„Nastane čas rozhodující bitvy mezi Pannou a ďáblem. Po celém světě se rozšíří záplava ďábelského zmatení. Satan pronikne do nejvyšších pater Církve... Zaslepí ducha a zatvrdí srdce pastýřů, neboť je Bůh ponechá jejich osudu jako trest za neposlušnost vůči požadavkům Neposkvrněného Srdce Panny Marie.
Bude to velká apostaze ohlášená pro poslední dny... »falešný prorok«, který podle proroctví Apokalypsy zradí Církev ve prospěch »šelmy«.“ (20)
Falešný prorok, který obchází kolem, a Antikrist, který se brzy objeví, se všemožně snaží lidi oklamat a podvést a přivést je do věčné záhuby.
„Tu se ukazuje trpělivost věřících, kteří zachovávají Boží přikázání a víru v Ježíše.“ (Zj 14:12)
Nakonec však Neposkvrněné Srdce Panny Marie, fatimské Panny, Královny růžence a vítězky ve všech Božích bitvách, zvítězí!
P. Frank Unterhalt
13. července 2024, výročí třetího zjevení ve Fatimě
Poznámky
1) Paul Claudel, in: P. Charles Olmi, Méditations sur les révélations de Fatima, Le Puy 1945, Introduction.
2) P. Ferdinand Ritzel, Pater Pio. Sein Leben. Lieben und Leiden, Media Maria Verlag 2018, str. 182.
3) Ibid., str. 181.
4) Můj Bože, já v Tebe věřím, uctívám Tě, doufám v Tebe a miluji Tě! Prosím tě o prominutí za všechny ty, kteří v Tebe nevěří, neuctívají Tě, nedoufají v Tebe a nemilují Tě.
Nejsvětější Trojice, Otče, Synu a Duchu Svatý, hluboce Tě uctívám a obětuji Ti nejdrahocennější Tělo, Krev, Duši a Božství téhož Syna, Ježíše Krista, přítomného ve všech svatostáncích světa, jako náhradu za všechny svatokrádeže, urážky a lhostejnost, jimiž je On sám urážen. A skrze nesmírné zásluhy Jeho Nejsvětějšího Srdce a Neposkvrněného Srdce Panny Marie prosím za obrácení ubohých hříšníků.
5) P. J. Derobert, Heiliger Pio aus Pietrelcina durchsichtig auf Gott hin, Hauteville/Switzerland 2011, str. 66.
6) P. Ferdinand Ritzel, str. 182.
7) Srov. Prof. Dr. L. Gonzaga da Fonseca, Maria spricht zur Welt, Fribourg/Switzerland 1973 (16. vydání), str. 177.
8) P. Stefano Maria Manelli, Der heilige Pio von Pietrelcina, Castelpetroso 2002, str. 132.
9) Don Gabriele Amorth, Pater Pio. Lebensgeschichte eines Heiligen, Stein am Rhein 2006 (2. vydání), str. 60.
10) P. Stefano Maria Manelli, str. 97.
11) Ibid., str. 105.
12) P. J. Derobert, str. 717.
13) Ibid., str. 715.
14) Maria Winowska, Das wahre Gesicht des Pater Pio, Augsburg 1989 (25. vydání), str. 127.
15) Ibid., str. 159.
16) P. Ferdinand Ritzel, str. 266.
17) Maria Winowska, str. 159.
18) José María Zavala, El secreto mejor guardado de Fátima, španělské vydání, Planeta Publishing 2017, str. 231.
19) Ibid., str. 267.
20) Ibid., str. 83–84.
Zdroj: LifeSiteNews
Překlad: D. Grof
