neděle 10. prosince 2017

Komentář Eleison DXLIII – NOM zázraky? - II (2017)


Komentář Eleison DXLIII – NOM zázraky? - II (2017)
(543)
9. prosince 2017
NOM ZÁZRAKY?
Když tyto „Komentáře minulý rok tvrdily, že v Sokólce v Polsku se v roce 2008 stal zázrak u Hostie proměněné na nové mši (NOM), velký počet katolíků v anglicky mluvícím světě popíral, že je taková věc možná. Když jsem nedávno v Paříži tvrdil totéž (zde), byli na řadě někteří francouzští tradicionalisté, aby pochybovali o zjevně vědeckém důkazu o zázraku, který v té době nezávisle poskytly dvě polské laboratoře, přičemž obě tvrdily, že vzorek z předmětné Hostie, který jim byl předložen, pocházel ze srdečního svalu lidské osoby ve vážném utrpení.
Tváří v tvář takovému důkazu jsou možné dvě protikladné linie argumentace. Buď může člověk argumentovat od modernistického jedu NOM k ze samotné podstaty plynoucí nemožnosti, aby Bůh učinil takový „zázrak“ v rámci NOM, nebo může člověk argumentovat od závažnosti důkazu k nutné možnosti, že nová mše, nová kněžská svěcení a nová biskupská svěcení jsou všechna platná (protože dotčený kněz a biskup byli vysvěceni a konsekrováni v roce 2005 resp. v roce 1980). Velký počet chrabrých tradicionalistů vzrušeně protestuje proti všem třem těmto možnostem v rámci modernistické Novocírkve.
Co je jisté, alespoň v rámci katolické Církve, je, že takové otázky musí být rozhodnuty skrze nauku a nikoliv emoce. Rozum musí zvítězit – například řídit se jen instinktem, může být pro letce fatální. Církevní nauka ohledně platnosti svátosti říká, že jsou vyžadovány čtyři věci: platný kněz, forma, matérie a svátostná intence. NOM může vylučovat jednu nebo všechny tyto věci, ale automaticky nevylučuje žádnou z nich. Tam, kde jsou přítomny všechny čtyři, je nová mše platná. Proto arcibiskup Lefebvre, který znal teologii, nikdy netvrdil, že NOM je automatický neplatný. Proto NOM slavený v Sokólce nebyl nutně neplatný. Proto se zdá rozumnější argumentovat od důkazu k zázraku než z nemožnosti „zázraku“ k nepravdivosti důkazu. Jinak člověk potřebuje precizní důvod ke zpochybnění precizního svědectví patologů.
Zůstává velká námitka: jak může všemohoucí Bůh učinit zázrak v rámci NOM, který byl svými tvůrci jasně naplánován k tomu, aby postupně otravoval víru katolíků a tak ničil katolickou Církev? Odpověď musí být, že Bůh primárně neautentizuje NOM, ale zachovává jeho platnost, aby neopustil velkou spoustu katolických ovcí, které jej stále navštěvují v relativní lhostejnosti a nevinnosti, pokud jde o ten jed, a proto [Bůh] primárně varuje ovce i pastýře, aby si pamatovali, že On je Přítomen pod způsobami chleba a vína. Když si člověk připomene katolickou nauku, podle níž může být NOM platný; když si člověk vybaví, jak sv. Pavel říká, že kdokoliv, kdo bude jíst chléb nebo pít kalich Páně nehodně „proviní se proti Tělu a Krvi Páně“ (I Kor XI, 27-39); a když člověk vidí, jak široce rozšířený je v Novocírkvi nedostatek úcty k reálné Přítomnosti, pak člověk okamžitě vidí, jak nezbytná mohou pro spásu mnoha duší být taková varování jako je zázrak v Sokólce. Farní kněz zde dosvědčuje, jak to zvedlo úroveň katolické víry a praxe v celém regionu kolem Sokólky.
Ale oponent trvá na svém – jak jen by mohl Bůh dovolit, aby vůbec kdy byl takový otrávený mešní ritus platný? Odpověď: On neodebírá lidem svobodnou vůli, ale dovoluje nám do velké míry činit, co chceme. V tomto případě neomodernisté chtěli (a stále chtějí) mešní ritus otrávený dostatečně na to, aby v dlouhodobém horizontu zničil pravou Církev, ale stále dostatečně katolický, aby v krátkodobém horizontu oklamal lhostejné a nevinné katolíky, kteří stále důvěřují svým duchovním, kteří jim říkají například, že NOM je „řádný ritus“ Církve. NOM by v univerzální Církvi nikdy nezískal přijetí, kdyby bylo od počátku zjevné, že je automaticky neplatný.
Kyrie Eleison
Překlad: D. Grof