Komentář Eleison DCLIV – „...v pokušení...“? (2020)
(654)
25. ledna
2020
„...V
POKUŠENÍ...“?
Jeden čtenář se ptá na
klasickou otázku týkající se modlitby Otčenáš, kde se říká: „Neuveď nás
v pokušení.“. Pokušení je jistě zlem. Jak nás může nekonečně dobrý Bůh
vést ke zlu? Jenže, když se k Němu modlíme, aby nás neuvedl
v pokušení, je jasné, že to může učinit. Jak je to však možné? „Neuveď nás
v pokušení“ je totiž doslovný překlad původního textu v řečtině – „μη
εισενεγκης ημας εις πειρασμο“
– a Církev učí, že původní text v řečtině byl inspirován Bohem Samotným.
Jak může Sám Bůh prohlašovat, že nás může uvést v pokušení? Je nutné určit
čtyři pravdy:
1
Za prvé, Bůh může chtít fyzické zlo, jako například nemoc, aby potrestal
mravně špatné lidi, je však naprosto
nemožné, aby Bůh chtěl morální zlo, protože to je hřích a Bůh nemůže
hřešit, protože On je Dobro Samo, protože je Bytí Samo. Protože pokud vůbec nic
neexistuje, pak musí existovat Prvotní příčina a tato Prvotní příčina nemohla
mít žádná konečná omezení ustanovená pro své Bytí nějakou příčinou před Svým
prvotním já, takže je to Nekonečné Bytí. Tam, kde je bytí, tam je dobro a
naopak, ve skutečnosti jsou tyto dvě věci zaměnitelné – zlo je vždycky
nedostatkem v bytí něčeho a kvůli tomu například slepota není žádným zlem
u kamene, ale je zlem u zvířete, které zrak normálně má. A tak je Nekonečné
Bytí nekonečně dobré, neboli je Nekonečným Dobrem, které není schopno chtít
nebo zapříčinit mravní zlo. Jen nemnoho věcí je naprosto jistějších než toto.
2
Bůh však může dopustit mravní zlo,
protože On může nechat a vždy z něj nechá vzejít větší dobro. My lidé
v žádném případě nemůžeme vždy vidět, v čem toto větší dobro spočívá,
ale nejpozději při Posledním soudu všichni z nás jasně pochopí nejvyšší
Moudrost všeho mravního zla, které dopustil. Zde je užitečné srovnání – podle
spodní strany tkaného koberce mohu jen odhadovat krásu vzoru na horní straně
koberce. Ona krása však existuje a bez ní bych neviděl spodní stranu, která mi
umožňuje alespoň odhadovat krásu neviditelnou ze spodní strany.
3
Námitka: Bůh však přesto jedná
tak, aby dopustil mravní zlo, např. pokušení ke hříchu. Kupříkladu
v několika verších Knihy Exodus VII–XIII Písmo svaté říká, že Bůh
„zatvrdil faraónovo srdce“, aby zhřešil proti Izraelitům. Řešení: Ne, kdykoliv Bůh dopustí mravní zlo, nečiní
žádný pozitivní akt, pouze se zdržel poskytnutí milosti nebo pomoci, díky
níž by hříšník nezhřešil. Ale tím, že se
rozhodl dopustit, aby faraón zhřešil, pozitivně uvedl faraóna do pokušení a
hříchu. Ne, protože Písmo svaté říká: „Bůh však je věrný; ten nedopustí,
abyste byli pokoušeni nad své síly, nýbrž s pokušením dopřeje také úspěch,
abyste (je) mohli snésti.“ (I Kor. X, 13) Proto, když jsou hříšníci pokoušeni,
dává jim Bůh všechnu milost, kterou potřebují, aby nehřešili, pokud hřešit
nechtějí. Je jejich vlastní vina, jestliže upadnou v pokušení.
4
Kdykoliv však hříšníci padnou
v pokušení, Bůh dopředu věděl, že tak učiní. Proč je tedy potom do něj
uvedl tím, že jej dopustil a tím, že se zdržel poskytnutí milosti potřebné, aby
do něj neupadli? Negativně, protože je to vždy pouze hříšníkova vina,
jestliže v pokušení padne. Pozitivně, sv. Ignác ve svých Duchovních
cvičeních (322) předkládá tři pozitivní důvody, proč může Bůh dopustit duchovní
zpustošení duše, a tytéž důvody platí pro duchovní pokušení: Bůh může dobře využít mravní pokušení,
aby nás potrestal, nebo aby nás zkoušel, nebo aby nás učil. Dalším pokušením
nás může potrestat za poslední hřích, který jsme spáchali. Pak tím, že nás
skrze pokušení zkouší, nám může umožnit získat velký prospěch, pokud vzdorujeme
a nepadneme. Padre Pio říkal: „Kdyby jen duše věděly, jak mnoho mohou získat
skrze vzdorování pokušení, pozitivně by prosily, aby byly pokoušeny.“ A nakonec,
Bůh nás může učit to, jak moc jsme skutečně závislí na Jeho pomoci, skrze
pokušení, jež nám ukazuje, jak pokoření a slabí jsme bez Jeho pomoci.
Závěr: Existuje tolik
dobra pro nás hříšníky, které může Bůh nechat vzejít z toho, že dopustil,
abychom byli pokoušeni, že nemusíme ani prosit, abychom nebyli pokoušeni, ale
musíme prosit o milost nepadnout, když jsme pokoušeni. Pane, nech oheň, aby mě
hřál, ale nikdy mě nepopálil. Nech pokušení, aby mi přinášelo prospěch, ale
nikdy pád.
Kyrie Eleison
Zdroj: The St. Marcel Initiative
Překlad: D. Grof
