Komentář Eleison DCLXXXIX – Arcibiskup byl přenesen (2020)
(689)
26. září 2020
ARCIBISKUP BYL PŘENESEN
Před dvěma dny byly ostatky arcibiskupa Lefebvra přeneseny z krypty vedle semináře v Écône, kde provizorně spočívaly od jeho smrti v roce 1991, do úžasného sarkofágu v kryptě pod kaplí semináře, jenž byl speciálně připraven pro jejich trvalé uchování. Všechna nádhera je patřičná, pokud jde o místo pohřbení největšího Božího muže, největšího hrdiny katolické Víry v moderní době, arcibiskupa, který prakticky bez pomoci zachránil katolickou věrouku, svátosti a kněžství před tím, aby nezanikly, aby nebyly zkaženy a odstraněny moderními lidmi, kteří už v ně nevěří v takové, jaké byly předávány věrnou katolickou Církví během takřka dvou tisíc let.
A lze říct, že po jeho smrti v jeho díle více či méně věrně pokračovali dalších 20 let jeho nástupci. V roce 2012 se však v jeho Bratrstvu sv. Pia X. udála změna, která přiměla mnohé duše mluvit o Novobratrstvu, v podstatě podobně jako změny v Církvi po Druhém vatikánském koncilu (1962–1965) přiměly mnoho katolíků mluvit o Novocírkvi. Tak radikální ty změny byly. Bohužel obřad přenesení arcibiskupových ostatků odrážel toto přenesení jeho díla z Bratrstva na Novobratrstvo, protože jej neslavil současný generální představený P. Davide Pagliarani, ale jeho předchůdce na pozici generálního představeného, ten, který byl především zodpovědný za přechod od Bratrstva k Novobratrstvu. To, že byl vybrán předchůdce P. Pagliaraniho, aby celebroval takovouto význačnou událost k poctě zakladatele Bratrstva, není ani dobrým znamením, ani to není náhoda. Připomíná nám to citát Našeho Pána (Mt. XXIII):
29) Běda vám, farizeové a zákoníci, pokrytci, kteří vzděláváte hroby proroků a zdobíte pomníky spravedlivých 30) a říkáte: „Kdybychom byli žili za dnů našich otců, nebyli bychom se stali s nimi vinnými krví proroků.“
Je docela dobře možné, že v dnešní době se univerzální pokrytectví světa odmítajícího Našeho Pána prohlubuje natolik, že mnohé duše, které se toho obřadu před dvěma dny účastnily, nejsou vědomými pokrytci – Bůh ví. Není je ani potřeba tak příkře odsuzovat, jako odsoudil Náš Pán ty, o nichž věděl, že se Jej chystají ukřižovat. Ti, kteří vedou arcibiskupovo Bratrstvo na scestí, byli totiž skutečně zruční ve svém svádění katolíků, kteří věrně následovali arcibiskupa v „neposlušnosti“ vůči obvyklým církevním vůdcům, kteří je však ve skutečnosti odváděli od Božího katolického náboženství ke koncilnímu náboženství člověka. Nicméně je lidsky řečeno ona paralela zřejmá.
* Farizejové stavějí pomníky k poctě proroků, které by sami bývali zabili. Novobratrstvo staví sarkofág svému zakladateli, i když se samo přátelí s příznivci Pačamamy, které si ošklivil.
* Náš Pán slíbil farizejům poslat posly, aby odsoudili jejich nevěrnost. Ti je však zabili úplně stejně. Novocírkvi a Novobratrstvu byl poslán arcibiskup Viganò, aby jim připomněl jejich nevěrnost. Novocírkev by jej zabila. Novobratrstvo se maximálně snaží nevěnovat mu žádnou pozornost.
* Náš Pán farizeje varoval před vážnými důsledky jejich nevěrnosti a skutečně byl v roce 70 po Kr. zcela zničen Jeruzalém. Pokud jde o Novobratrstvo, to arcibiskupovo dílo zredukovalo na zásadní nemohoucnost, protože celosvětová síť Víry, kterou vybudoval, zcela nezbytně potřebuje nové biskupy k zachování této Víry, ale kvůli odmítnutí ze strany Bratrstva vysvětit nové biskupy bez souhlasu příznivců Pačamamy, vlastně odmítá nové biskupy, kteří budou zachovávat víru arcibiskupa Lefebvra, protože příznivci Pačamamy nikdy nevydají souhlas pro biskupy, kteří budou tuto víru hájit.
Stručně řečeno. Členové Novobratrstva umožnili, aby předchůdce P. Pagliaraniho uctil pohřební místo zakladatele, i když ten [předchůdce] udělal víc, než kdokoliv jiný, aby jeho dílo pohřbil. Jsou si vědomí toho, že se stali bratrstvem novofarizejů?
Kyrie Eleison
Zdroj: The St. Marcel Initiative
Překlad: D. Grof
