Texty pro naši dobu (2025)
28. května 2025
„Proto nechá na ně Bůh působiti sílu klamu, takže uvěří lži.“
***
Prorok Izaiáš
Běda vám, kteří říkáte zlému dobré a dobrému zlé, kladouce tmu za světlo a světlo za tmu, pokládajíce hořké za sladké a sladké za hořké!
Běda (vám), kteří jste moudří ve svých očích, a sami před sebou opatrni!
Iz 5:20–21
Prorok Jeremiáš
Stydět budou se moudří, budou zděšeni a jati, neb slovo Hospodinovo zavrhli, a (jiné) moudrosti v nich není.
Protož dám ženy jejich cizákům, pole jejich (jiným) držitelům; neboť od nejmladšího do nejstaršího všichni hledí lakomství; a od proroka až do kněze všichni činí podvod.
Hojí rány lidu mého, lehkovážně říkajíce: „Zhojí se, zhojí se,“ ačkoliv se nehojí.
Jer 8:9–11
Prorok Ezechiel
Jestliže by však stráž, přestože spatřila blížit se nepřítele s mečem, nezatroubila v roh a lid nevarovala, meč by pak přišel a zahubil někoho z nich, ten by zahynul sice pro svoji vinu, krev jeho žádal bych však z ruky strážce.
Ez 33:6
Sv. Pavel
On však přijde podle působení satanova se vší mocí, s podvodnými divy a zázraky a s všelikým hříšným podvodem pro ty, kdož hynou, a to proto, že si nepřisvojili lásku k pravdě, aby byli spaseni.
Proto nechá na ně Bůh působiti sílu klamu, takže uvěří lži.
Tak mají býti odsouzeni všichni, kdož neuvěřili pravdě, nýbrž zalíbili si v nepravosti.
2 Tes 2:9–12
Sv. Jan Evangelista
Z nás vyšli, ale nebyli z nás; neboť kdyby byli bývali z nás, byli by zůstali s námi.
Avšak na nich se mělo ukázati, že nejsou všichni z nás.
1 Jn 2:19
Jindřich V. (Shakespearova hra)
[O]znam, Westmorelande, všemu vojsku,
že, kdo by chuti neměl do boje,
smí odejítí; vydejte mu pas,
a k tomu měšec korun na cestu.
S tím mužem společně umříti nechcem,
jenž strach má umřít s námi v tovaryšství.
Jindřich V., IV. dějství, 3. scéna
Myslím si totiž, že mnozí tradiční katolíci mají rádi tradice, mají rádi starou mši, staré svátosti, starou nauku Církve, ale ve skutečnosti nevěří v Ježíše Krista jako jediného Spasitele, Boha a Stvořitele.
The Angelus, červenec 1986, sv. IX, č. 7
Arcibiskup Marcel Lefebvre
Biskup Tissier de Mallerais vypráví o rozhovoru mezi arcibiskupem Lefebvrem a kardinálem Ratzingerem:
„Eminence, i kdybyste nám dal vše – biskupa, určitou autonomii na biskupech, liturgii z roku 1962, dovolil nám dál provozovat naše semináře – nemůžeme spolupracovat, protože jdeme opačným směrem. Vy pracujete na odkřesťanštění společnosti a Církve, zatímco my pracujeme na jejich pokřesťanštění.
Pro nás je náš Pán Ježíš Kristus vším, je naším životem. Církev je náš Pán Ježíš Kristus; kněz je druhý Kristus; mše svatá je vítězstvím Ježíše Krista na kříži; v našich seminářích vše směřuje k vládě našeho Pána Ježíše Krista. Ale vy! Vy děláte přesný opak: právě jste mi chtěl dokázat, že náš Pán Ježíš Kristus nemůže a nesmí vládnout společnosti.“
Když arcibiskup tuto příhodu vyprávěl, popsal kardinálův postoj: „Nehybně se na mě díval očima bez výrazu, jako bych právě navrhl něco nepochopitelného nebo neslýchaného.“
Ratzinger se pak pokusil argumentovat, že Církev pořád může státu říkat co chce, zatímco Lefebvre, intuitivní mistr katolické metafyziky, neztrácel ze zřetele pravý cíl lidských společností: Kristovo kralování. P. de Tinguy uhodil hřebíček na hlavičku, když o Marcelu Lefebvrovi řekl: „Jeho víra se vzpírá těm, kdo milují teologické hádky.“
O rozhovoru s kardinálem Ratzingerem, in Marcel Lefebvre, The Biography, Bernard Tissier de Mallerais.
Arcibiskup Marcel Lefebvre
Nemohu mnoho hovořit o budoucnosti, mám ji za sebou, ale budu-li ještě chvíli naživu a za předpokladu, že nás Řím vyzve k obnovení rozhovorů, pak stanovím podmínky. Nepřijmu, abych byl v pozici, v níž jsem byl během rozhovorů. Už ne.
