Padre Pio a Garabandal (2022)
Dne 3. března 1962 obdržely čtyři mladé vizionářky v San Sebastiánu de Garabandal, Conchita, Mari Loli, Jacinta a Mari Cruz, anonymní dopis. Tuto příhodu nám sdělil dr. Celestino Ortiz, což je důvěryhodný svědek. Příběh ve své knize „She Went with Haste to the Mountain“ vypráví P. Eusebio García de Pesquera. Popisuje ho následovně:
„Félix López, bývalý student hlavního semináře v Deriu (Bilbao, Španělsko) a později profesor ve škole v Garabandalu, byl spolu s dalšími v kuchyni v Conchitině domě. Tato dívka dostala dopis, kterému nerozuměla, a proto Félixe požádala, aby jí ho přeložil. Byl napsán v italštině a poté, co ho Félix přečetl, řekl: „Podle stylu psaní by mohl být od Padre Pia.“ Conchita se zeptala, jestli zná adresu Padre Pia, a když se jí dostalo kladné odpovědi, požádal ho, zda by jí pomohl napsat dopis, jímž by Padre Piovi odpověděla a poděkovala mu.
Když dopis dokončili, nechali jej nesložený na kuchyňském stole. O chvíli později upadla Conchita do vytržení a modlila se růženec. Když se vrátila do normálního stavu, Félix se jí zeptal: „Zeptala ses Naší Paní, jestli byl ten dopis od Padre Pia?“ „Ano, a ona mi dala tajnou odpověď, kterou mu mám poslat.“ Dívka odešla nahoru do svého pokoje a o chvíli později se vrátila s napsaným vzkazem v ruce. V přítomnosti všech vzkaz vložila do obálky, kterou již profesor adresoval Padre Piovi a pak ji zalepila. Dopis, který Conchita dostala bez podpisu či zpáteční adresy, ale s italskou poštovní známkou, říkal následující:
Milé děti,
dnes ráno v devět hodin se mnou mluvila Blahoslavená Panna Maria o vás, milých dětech, a o vašem vidění. Řekla mi, abych vám pověděl:
„Ó, požehnané dívky ze San Sebastianu de Garabandal, slibuji, že s vámi budu až do konce času a vy se mnou budete až do konce světa a pak v radosti v nebi.“
K tomuto dopisu přikládám výtisk Svatého fatimského růžence, který vám mám dle příkazu Blahoslavené Panny Marie poslat. Blahoslavená Panna Maria diktovala tento růženec a přeje si, aby vešel ve známost pro spásu hříšníků a k ochraně lidstva před nejhoršími tresty, jimiž mu hrozí dobrý Bůh.
Mé doporučení je takové: Modlete se a povzbuzujte k modlitbě i ostatní, protože svět je na cestě k záhubě.
Nevěří vám ani našim rozhovorům s Bělostnou Paní, ale uvěří, až bude příliš pozdě.
***
Časopis známý jako NEEDLES zaznamenal 9. února 1975 rozhovor s Conchitou. Během něj byla dotázána na tento překvapivý dopis od Padre Pia:
Otázka: Conchito, pamatujete si něco ohledně toho dopisu?
Conchita: Pamatuji se, že jsem dostala dopis, který byl adresován mně a třem ostatním: Jacintě, Mari Loli a Marii Cruz. Zeptali se mě, co v něm je, ale protože nebyl podepsaný, nechala jsem si ho v kapse, než jsem později toho dne viděla Blahoslavenou Pannu Marii. Když se zjevila, ukázala jsem jí ten dopis a zeptala jsem se jí, od koho je. Blahoslavená Panna Maria mi řekla, že je od Padre Pia. Protože jsem nevěděla, kdo je Padre Pio, neptala jsem se na další otázky. Po zjevení jsem o tom dopise řekla lidem. Jeden seminarista, který zde byl, mi vysvětlil, kdo je Padre Pio a kde žije. Tak jsem mu napsala a řekla mu, že když navštíví moji zemi, moc ráda bych ho viděla. Odpověděl mi krátkým dopisem: „Myslíš, že mohu vylézt nahoru komínem?“ Bylo mi tehdy teprve dvanáct a neměla jsem žádnou představu, co je odloučený klášter.
***
Conchita navštěvuje Padre Pia
V únoru 1967 přijela Conchita do Říma se svou matkou, jedním španělským knězem, P. Luisem Lunou, s profesorem Enricem Medim a princeznou Cecilií Bourbonsko-Parmskou. Byla povolána kardinálem Ottavianim, prefektem Svatého oficia, dnes známého jako Posvátná kongregace pro nauku Víry. Během této návštěvy měla Conchita soukromou audienci u papeže Pavla VI., které se zúčastnilo pouze pět dalších lidí. Máme spolehlivého svědka, profesora Mediho, který byl v té době prezidentem Evropského společenství pro atomovou energii a přítelem Svatého otce. Byl jedním z pěti přítomných. Protože Conchita musela den čekat na rozhovor s kardinálem Ottavianim, profesor Medi navrhnul, aby jeli do San Giovanni Rotondo navštívit Padre Pia. Conchita sama hovoří o své návštěvě v rozhovoru pro časopis NEEDLES.
