úterý 1. října 2024

Růžencové křížové tažení, které osvobodilo Rakousko od komunismu (2024)

 

Růžencové křížové tažení, které osvobodilo Rakousko od komunismu (2024)

Elizabeth Lozowski

11. září 2024

Válka [první světová] skončí. Jestliže však lidé nepřestanou urážet Boha, vypukne během pontifikátu papeže Pia XI. ještě horší válka. Až spatříte noc ozářenou neznámým světlem, vězte, že je to velké znamení od Boha, že se chystá ztrestat svět za jeho zločiny prostřednictvím války, hladomoru a pronásledování Církve a Svatého otce.“

Jestliže Má přání lidé vyplní, Rusko se obrátí a nastane mír; pokud ale ne, rozšíří se jeho omyly po celém světě...

Varování v roce 1917: Rusko rozšíří své omyly po celém světě.

Naše Paní z Fatimy předala třem dětským pasáčkům toto prorocké poselství krátce před koncem první světové války. Její předpovědi se bohužel naplnily. Lidé dál uráželi Boha a krátké období míru proměnili v honbu za hříšnými a svůdnými rozkošemi v době, která je známá jako bouřlivá dvacátá léta. Jak je spravedlivé, Bůh uložil trest, který Panna Maria předpověděla: Přišla horší válka, která zuřila dlouhé čtyři roky.

Ničivá druhá světová válka srovnala se zemí mnoho evropských měst a vyžádala si 40–50 milionů obětí v celé Evropě. Když byla nakonec dojednána mírová smlouva, Německo a jeho spojenci byli nuceni přijmout tvrdé kárné podmínky.

Sovětský svaz, jedna ze spojeneckých mocností na straně Velké Británie, Francie a Spojených států, dostal velký podíl na vítězné kořisti: získal kontrolu nad rozsáhlými oblastmi východní Evropy, včetně zemí, které okupoval, jako je Polsko, Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko a východní Německo. Komunismus využil situace, aby šířil svou propagandu a upevnil kontrolu nad těmito zeměmi. Na rozdíl od jiných spojeneckých zemí komunisté brzy ukázali, že nemají v úmyslu vzdát se cenných území, která jim byla přidělena mírovou smlouvou.

Rakousko se stává obětí Sovětů

Rakousko bylo jednou z obětí železné ruky Sovětů. Během války bylo Rakousko anektováno nacistickým Německem, čímž se stalo obětí i spolupachatelem v následné diskusi o odpovědnosti Rakouska za nacistické válečné zločiny.

Po válce bylo Rakousko rozděleno a předáno čtyřem mocnostem. Rusko získalo bohatý vídeňský region. Dole, Stalinův portrét vezený centrem Vídně v roce 1952.

Rakouská vlajka vedle vlajky se srpem a kladivem na vídeňské tramvaji v roce 1945.

Přetrvávající podezření o spoluvině Rakouska s nacisty vedlo čtyři velmoci – Spojené státy, Británii, Francii a Sovětský svaz – k rozdělení země na čtyři sektory kontrolované vítěznými mocnostmi. Rakousko si mohlo ponechat vlastní vládu, protože se plně nepodřídilo nacistickému převzetí moci, avšak jakákoli nová legislativa mohla být vetována jednomyslným hlasováním všech čtyř mocností.

Komunistické síly okupovaly nejbohatší průmyslový a zemědělský region, který zahrnoval hlavní město Vídeň. Komunisté se zmocnili naftařských a přepravních společností, továren a železnic v regionu pod záminkou, že je využívali nacisté. Jediným způsobem, jak by se rakouští majitelé podniků, kteří se potýkali s problémy, mohli podílet na výnosech, bylo odkoupení průmyslových odvětví za nepřiměřenou cenu.

„Podrobený národ“ byl také nucen platit za potraviny a ošacení Rudé armády, což pro již tak vyčerpanou rakouskou pokladnu představovalo značnou částku. Sovětští vojáci také páchali zločiny rabování a znásilňování, které důstojníci dostatečným způsobem netrestali, protože se svými muži často sympatizovali.

Komunisté infiltrovali rakouskou společnost a pokoušeli se rozdmýchávat nepokoje. I když rakouská komunistická strana v poválečných volbách získala jen malou podporu, přítomnost Rudé armády ve Vídni ji dodávala odvahu.

V září 1950 se zdálo, že komunistická strana chystá převrat k uchopení moci. Dělníci rozzlobení poválečnou politikou rakouské vlády a podnícení komunistickým duchem třídního boje deset dní stávkovali. Nakonec byly stávky potlačeny a hrozba komunistické revoluce skončila.

Sovětský svaz se k puči, vedenému převážně rakouskými komunisty, nijak nehlásil, ale nemohl popřít podporu komunistické doktríny, která neustále ohrožovala rakouskou vládu.

Jak předpověděla Naše Paní z Fatimy, Rusko šířilo své omyly po celém světě. Královna nebe však měla plán na osvobození Rakouska z komunistické tyranie bez použití zbraní i slov prostřednictvím jednoho z nejmocnějších nástrojů proti zlu, jakého se katolík může chopit – svatého růžence.

P. Pavlicek a Naše Paní z Fatimy

Petrus Otto Pavlicek se narodil v Innsbrucku v roce 1902. I když byl vychováván jako zbožný katolík, opustil ve svém mládí Církev a vedl neuspořádaný život. V roce 1935 se obrátil poté, co málem zemřel kvůli nemoci. Navzdory mnoha překážkám se rozhodl zasvětit kněžství a nakonec byl v roce 1941 vysvěcen na kapucínského kněze.

P. Petrus Pavlicek stál v čele smírné růžencové křížové výpravy; dole, středověká socha Panny Marie z Mariazell v proslulé svatyni v Rakousku.