Čtyři pravidla, abyste zůstali tradičně katoličtí (2008)
Článek níže je mírně upraveným dopisem z roku 2008, který napsal jeden ostražitý otec svým dospělým dětem. V roce 2008 navštěvoval mše FSSPX, ale v roce 2015 odešel kvůli liberalismu FSSPX. Tento člověk vždy byl tradičním katolíkem a od Druhého vatikánského koncilu neustále bojoval proti liberalismu. Tato pravidla sepsal pro své vlastní děti a dal svolení k mírné úpravě tohoto dopisu před jeho zveřejněním. V hranatých závorkách je doplňující text pro lepší pochopení původního dopisu.
***
Začnu tím, že řeknu, že všichni děláte skvělou práci a vedete své rodiny tak, aby byly stoprocentně tradičně katolické. Moc vám děkuji. Je to pro mě a maminku uspokojující.
Bojím se však budoucnosti. Víte, jsem přesvědčen, že nejtěžší rozhodnutí teprve leží před vámi, to znamená, že jak budou vaše děti opouštět hnízdo a už tu nebude ochranná atmosféra domácí výchovy, svět bude vaše děti nemilosrdně atakovat a ony u vás budou hledat „přísnou lásku“ bez ohledu na to, že jejich prosby budou přesně opačné.
Byl bych radši, kdybych tento dopis nemusel psát, ale musím. Jako váš otec a hlava rodiny mám povinnost a odpovědnost udělat vše, co umím, abyste si vy i budoucí generace udrželi tradičně katolickou Víru jako to nejdůležitější ve vašem životě. Nechci po smrti přijít k osobnímu soudu jako někdo, kdo viděl problém, ale nepodařilo se mu udělat vše, aby jej napravil.
Tím problémem, který inicioval tento dopis, je otázka potřeby podmínečného přesvěcení jednoho kněze vysvěceného v novém ritu. (Pokud se toho týká, viz Pravidlo č. 1 níže.) Dělá mi velkou starost, když slyším stoupence FSSPX, jak používají argumenty obhajující Novus Ordo světící ritus, jež jsou podobné argumentům, které jsme slýchali na farních setkáních (a později od přátel) před čtyřiceti lety, když se nás všechny snažili přesvědčit, abychom bez zpochybňování přijali Druhý vatikánský koncil a všechny „nutné“ změny zaváděné knězem, biskupem a papežem.
Bylo to v době [zhruba kolem roku 1968] (před Michaelem Davisem a FSSPX), kdy většina kněží a biskupů byla považována za tradiční, stejně jako právem považujeme za tradiční všechny kněze a biskupy Bratrstva [myšleno v roce 2008, nikoliv v roce 2022]. Každý farník se musel rozhodnout sám za sebe a svou rodinu, co musí udělat, aby spasil svou duši.
Když na chvíli odbočím, chtěl bych říct, že mám velké obavy [již v roce 2008] o Bratrstvo („moucha“), pokud se smíří s modernistickým Římem („pavouk“).
Vím, že sami za sebe nemůžeme rozhodnout, zda je nový světící ritus skutečně platný nebo ne. Katolická Církev tuto otázku rozřeší v budoucnu. Mezitím musíme my spasit svou duši, což neudělají žádné výmluvy na slepou poslušnost. Je tedy čas předat vám písemně čtyři pravidla, která naší rodině dobře sloužila víc než čtyřicet let, abychom zůstali stoprocentně tradiční.
Pravidlo č. 1: Nikdy nevěřte ničemu, co přichází z modernistického Říma.
Kardinál Ciappi, papežský teolog pěti po sobě jdoucích papežů, řekl, že ve třetím [fatimském] tajemství začíná velká apostaze od vrcholu Církve. Příklad: Motu Proprio z roku 2007. Jsem přesvědčen, že tridentská mše a Novus Ordo jsou postaveny na stejnou úroveň proto, aby se tridentská mše zničila tím, že obě dvě splynou. Myslím si, že je velice možné, že jednoho dne budou tradicionalisté muset jezdit pěknou dálku, aby našli nějakou čistou tridentskou mši. [Pamatujte, že to bylo v roce 2008.] Už teď na začátku navrhuje [nyní již bývalý] papež Benedikt XVI. zařazení nových prefací a světců (svatý Jan Pavel II. jednoho dne?) do tridentské mše. A kdyby byl papež v tom, že chce šířit tridentskou mši, seriózní, nezačal by ji také sám sloužit?
Naše Paní toto zkažení v Římě předpověděla jako ohavnost zpustošení a ďábelské zmatení. Nabídla i řešení: Zasvěcení Ruska Jejímu Neposkvrněnému Srdci. Dokud se papež a biskupové světa nezřeknou modernismu tím, že zasvětí Rusko Jejímu Neposkvrněnému Srdci, neměli byste věřit ničemu, co přichází z modernistického Říma. Na Řím se útočilo po mnoho století, ale až během [Druhého vatikánského] koncilu zcela kapituloval.
Pravidlo č. 2: Mějte se na pozoru před kompromisem a postupnými ústupky, což jsou ďáblovy dvě oblíbené zbraně, plus pýcha.
To platí zvláště pro otce, který je hlavou rodiny a nese největší odpovědnost. Je důležité mít se na pozoru před každým znamením kompromisu obvykle následovaným postupnými ústupky (bez ohledu na silný společenský tlak). Jako například u filmů, televize, hudby, oblékání u žen a navštěvování indultních mší apod. Jak všichni víte, ustoupíte v této oblasti o „centimetr“ a děti postoupí o „kilometr“ a mají pocit, že je to oprávněné.
Jakmile se vytvoří kompromis, je velice obtížné vrátit se zpět do stavu, kde jste začínali a kde byste měli být. Příští generace si toho povšimne a postoupí v dané věci ještě dál. Ano, máme určitou odpovědnost i za spásu svých vnuků a budeme podle toho souzeni. Nikdy se nedostaňte na šikmou plochu, kdy povolujete, abyste vycházeli.
Pravidlo č. 3: Modlete se, modlete se a ještě víc se modlete, zvláště rodinný růženec bez ustání.
Vím, že vy všichni to děláte, ale připadalo mi dobré to zopakovat.
Pravidlo č. 4: Nemůžete si dovolit být slepě poslušní dokonce ani našich kněží a biskupů FSSPX [prorocky napsáno v roce 2008].
Jsou to jen lidé. V této době, kdy je svět i Církev vzhůru nohama, si musíme připomínat lekce, které jsme draze získaly v posledních více než čtyřiceti letech úpadku lidského prvku v Církvi. Mnozí začali dobře a postupně směřovali ke zlému.
Pamatujte, že špatný strom nemůže nést dobré ovoce. A vy jste buď s Ním, nebo proti Němu.
Závěr
Pokyny výše nejsou nové a ani jsem je tak nezamýšlel. Má však cenu je sepsat jako odkaz pro teď i pro budoucnost, i proto, abyste je ve vhodný čas předali další generaci.
Zdroj: Catholic Candle
Překlad: D. Grof
