neděle 12. ledna 2014

P. Altamira a zprávy z Kolumbie (2014)


P. Altamira a zprávy z Kolumbie (2014)
Poznámka překladatele: Přinášíme poslední zprávy z Kolumbie, které se týkají P. Fernanda Altamiry, FSSPX. P. Altamira je priorem v Bogotě v hlavním městě Kolumbie. Několikrát před svým představeným distriktu P. Bouchacourtem a některými spolubratry mluvil o chybách biskupa Fellayho v jeho promluvách a činech v této vnitřní krizi, jíž FSSPX čelí. P. Bouchacourt mu před více než rokem řekl, že je-li tak moc proti tomu, co biskup Fellay dělá, měl by opustit FSSPX. Věc vyvrcholila poté, co P. Altamira pronesl 22. prosince 2013 kázání o novém růžencovém křížovém tažení biskupa Fellayho (viz níže). Někdo toto kázání poslal P. Rubiovi (asistentovi P. Bouchacourta). P. Bouchacourt otce Altamiru předvolal a řekl mu, že aby se vyhnul „opatřením“ proti sobě, měl by veřejně udělat dvě věci. Na obě věci P. Altamira odpověděl „ne“. Následně padlo rozhodnutí jej odvolat z místa priora a přeložit jej do Buenos Aires v Argentině.
P. Altamira ještě nebyl oficiálně vyloučen, ale již začal sloužit mši svatou pro katolické hnutí Odporu v Bogotě a stěhuje se z priorátu navzdory tomu, že zde mohl ještě zůstat, kdyby si to přál. Mezitím věřící sepsali otevřený protestní dopis, který adresovali představenému distriktu P. Bouchacourtovi, jejž ihned podepsalo přes 200 věřících a další se připojují.
 
P. Altamira
Kázání pronesené otcem Altamirou 22. prosince 2013
Drazí věřící,
chci hovořit o současném problému, ...který má vztah ke všemu, co prožíváme v této krizi Církve, když čelíme falešné „koncilní církvi“, která se zformovala s Druhým vatikánským koncilem, a také mezi námi v Bratrstvu sv. Pia X.
Tím tématem je: PRVOŘADOST PRAVDY... tj. Pravda se musí říkat a obhajovat, protože je to totéž jako hlásat a hájit Krista, Našeho Pána. On správně řekl: „Já jsem Pravda, Cesta a Život.“
Tato prvořadost Pravdy ... předchází falešné poslušnosti a diplomacii! A to ani nezmiňuji politiku nebo „dělání politiky“... Tyto věci by měly sloužit, měly by být „sluhy“ Pravdy a nikoliv naopak...
Láska...je nejdůležitější ctností, je „královnou“. Nepochybně se však zakládá (a musí zakládat!) na Pravdě. Neexistuje žádná láska založená na lžích nebo nepravdách, založená v omylu....
Poslušnost: musí být založena na Pravdě, na Víře. Nemohu poslouchat příkazy založené na omylu nebo příkazy špatné. To by byla falešná poslušnost, protože POSLUŠNOST JE PRO PRAVDU; POSLUŠNOST JE PRO VÍRU a ne naopak. Bůh nám v Písmu svatém říká: „Lépe se sluší poslouchati Boha než lidi.“ A to platí pro každou autoritu. Nemluvě ani o diplomacii. Je falešnou diplomacií, diplomacií hříchu taková diplomacie, která ignoruje Pravdu, která ignoruje Víru, nebo ještě hůře ta, která je založena na lži, na klamu a také, je-li založena na dvojznačnosti. Diplomacie je pro Pravdu a pro Víru a ne naopak.
Podívejme se na současný problém:
Ve „světě Tradice“ teď máme nové růžencové „křížové“ tažení. Druhá intence tohoto „tažení“ je nesprávná nebo přinejmenším dvojznačná (jako vždy: dvojznačný jazyk) a proto, že je takovou, není ji možné přijmout.  Co je tím druhým bodem neboli druhou intencí?
Měli bychom se modlit: „Pour le retour de la Tradition dans l´Eglise“ – „za návrat Tradice v Církvi“.
