úterý 15. září 2015

Komentář Eleison CDXXVI – Obhajoba Valtorty (2015)

 
Komentář Eleison CDXXVI – Obhajoba Valtorty (2015)
(426)
12. září 2015
 
OBHAJOBA VALTORTY
Co se týká „Poémy o Bohu člověku“ od Marie Valtorty (1897-1961), o životě Našeho Pána rozložené do deseti svazků sepsaných v italštině ve 40. letech 20. století, Don Ottavio Michelini údajně v 70. letech slyšel od samotného Našeho Pána následující komentáře:
„Já jsem nadiktoval Marii Valtortě, obětované duši, úžasné dílo (Poému o Bohu Člověku). Já jsem Autorem tohoto díla. Ty sám, můj synu, jsi poznal Satana reagujícího na něj se zuřivostí... Sám jsi pozoroval odpor, který mnozí kněží staví tomuto dílu. (...) Kdyby bylo – neříkám „čteno“ – ale studováno a přemýšlelo se nad ním, přineslo by nesmírné dobro duším. Toto dílo je stálým zdrojem seriózního a solidního vzdělávání... Toto je dílo chtěné Moudrostí a Božskou Prozřetelností pro novou dobu. Je pramenem živé a čisté vody. Jsem to Já, živé a věčné Slovo, kdo se znovu dal jako potrava duším, které miluji. Já sám jsem Světlo a Světlo nemůže být zaměňováno, a tím spíše pak směšováno, s temnotou. Kde se já nacházím, temnota je rozptýlena, aby ustoupila Světlu.“
Marie Valtorta je ve 20. století obdobou Marie z Agredy a Anny Kateřiny Emmerichové ze 17. resp. 19. století. Dvě dřívější vizionářky do nynějška v katolické Církvi získaly široký respekt, ale Marie Valtorta je stále kontroverzní. Lze připustit, že její „Poéma“ není po chuti každému. Není třeba ji komukoliv nutit. Není náhražkou Evangelia. Není nezbytná pro spásu. A může se zdát vysoce pochybné podporovat spisy jednoho údajného vizionáře slovy jiného údajného vizionáře, zvláště když podpůrný svědek je velmi málo známý jako Don Michelini.
Existují však po celém světě duše, pro něž „Poéma“ sloužila jako obrovský dar od Boha samotného, pro něž se zdála být stvořena k ulehčení duchovního strádání naší vlastní doby, která se mnohým stává čím dál nesnesitelnější. Proto se tyto „Komentáře“ odváží ještě jednou předložit čtenářům důvody, aby brali vážně svědectví Dona Micheliniho a objevili zájem o „Poému“ a třeba z ní měli prospěch před tím, než Bůh spektakulárním způsobem zasáhne, aby přinesl úlevu v onom strádání. Nechť jsou těmito důvody nejstručnější souhrny sedmi důvodů podaných údajně Naším Pánem na konci „Poémy“, když odkryl jejich obsah Marii Valtortě:
1 Nauka – zatímco modernismus páchá spoušť v neměnné nauce Církve, duše potřebují vidět, jak jsem Já od počátku dal přesně tuto nauku Církvi: Boží, dokonalou, neměnnou.
2 Láska – když láska chladne a stává se přecitlivělou, kněží i laici potřebují, aby se znovu probudila jejich láska ke Kristu a ke všemu, co se týká Krista, zvláště k jeho Matce.
3 Směřování – když jsou duše sváděny z cesty tolika různými směry, duchovní vůdci potřebují vidět, kolika různými způsoby na ně dohlížím.
4 Realita – když je láska tak široce překrucována a poskvrňována, lidé potřebují vidět Ježíše a Marii jako skutečné lidi z masa a krve, s dokonalou láskou, avšak skutečně lidskou, mezi sebou.
5 Utrpení – když je všude na prvním místě pohodlí, ti, kteří vyhledávají potěšení, potřebují vědět, jak dlouhá a rozličná byla utrpení mojí Matky a moje, počínající desítky let před Umučením.
6 Slovo -  když je jazyk naprosto pokažený, lidé potřebují vidět moc mého Slova, mých slov, aby proměnili duše, například z hrubých hříšníků na velké apoštoly.
7 Jidáš – když je zlo tak zlehčováno, že se popírá, musí se hříšníkům ukázat tajemství zločinnosti v lidské podobě, aby nenásledovali Jidáše do pekla.
Kyrie Eleison
Překlad: D. Grof