Komentář Eleison DCXCIV – Madiran – biskupové (2020)
(694)
31. října 2020
MADIRAN – BISKUPOVÉ
Vzpomenete si, že v úvodu své knihy Hereze 20. století Jean Madiran spravedlivě a na rovinu připsal vinu za tuto herezi katolickým biskupům, kteří působili před Druhým vatikánským koncilem (1962–1965) a bezprostředně po něm, zvláště pak biskupům z Francie, které znal nejlépe. Kapitola I jeho knihy ukázala ve shodě s velkou encyklikou sv. Pia X. Pascendi z roku 1907, jak bylo myšlení těchto biskupů nezpůsobilé pro realitu, natožpak pro katolickou věrouku, díky subjektivismu Kantovy filozofie, která vládla na katedrách filozofie prakticky všech „univerzit“. V kapitole II se Madiran v šesti volně propojených částech pouští do samotných francouzských biskupů.
Za prvé říká, že kdybychom měli následovat tyto biskupy, museli bychom zahodit opravdové katolické poklady jako například sv. Pia X., gregoriánský chorál, tomismus, kanonické právo, Pannu Marii, vlastenectví, naše řecko-římské dědictví, mariánskou zbožnost a v neposlední řadě i zbožnost modlících se stařenek. Pokud jde o nás, říká, odmítáme opovrhovat kterýmkoliv z těchto důvěrných rysů katolické rodiny. Za nimi všemi je Kristova láska, zatímco za všemi těmi řečmi o „recyklaci“, „renovacích“ a „obnově“ je nenávist. A za všemi úspěchy „západní civilizace“ je Kristus, a nikoliv Indie, Afrika nebo Čína.
Za druhé, Novocírkev před celým světem vyhlásila svou apostazi: politikou novobiskupů je již nikoho neobracet. Přesto základy života a smrti zůstávají stále stejné. Ať nás Církev učí, jak žít a umřít. Všichni jsme až příliš plní světa. Ať nás kněží učí, jak se dostat do nebe!
Za třetí, tito biskupové říkají, že „změna civilizace“ si žádá „evangeličtější koncept spásy“, čímž myslí nejen „novou formu slov“, jak tvrdí, ale i nový obsah slov, což znamená nové náboženství. Vaše Excelence, naše odpověď je „NE!“. Navíc jsem jako pokřtěný katolík oprávněn požadovat po vás pravou Víru, protože vaše „nové formy slov“ v honbě za novým „konceptem spásy“ jsou nutně heretickým a novým, nikoliv jen narušeným, náboženstvím, které odporuje pravé Víře.
Za čtvrté, do roku 1966 tito biskupové ještě nezběhli od katolické Víry, nyní však tvrdí, že jejich víra je přinejmenším autentickým křesťanstvím, i když ve skutečnosti se jejich „pokoncilní způsob myšlení“ rozchází s pravou Vírou. Pravda je, že se nacházíme uprostřed války mezi dvěma odlišnými náboženstvími. A všichni biskupové aktivně či pasivně podporují toto nové náboženství. Nějaký katolický biskup musí hlasitě promluvit, protože duše hynou! [Monsignore Lefebvre, posloucháte?]
Nepotřebujeme žádné biskupy, aby nám říkali, abychom byli moderní. Jsme až příliš moderní. Moderní technologie a moderní filozofie však nejsou věcí katolických biskupů! Známe modernisty a pohrdáme jimi. Vy je neznáte a máte je rádi. Marx, Nietzsche, Freud jsou pouhými obchodníky s iluzemi. Probuďte se!
Za páté, Novocírkev teď ničí všechno vzdělávání, výuku a výchovu. Tím, že chcete dát mladým pouze to, co je moderní, a co už mají, jim nedáváte nic, ale přitom je přimějete myslet si, že už vše znají. Takto opuštění se zítra stanou barbary, takže zrazujete nejen Víru, ale celou civilizaci. Vraťte se k Tradici! Kéž nám Bůh dá nějaké pravé biskupy!
Za šesté, autorita biskupů se zakládá pouze na pravdě, legitimitě a zákonu. Kdyby tito biskupové měli pravdu, Církev Tradice by již neexistovala. Pravda je však jejich prvořadou věcí, takže nemají žádnou autoritu měnit Víru, a pokud tak činí, nemají žádnou autoritu, která se musí uposlechnout, a ani je nenecháme v klidu. Očekáváme od nich jistotu, čistotu a svatost neměnné katolické Víry.
(V části 4 výše není arcibiskup Lefebvre jmenovitě zmíněn, Madiran jej však měl na mysli. O dva roky později arcibiskup založil Bratrstvo sv. Pia X. a zbytek už znáte.)
Kyrie Eleison
Zdroj: The St. Marcel Initiative
Překlad: D. Grof