(Poznámka překladatele: Ohledně druhé intence panuje v FSSPX velké zmatení. Ve francouzštině, němčině a italštině zní překlad: „za návrat Tradice v Církvi“, avšak v anglicky mluvících zemích a v Asijském distriktu byla intence přeložena jako: „za návrat k Tradici v Církvi“. V polštině byla přeložena jako „za uznání práv Tradice v Církvi“ a v Jihoamerickém distriktu FSSPX jako „za návrat Říma ke katolické Tradici“.)
A)_Jestliže je slovo „Tradice“ chápáno v striktním, teologickém smyslu: „Tradice“ je soubor Pravd, které Bůh zjevuje v ústní podobě. Tvoří POKLAD VÍRY. Nemůžeme prosit o „návrat Tradice do Církve“.
Katolická Církev nemůže ztratit Tradici, protože Tradice nemůže zůstat vně Církve. Aby Církev byla „katolickou Církví“, musí mít, jak vždy měla, psaný POKLAD (psané Zjevení: Písmo svaté) a ústní POKLAD (ústní Zjevení: Tradici). Nemůže se prosit za „návrat Tradice v Církvi“.
Znovu, nemůže se prosit o návrat Tradice v Církvi. Tradice nikdy nezmizela; Tradice nikdy nemůže opustit katolickou Církev.
B)_Jestliže slovo „Tradice“ v druhé intenci znamená nás, FSSPX, nemůžeme prosit o „návrat k Tradici v Církvi“, protože jsme NIKDY CÍRKEV NEOPUSTILI, protože my jsme nikdy nezměnili ani čárku v katolické nauce, Víře všech dob, učení papežů před Druhým vatikánským koncilem. Tento koncil změnil Víru, změnil naše katolické náboženství a vytvořil falešnou církev, „KONCILNÍ CÍRKEV“, jak ji nazval arcibiskup Lefebvre.
Všechny problémy, které jsme, my členové FSSPX, měli, byly proto, že jsme nezměnili víru, držíme se katolické Víry.
Jestliže se druhá intence onou větou „návrat Tradice v Církvi“ vztahuje na nás, nepřímo to naznačuje, že bychom se vrátili na místo, z nějž jsme nikdy neodešli: ze skutečné katolické Církve. Nezměnili jsme nic a nechceme změnit katolickou nauku sv. Pia X., sv. Pia V., sv. Petra.
Tímto vyjádřením v DVOJZNAČNÉM JAZYCE se nepřímo vyjadřuje náš návrat k „Františkově koncilní církvi“, k „církvi Druhého vatikánského koncilu“. Možná se naznačuje uzavření dohody s koncilním Římem. Znovu rozhovory, znovu...znovu...
C)_To vše namísto prosby o návrat ŘÍMA (modernistického Říma) k Tradici, jeho návrat k pravé katolické Církvi, z níž nový Řím odešel kvůli Druhému vatikánskému koncilu a věcem, které jej následovaly. Je nutné hovořit jasně, musíme promlouvat.
Je potřeba prosit o návrat římských autorit, Františka ke katolické Víře, k pravé katolické Církvi.
...Kdo se musí vrátit, kdo opustil katolicismus? Tradice, FSSPX? Nebo koncilní Řím, koncilní církev? Biskup Tissier de Mallerais nazývá koncilní církev „sektou“.
Nakonec se opět ptáme: Křížové tažení za „návrat Tradice v Církvi“? Kdo se musí vrátit? Modernistický Řím se musí vrátit, „koncilní církev“ se musí vrátit. Tradice nikdy neodešla.
Dopis s odpovědí P. Altamiry otci Bouchacourtovi
Drahý otče Bouchacourte,
po mém kázání z 22. prosince o novém růžencovém křížovém tažení jste mě požádal učinit dvě věci, abych se vyhnul „opatřením“.
Řekla jsem na obě „ne“z důvodů, které jsem tam vyjádřil. V důsledku mého odmítnutí jste mi řekl, že jsem přeložen do Buenos Aires jako asistent priora (P. Rubia) a v Bogotě budě nový prior (P. Francisco Jimenéz).
Situace našeho Bratrstva, Bratrstva sv. Pia X., se dramaticky zhoršila v posledních dvou a půl letech, a stala se zřejmější a jasnější pro mnohé z nás kněží.
