středa 16. září 2015

Výcvik křesťanského vojáka: ovládání smyslů (2014)

 
Výcvik křesťanského vojáka: ovládání smyslů (2014)
Úvahy z příručky pro mladé lidi jsou užitečné pro nás všechny
 
Nikdy nebudeme schopní se kontrolovat, dokud se nenaučíme kontrolovat své vnější smysly, protože vše, co poznáváme, přichází skrze naše smysly.
Jestliže se očím dovolí dívat na vše, co chtějí vidět, často člověka svedou k necudnosti, chtivosti, závisti, pýše, obžerství a jiným hříchům. Křesťanský voják získává sílu ovládáním svých očí, když se chtějí dívat na zakázané věci, tím, že si vytvoří návyk, kdy odmítne dívat se zvláště z čisté zvědavosti dokonce i na věci, které jsou dovolené.
Zkusili jste někdy projít kolem atraktivní výkladní skříně, aniž byste se na ní podívali? Jste schopní zavřít knihu, když vás volá vaše matka, i když jste právě uprostřed vzrušující pasáže? Jak často podléháte zvědavosti: „Kdo to je?“ – když někdo vchází do knihovny, studovny nebo k vám domů? Kolik katalogů a webových stránek vás zaujalo dráždivými titulky? Udělejte si seznam praktických příležitostí k procvičení tohoto ovládání očí. Je to jedno z tajemství svatosti a vnitřní spokojenosti.
Uším by se nemělo dovolit všemu naslouchat. Křesťan, který vážně usiluje o spokojenost, někdy odmítne naslouchat, zvláště, je-li motivem pouhá zvědavost. Takové skutky sebezáporu vytvářejí sílu odmítnout naslouchat bezcitnému hovoru nebo nevhodné řeči. Drby a pomluvy se šíří k dychtivým uším: Jak často povzbuzujete druhé k těmto hříchům tím, že jim nasloucháte? A co hudba a zprávy v rádiu, které dělají senzaci z nevhodného chování? Kolik možností můžete dát na seznam k procvičení ovládání zvědavosti uší?
Ovládat se mají nejen oči a uši, ale i čichové smysly. Používá-li se parfém, měl by se užívat s křesťanskou umírněností. Jeho nadměrné používání je zajisté znamením nekřesťanské změkčilosti a přecitlivělosti.
Existuje mnoho možností, jak se cvičit v kázni ohledně svého jazyka, jak pokud jde o řeč, tak o vnímání chuti. Podívejte se, kolik příkladů můžete vyjmenovat, kde je v pořádku kontrola řeči. Co se týká jídla, příliš mnoho, příliš bohaté nebo příliš výrazně ochucené jídlo oslabuje kontrolu nad vašimi smysly. Praktikujete u stolu nějaké drobné skutky sebezáporu nebo umrtvování? Jíte někdy alespoň trochu něčeho, co nemáte rádi? Berete si někdy trochu méně něčeho, co máte velmi rádi? Jste schopní se vzdát druhého kousku koláče nebo dortu? Odepřete si někdy sladkosti? Zkusili jste někdy experiment, kdy jdete kolem vystavených svůdných sladkostí, aniž byste si nějaké koupili, i když jste po nich toužili a měli v kapse peníze, které jste mohli volně utratit? Dali jste někdy peníze jako almužnu na misie nebo chudým z lásky ke Kristu?
Naše dotykové smysly se také musí držet na uzdě. Oddávat se jim tím, že trvám ve všem na pohodlí a komfortu, ustupuji tělesné lenosti nebo dovoluji laskání a mazlení, je nebezpečné. Skrze tento smysl se snadno vzedmou vášně a svatá čistota je pak v nebezpečí.
Ctnost čistoty je tak krásná a vzácná, že bychom měli přijmout každé bezpečnostní opatření a využít každé zabezpečení, abychom ji ochránili. Duch Svatý v Knize moudrosti říká: „Lepší je bezdětnost při ctnostném žití; památka na ctnost je nesmrtelná a dochází uznání u Boha i u lidí.“ (Kniha moudrosti 4:1) Náš Pán chválí čistotu srdce: „Blahoslavení čistého srdce, neboť oni budou viděti Boha.“ (Mt. 5:8) Proto pokud nejsme čistého srdce, nezískáme nekonečnou odměnu blahoslaveného patření. Ukázňování našeho dotekového smyslu je jednou z cest, jak zachovat svůj poklad čistoty.