Rozhovory postavím na doktrinální úroveň: Souhlasíte s velkými encyklikami všech papežů, kteří vás předcházeli? Souhlasíte s Quanta Cura Pia XI., Immortale Dei a Libertas Lva XIII., Pascendi Gregis Pia X., Quas Primas Pia XI., Humani Generis Pia XII.? Souzníte plně s těmito papeži a jejich učením? Přijímáte ještě celou Protimodernistickou přísahu? Jste za společenskou vládu Našeho Pána Ježíše Krista? Nepřijímáte-li nauku svých předchůdců, je zbytečné se bavit! Dokud nepřijmete opravu koncilu s přihlédnutím k nauce těchto papežů, svých předchůdců, není možný žádný dialog. Je zbytečný.
Tím se vyjasní postoje.
V sázce není málo. Nejsme spokojení, když nám říkají: Můžete sloužit tradiční mši svatou, ale musíte přijmout koncil.“ To, co nám odporuje, je nauka; to je jasné.
To je to, co Dom Gérard nechápal a co ho mátlo. Dom Gérard vždy chápal liturgii a mnišský život, ale nechápal jasně teologické problémy koncilu, zejména náboženskou svobodu. Nechápe zlovolnost těchto omylů. Nikdy se tím příliš neznepokojoval. Dotkla se ho liturgická reforma a reforma benediktinských klášterů. Z Tournay odjížděl se slovy: „Tohle nemohu přijmout.“
Pak založil mnišskou komunitu s [tradiční] liturgií a s benediktinským duchem. Velmi dobře, skvěle. Nedocenil však dostatečně, že reformy, které ho vedly k opuštění kláštera, byly důsledkem omylů samotného koncilu.
Dokud mu poskytují to, co chtěl – tohoto mnišského ducha a tradiční liturgii –, pak má, co chce, a o zbytek se nezajímá. Chytil se však do pasti: ostatní se nevzdali ničeho ze svých mylných zásad.
Rozhovor pro časopis Fideliter, listopad–prosinec 1988. (1)
Arcibiskup Marcel Lefebvre
Ani na okamžik nesmíme zaváhat a nesmíme být s těmi, kdo nás zrazují. Někteří lidé stále obdivují sousedův trávník. Místo aby se dívali na své přátelé, na obránce Církve, na ty, kteří bojují na bitevním poli, dívají se na naše nepřátele na druhé straně.
„Musíme přece být laskaví, musíme být vlídní, nesmíme rozdělovat, vždyť i oni přece slouží tridentskou mši, nejsou tak špatní, jak všichni říkají“ – ale ONI NÁS ZRAZUJÍ – zrazují nás! Podávají si ruce s ničiteli Církve. Podávají si ruce s lidmi zastávajícími modernistické a liberální ideje, které Církev zavrhuje. Takže dělají ďáblovu práci.
Proto ti, co byli s námi a pracovali s námi pro práva našeho Pána, pro spásu duší, teď říkají: „Dokud nám zaručí starou mši, můžeme si s Římem podávat ruku, žádný problém.“ Ale vidíme, jak to dopadá. Jsou v bezvýchodné situaci. Nemožné. Nelze si zároveň podávat ruku s modernisty a zároveň se držet Tradice. To není možné. To není možné. Podívejte, zůstaňte s nimi v kontaktu, abyste je přivedli zpět, abyste je obrátili k tradici, ano, jestli chcete, to je ten správný ekumenismu! Ale vyvolávat dojem, že člověk přece jen lituje roztržky, že s nimi člověk rád hovoří? V žádném případě! Jsou to lidé, kteří nás nazývají tradicionalisty podobnými mrtvolám, říkají, že jsme ztuhlí jako mrtvoly, že naše tradice není živá, že se tváříme zasmušile, že naše tradice je zasmušilá! Neuvěřitelné! Nepředstavitelné! Jaké vztahy můžete mít s takovými lidmi?
„Promluva ke kněžím“ (Dva roky po biskupských svěceních), Écône, 1990. (2)
Sv. Tomáš Akvinský
Jestliže by však někdo, honosící se domnělou učeností, chtěl říci něco v rozporu s tím, co jsme zde napsali, ať tak nečiní v odlehlých koutech nebo před mládenci, kteří ještě neumějí posuzovat obtížné otázky.
Ale ať – má-li odvahu – sepíše odpověď na to, co je zde uvedeno. Nenalezne totiž jen mne, nejmenšího z mnohých, nýbrž i mnohé jiné, kteří znají a hájí pravdu, a kteří mohou jeho omyl vyvrátit nebo jeho nevědomost osvětlit.
O jednotě intelektu proti averroistům, kapitola 5, odstavec 29. (3)
Alexandr Solženicyn
Násilí už dnes nutně neskočí přímo po krku; častěji od svých poddaných žádá jen to, aby přísahali věrnost lži, aby se na nepravdě podíleli.
Prostý čin obyčejného statečného člověka je – nepodílet se na lži, nepodporovat klamné skutky! Jeho zásada zní: Ať to přijde na svět, ať to třeba i vládne nade vším – jen ať to nejde skrze mne.
Nobelova přednáška 1974. (4)
Poznámky
1) Zdroj
2) Zdroj
3) Zdroj
4) Zdroj
Zdroj: The WM Review
Překlad: D. Grof
