Připravte se na pronásledování (2020)
10. července 2020
Ježíš řekl apoštolům: „Hle, já posílám vás jako ovce mezi vlky. Buďte tedy opatrní jako hadi a bezelstní jako holubice! Ale mějte se na pozoru před lidmi; neboť budou vás vydávati soudům a bičovati vás v synagogách. I před vladaře a krále budete předváděni pro mne na svědectví jim a pohanům.“ (Mt. 10:16–18)
Představte si, že jste stoupenci Ježíše v době, kdy kázal. Představte si, že je kolem Něj velké vzrušení a velké naděje, že bude novým Králem a že je Mesiášem. Bylo by zde mnoho naděje a vzrušení ohledně toho, co přijde.
Pak však Ježíš z ničeho nic pronese kázání. Říká, že Jeho stoupenci budou pronásledováni a sužováni, a že toto pronásledování bude stále a stále pokračovat. To muselo Jeho stoupence přinutit se zastavit, mít vážné pochybnosti o Ježíšovi a uvažovat nad tím, zda stojí za to Jej následovat.
Pronásledování křesťanů bylo živé a pokračovalo po staletí. Probíhalo v každé době a v každé kultuře. Je nadále živé i dnes. Co s tím tedy uděláme? Jak zareagujeme?
Mnoho křesťanů se může chytit do pasti, kdy si budou myslet, že křesťanství je celé jen o tom s každým „dobře vycházet“. Je snadné věřit, že když jsme milující a přívětiví, pak nás bude mít také každý rád. To však Ježíš neřekl.
Ježíš dal jasně najevo, že pronásledování bude součástí Církve a že bychom neměli být překvapení, pokud se nám přihodí. Neměli bychom být překvapení, když si na nás lidé z naší kultury vyšlápnou a budou jednat se zlým úmyslem. Když se to stane, je pro nás snadné ztratit víru a odvahu. Můžeme se nechat odradit a mít chuť proměnit svou víru ve skrytý život, který žijeme. Je těžké žít svou víru otevřeně, když víte, že kultura a svět to nechtějí a nepřijmou to.
Příklady jsou všude kolem nás. Stačí si jen přečíst sekulární zprávy a uvědomíte si narůstající nepřátelství vůči křesťanské víře. Z toho důvodu dnes musíme na Ježíšova slova dbát víc než kdy jindy. Musíme si uvědomovat Jeho varování a mít naději v Jeho příslib, že bude s námi a dá nám ta správná slova, až to budeme potřebovat. Víc než cokoliv jiného nás tato pasáž vybízí k naději a důvěře v našeho milujícího Boha.
Přemýšlejte dnes nad tím, jak připravení a ochotní jste čelit nepřátelství světa. Neměli byste reagovat s podobným nepřátelstvím, ale spíše usilovat o to, abyste měli odvahu a sílu snést úplně všechno pronásledování s pomocí, silou a moudrostí Krista.
Pane, dej mi sílu, odvahu a moudrost, když žiji svou víru ve světě, který je k Tobě nepřátelský. Kéž tváří v tvář tvrdosti a nepochopení odpovídám s láskou a soucitem. Ježíši, důvěřuji Ti.
Zdroj: Catholic Daily Reflections
Překlad: D. Grof