Zaujímáte vždy nejpohodlnější pozici? Všímáte si správného držení těla při chůzi, stání nebo sezení? Stěžujete si hned na chlad či horko? Trváte na tom nejlepším, i když jiný člen rodiny možná bude muset kvůli tomu činit oběť? Trváte na nejlepším oděvu a odmítáte nosit cokoliv, co je třeba jen maličko z módy? Vybíráte si obvykle nejpohodlnější křeslo pro sebe?
Toto praktikování sebekázně - toto ovládání smyslů – je abecedou toho, jak žít křesťanský život. Jsou tu tací, kteří se stali dospělými věkem, aniž se vůbec ještě začali učit abecedu duchovního života?
Máme příklad světců, který nás povzbuzuje v praktikování sebezapření nebo sebekázně, protože oni všichni praktikovali bdělou kontrolu nad svými smysly. Mnozí z nich vynikají tím, že trestali své tělo přísným pokáním.
Naším nejlepším pokáním obvykle bude být věrnými při plnění svých povinností vůči Bohu, našemu bližnímu a sobě samým. Ve skutečnosti jsou malé věci obtížnější a mnohem důležitější. Vezměte si například ochotné přijímání malých zkoušek a trápení, které nám Prozřetelnost dovoluje trpět a malé skutky sebezáporu, které jsou nutné pro ovládání svého těla a smyslů, abychom došli své věčné spásy.
Půst a újma
Náš Pán se postil čtyřicet dní a čtyřicet nocí před tím, než započal svou misi. Církev, věrná Jeho učení, ustanovila předvelikonoční půst, půst o vigiliích a suchých dnech a podobně i o pátcích, aby dala svým dětem možnost omezit své chutě a tak odčiňovat své hříchy.
Modlitba
Modlitba je mocným nadpřirozeným prostředkem, jak získat kontrolu nad svými smysly. Naše prosby k našemu nebeskému Otci o světlo, sílu a odvahu praktikovat sebezápor pro lásku k němu, se vždy dočká reakce. On zná naše slabosti a naší úplnou závislost na Něm a vždy nám dá nezbytnou sílu bojovat se svými slabostmi. My ale samozřejmě musíme spolupracovat. Proto bychom se v obtížích a pokušeních měli okamžitě obracet k Němu skrze pokornou, důvěřující a vytrvalou modlitbu. Protože On řekl: „Proste, a bude vám dáno; hledejte, a naleznete; tlucte, a bude vám otevřeno! Neboť každý, kdo prosí, dostává; a kdo hledá, nalézá; a tomu, kdo tluče, bude otevřeno.“ (Mt. 7:7-8)
Hlavní protijed proti jedu žádostivosti
Skvělým prostředkem, jak působit proti potížím žádostivosti, je Svátost oltářní a pobožnost k blahoslavené Panně Marii.
Svaté přijímání
Časté přijímání Svátosti oltářní je nejmocnějším prostředkem kontroly našich nezvladatelných vášní a pokušení. Ve Svátosti oltářní přijímáme Tělo Ježíše Krista, v němž skutečně byly přítomny všechny vášně, ale podrobené Jeho vůli a pod dokonalou kontrolou. Přijímáme Jeho Tělo, Krev, Duši a Božství – celého Krista, který je zdrojem všech našich milostí.
Pobožnost k blahoslavené Panně Marii
V Marii, Neposkvrněné Panně, byly všechny vášně také pod dokonalou kontrolou vůle. Ona však ví, jak silné v nás jsou a tak je Ta, kterou rádi nazýváme svou Neposkvrněnou Matkou a Královnou, dychtivá pomoci Svým dětem v jejich boji získat štěstí. Ona, která byla bez poskvrny hříchu, má moc získat milosti pro ty, kteří musí bojovat s nepřítelem v sobě.
Při naší snaze být ostražití proti svým slabostem, se můžeme denně modlit: „Kéž v nás pošetilost nečistoty nenalezne místo. Ať umírněnost v jídle a pití udolá pýchu našeho těla, takže když je den u konce a noc se dle Božího záměru navrátila, můžeme být shledáni bez hříchu skrze své sebeovládání a pět tak chválu na Něj: Bohu Otci, buď sláva, a Jeho jedinému Synu v Duchu Svatém nyní i vždycky. Amen“.
(Z Our Quest for Happiness, P. Clarence E. Elwell, Ph.D. a kol. – mírně upravila Susan Vennari.)
Překlad: D. Grof