Komentář Eleison DCCCLII – Calderónův „Prométheus“ (2023)
(852)
11. listopadu 2023
CALDERÓNŮV „PROMÉTHEUS“
Čtenáři z posledních několika let si možná vzpomenou, že jsem v těchto „Komentářích“ doporučoval a propagoval knihu, kterou v roce 2010 napsal P. Alvaro Calderón a která se týkala pravdivého výkladu dokumentů Druhého vatikánského koncilu (1962–1965). P. Calderón je knězem Bratrstva sv. Pia X. z Argentiny. Několik desítek let vyučuje tomistickou filozofii a teologii v semináři Bratrstva v La Reja v Argentině. Věrnost nauce učitele katolické Církve sv. Tomáše Akvinského (1225–1274) je Calderónovou velkou silou a je i silou jeho knihy „Prometheus, the Religion of Man, an Essay of Interpretation of Vatican II“ („Prométheus, náboženství člověka, esej o výkladu Druhého vatikánského koncilu“).
Kniha se nečte snadno, je však jedinečným přehledem hlavních omylů Druhého vatikánského koncilu, které i po 58 letech stále pustoší Církev. Americký distrikt FSSPX počátkem minulého roku publikoval upravenou verzi „Prométhea“ v angličtině, která se však úplně věrně nedrží původního textu ve španělštině, protože kolem roku 2012 Bratrstvo oficiálně změnilo směřování a nadále již nechce odsuzovat Druhý vatikánský koncil tak jasně, jako jej jednou provždy odsoudil Calderón v roce 2010. Bratrstvo potřebuje nové biskupy, kteří budou dohlížet nad jeho celosvětovým stádem. Chce je mít se svolením Říma, nikoliv bez něj. Nemůže si tedy dovolit znovu publikovat text jakým je „Prométheus“ z roku 2010, aniž by z něj odstranilo onen osten, protože „Řím“ papeže Bergoglia zamýšlí využít Druhý vatikánský koncil k definitivnímu zničení Církve. Jen abychom onen osten trochu poznali, shrňme si zde část Calderónova prologu k „Prométheovi“ z roku 2010.
Když byl v roce 1962 Druhý vatikánský koncil zahájen, změna směřování Církve byla tak drastická a tak náhlá, že překvapila celý svět, a Církev se stále snaží přijít na to, co znamenal. Papež Benedikt XVI. chce nalézt způsob výkladu koncilu v souladu s katolickou Tradicí, protože katoličtí „tradicionalisté“ tvrdí, že koncil se rozchází s Tradicí. „Prométheus“ tedy prozkoumá, jak vykládat Druhý vatikánský koncil. Nejprve však předvídejme některé potenciální námitky vůči tomu, co řekne.
Provádění „výkladů“ nemůže pokračovat donekonečna. Zdravému rozumu odpovídá to, že slova mají významy a znamenají to, co jsou. Oba velké církevní koncily před Druhým vatikánským koncilem, tj. Tridentský a První vatikánský koncil, hovořily jasně a rozhodně tak, aby vyřešily naukové problémy a vyloučily veškerou další potřebu výkladu.
1) Proč tedy podtitulek „Prométhea“ ohlašuje, že jde o „esej o výkladu“?
Protože texty Druhého vatikánského koncilu potřebují výklad, aby se ukázalo, že nejsou jasné tak, jako byly texty Tridentského a Prvního vatikánského koncilu. Naopak jsou záměrně zmatené, aby se katolíkům zabránilo si uvědomit, že koncil neprovádí jen aktualizaci, ale naprostou změnu jejich tradičního náboženství. Papež Benedikt chce kontinuitu? Bohužel kontinuita mezi Druhým vatikánským koncilem a minulostí je ve skutečnosti kontinuita mezi koncilem a včerejšími nepřáteli Církve v průběhu věků a těmi dnešními. Kdo jsou tito nepřátelé? Když půjdeme zpět až do 14. století, jsou to humanisté, kteří do středu náboženství vždy stavějí člověka namísto Boha.
2) Jak však může být tak komplikovaný fenomén jakým je Druhý vatikánský koncil zestručněn do jednoho slova „humanismus“?
Protože Bůh je zcela prostý a čím blíž se dostanete k Bohu, tím prostšími se skutečně věci stávají.
3) Proč se však katolická kniha musí pro svůj hlavní název „Prométheus“ utíkat k řecké mytologii?
Protože mýty mohou obsahovat hluboké lidské pravdy a protože tak, jako Prométheus ukradl oheň bohům, aby jej dal člověku, tak i koncilní duchovní ukradli pravé náboženství od Boha, aby jej překroutili pro moderního člověka. Prométheus byl potrestán. Zachránil jej mýtický Herkules. Může Akvinský zachránit konciliaristy?
Kyrie elesion
Zdroj: The St. Marcel Initiative
Překlad: D. Grof