Všichni jsme souhlasili, že pojedeme, a tak jsme zamířili do kláštera v pronajatém autě profesora Mediho. Přijeli jsme asi v 9 večer a bylo nám řečeno, že Padre Pia budeme moct vidět až příštího rána až odslouží mši svatou v 5 ráno. Než začala mše svatá, P. Luna a profesor odešli do sakristie. Profesor mi později řekl, co se stalo. Pověděl mi, že P. Luna řekl Padre Piovi, že je tam španělská princezna, aby se s ním viděla. Padre Pio odpověděl: „Necítím se moc dobře a budu se s ní moct setkat až později tohoto dne.“ Pak mu profesor Medi řekl: „Ještě je tu někdo další, kdo vás chce vidět. Chce s vámi mluvit Conchita.“ Padre Pio Odpověděl: „Conchita z Garabandalu? Vraťte se dnes ráno v osm.“ Když jsme přišli, dovedli nás do malého pokoje, cely, kde byla postel, židle a malý stůl. Zeptala jsem se Padre Pia, jestli je to jeho pokoj a jestli zde spí. Na to odpověděl: „Ó, ne, můj pokoj nemůžeš vidět. Je to bohatý pokoj.“ Tehdy jsem si neuvědomovala, jaký svatý muž Padre Pio je, jak ho znám dnes. Byla jsem velmi mladá, bylo mi teprve šestnáct.“
Otázka: Kdo s vámi byl v tom pokoji?
Conchita: Byla tam jen má matka, P. Luna a jeden kněz z kláštera, který hovořil španělsky a vyfotil hodně fotek. Nepamatuji si, že by tam byla princezna nebo profesor.
Otázka: Můžete nám povědět, co bylo během vaší návštěvy Padre Pia řečeno?
Conchita: Pamatuji si toho jen málo. Pamatuji si však přece, že ten kněz, který fotil, se ptal Padre Pia na povolení a ten odpověděl: „Fotíte od chvíle, kdy jste přijel.“ Pamatuji si, že jsem měla krucifix, který políbila Naše Paní, a řekla jsem Padre Piovi: „Tento kříž políbila Blahoslavená Panna Maria. Chcete jej políbit?“ Padre Pio vzal krucifix a položil si jej na dlaň své levé ruky přes stigmata. Pak vzal moji ruku a položil ji na krucifix a sevřel své prsty kolem mé ruky. Pak svou pravou rukou požehnal mou ruku a krucifix. Totéž udělal s mou matkou, když jej požádala, aby požehnal její růženec, který Blahoslavená Panna Maria také políbila. Celou dobu, co jsem s ním byla, jsem klečela, a když hovořil, držel mě za ruku spolu s křížem.
***
Padre Pio a Zázrak
Jedním z důvodů, proč byl Padre Pio zahrnut do událostí z Garabandalu byl ten, že mu byla poskytnuta výsada vidět Zázrak. Jedinou další osobou, která obdržela tuto výsadu, byl P. Luis Andreu S.J. V noci 8. srpna 1961 měl vidění Zázraku, když byly dívky ve vytržení u borovic. Další den P. Andreu zesnul na cestě domů.
Jedním z proroctví Naší Paní z Garbandalu týkajícím se Zázraku je, že Svatý otec, stejně jako Padre Pio, jej uvidí, kdekoliv se bude v tu dobu nacházet. Když Padre Pio v roce 1968 zemřel, Conchita byla vyvedená z míry. Ptala se sama sebe, proč se proroctví podle všeho nevyplnilo. O měsíc později získala útěchu díky, drahocennému daru, který obdržela.
6. října 1968 Conchita obdržela telegram z Lurd od paní, kterou potkala v Římě. Telegram žádal, aby Conchita jela do Lurd, aby si vyzvedla dopis od Padre Pia. P. Alfred Combe a Bernard L´Huillier z Francie byli v té době v Garabandalu a souhlasili, že Conchitu a její matku vezmou do Lurd. Odjeli téže noci a tolik pospíchali, že Conchita zapomněla svůj pas. Když přijeli na hranice, byli na šest hodin zadrženi a hranici mohli překročit jen díky zvláštnímu pasu podepsanému vojenským velitelem z Irúnu.
V Lurdech měli rozhovor se zástupci Padre Pia z Itálie, mezi nimi byl P. Bernardino Cennamo O.F.M. P. Cennamo vlastně nebyl ze San Giovanni Rotondo, ale patřil do jiného kláštera. Znal se však velmi dobře s Padre Piem a P. Pellegrinem. P. Pellegrino se o Padre Pia staral v posledních letech jeho života a byl to on, kdo napsal dopis Conchitě, který mu diktoval Padre Pio.
P. Cennamo řekl Conchitě, že ve zjevení v Garabandalu nevěřil, dokud jej Padre Pio nepožádal, aby dal plátno, kterým po jeho smrti pokryjí jeho obličej, Conchitě. Když dal plátno a dopis Conchitě, zeptala se: „Proč mi Blahoslavená Panna Maria řekla, že Padre Pio uvidí ten Zázrak, když umřel?“ P. Cennamo odpověděl: „Viděl ten Zázrak, než umřel. Sám mi to řekl.“
Když se Conchita vrátila domů, rozhodla se o té události napsat jednomu příteli v Madridu. Opět se odkážeme na Conchitin rozhovor v časopisu NEEDLES v roce 1975:
„Když jsem psala dopis, měla jsem to plátno před sebou, když se z ničeho nic pokoj naplnil vůní. Slyšela jsem o vůních od Padre Pia, ale nikdy jsem tomu nevěnovala pozornost. Celý pokoj se naplnil tak silnou vůní, že jsem začala plakat. Bylo to poprvé, kdy jsem to zažila, a stalo se to po jeho smrti.“
Zdroj: Garabandal
Překlad: D. Grof