Tento stav věcí je zapříčiněn idejemi, slovy a chybami našeho generálního představeného, biskupa Bernarda Fellayho. A také kvůli krokům, které podnikl během své vlády. U biskupa Fellayho vymizela řeč Pravdy a předala – v menšině případů – vládu ŘÍŠI DVOJZNAČNOSTI, a v jiných horších případech vyjadřování omylů proti katolické nauce (viz Věroučná deklarace z dubna 2012). Lepší ani nemluvit o jeho prohlášení o moderní mši: „kdyby arcibiskup Lefebvre viděl [novou] mši správně slavenou, neučinil by krok, který učinil“. A zaštítil se k tomu jménem našeho zakladatele!
Klíčový bod: Druhý vatikánský koncil.
[Biskup Fellay] činí celkový manévr, abychom skončili souhlasem a uznáním zmíněného Druhého vatikánského koncilu za „katolické učení“. Jeho slova: „přijímáme jej s výhradami, nežádají nás o to, abychom jej přijali celý, ale částečně, podporujeme 95% koncilu, jsou v něm dobré a špatné věci“.
Věřím, že tento bod je jedním z nejdůležitějších v celé jeho agendě, protože my víme, že modernistický Řím nikdy nepřijme to, že neuznáme zmíněný koncil za „nauku“. Může být „naukou“ něco, co obsahuje dobré a špatné věci, pravdu a omyl? Biskup Fellay má „dobré“ teology, kteří mu napsali články názorně ukazující, že Druhý vatikánský koncil „reprezentuje nauku Církve“.
Druhý vatikánský koncil je však jen mylným koncilem, DRUHÝ VATIKÁNSKÝ KONCIL NENÍ NAUKOU KATOLICKÉ CÍRKVE. Jak učí otec Calderón a jiní: „Je nutné slavnostně deklarovat jeho naprostou neplatnost“.
Mimoto, je tu onen druh utkvělé myšlenky, kterou má biskup Fellay, když uvažuje, jako bychom nebyli v katolické Církvi. Přečtěme si některá jeho slova: „Papež oživil tradiční ideje“ (to je zcela mylné, Benedikt XVI. je zcela modernistický včetně svého srdce)... „Možná jsme mnohem blíž papežově postoji, než se zdáme být.“ (...) „Takže prostý výnos z Říma nám umožní NAVRÁTIT SE do Církve. To přijde. Jsem v tom velmi optimistický.“ (Pro Les Nouvelles caléedoniennes, 27. prosince 2010). Jsou to ti druzí, kdo odešli: nepravá „koncilní Církev“. My máme čtyři známky [pravé Církve] (přečtěte si slova arcibiskupa Lefebvra v mém kázání z 22. prosince). Tato krize Církve bude, jak věřím, vyřešena Bohem samotným, a mezitím se musíme snažit dělat to, co jsme vždy dělali.
Nechci to protahovat, asi napíšu otevřený dopis biskupu Fellayovi.
Svá rozhodnutí nepochybně nečiním „kvůli“ poslednímu růžencovému křížovému tažení, ale spíše „při příležitosti“ tažení. Toto tažení není ojedinělou skutečností a v mém případě to byla „poslední kapka“ ve stavu věcí, který trval léta. MUSÍME ŘICI: DOST! Věřím, že mnoho z nás kněží musí říci: dost! A myslím si, že naše trpělivost byla NADMĚRNÁ.
Na závěr: Neučiním, co jste mi řekl (odjet do Buenos Aires atd.). Zůstávám na svém postu priora a ve svém domě, na priorátě v Bogotě, a čekám na dvě kanonické výstrahy a na proces velmi pravděpodobného vyloučení (neplatného?).
V procesu, který možná započne, se takřka jistě bude argumentovat, že je to kvůli tomu, že jsem neodešel do Buenos Aires:
Prohlašuji od teď, že to není tento motiv, MOTIV JE VĚROUČNÝ, MOTIVEM JE NAUKA: Omyly, výroky, slova a DVOJZNAČNOSTI biskupa Fellayho, které pravděpodobně skončí zničením naší kongregace DOKONCE I BEZ UZAVŘENÍ DOHODY s falešnou „koncilní církví“.
Zdravím vás v Panně Marii,
P. Altamira
6.1.2014, Svátek Zjevení Páně
(V úvodu mírně kráceno.)
Zdroj: CathInfo   
Překlad: D. Grof