Komentář Eleison DXCV – Obnovené rozhovory? – II (2018)
(595)
8. prosince
2018
OBNOVENÉ ROZHOVORY? – II
Oficiální tiskové
prohlášení, které v pátek před dvěma týdny vzešlo od vedení Bratrstva
sv. Pia X. ohledně setkání, jež se předešlého dne odehrálo mezi generálním
představeným Bratrstva a římským prefektem Kongregace pro nauku Víry, je plné
dobrých slov. Uvidí se však, jak se tato slova ze strany generálního
představeného promění v činy.
Tiskové
prohlášení obsahuje sedm odstavců. První dva odstavce představují kardinála
Ladariu a patera Pagliaraniho s jejich vlastními kolegy a konstatují, že
to byl kardinál, kdo P. Pagliaraniho pozval do Říma prodiskutovat stav vztahů
mezi Římem a Bratrstvem, protože ty se mohou s volbou P. Pagliaraniho za
nového generálního představeného Bratrstva letos v červenci vyvinout.
Třetí a čtvrtý odstavec umisťuje problém mezi Římem a Bratrstvem přesně tam,
kam patří, do oblasti nauky. Zde jsou v plném znění:
(3) V průběhu setkání s římskými autoritami bylo
připomenuto, že základní problém je skutečně věroučný, a že ani Bratrstvo, ani
Řím nemohou tuto skutečnost opominout. Tato zatvrzelá rozdílnost nauky
v posledních sedmi letech zmařila všechny pokusy vypracovat jakékoliv
naukové prohlášení přijatelné pro obě strany. Proto zůstává otázka nauky
naprosto prvořadou. (4) Když Svatý stolec slavnostně prohlašuje, že nelze vytvořit
žádný právní status pro Bratrstvo, dokud nebyl podepsán dokument naukového
charakteru, neříká nic jiného.
Pátý
odstavec však dochází k závěru, že: „Vše
tedy nutí Bratrstvo k tomu, aby znovu otevřelo teologické rozhovory.“,
jejichž účelem není ani tak přesvědčit Římany, jako [spíš] před Církví vydat
nekompromisní svědectví o Víře ze strany Bratrstva. Poslední dva odstavce
vyjadřují důvěru Bratrstva v Prozřetelnost. Jeho budoucnost leží
v rukách Božích a Jeho Blahoslavené Matky. (Konec tiskového prohlášení)
Bohužel se
člověk může docela dobře ptát, zda je užitečné či prozíravé usilovat o znovuotevření
naukových rozhovorů s těmito Římany. Jak to komentoval jeden ze čtyř
zástupců Bratrstva po poslední řadě takových rozhovorů v letech 2009 až
2011: „Jsou duševně nemocní, ale jsou to oni, kdo má autoritu.“ Tento komentář
nebyl myšlen osobně, spíše přesně vypovídá o nezpůsobilosti římských
neomodernistů pochopit úplný základ katolické nauky, konkrétně její objektivní
povahu, která neumožňuje žádné subjektivní zásahy. Všemohoucí Bůh myslí vážně
to, co říká, říká to skrze Svou Církev, a tak nelze pro moderní dobu přeformulovat
– jak to učinil Druhý vatikánský koncil – to, co Jeho Církev vždy a neměnně
říkala před Druhým vatikánským koncilem. Jak tedy mohou být dnešní Římané věrní
Boží Církvi a zároveň Druhému vatikánskému koncilu, aniž by buď bylo jejich
myšlení nemocné rozporností, nebo že mají naprosto mylnou představu o Církvi?
Je-li tomu
tak, pak pokud a když Svatý stolec vydá tiskové prohlášení o témže setkání
z 22. listopadu, bude zajímavé vidět, jak oni prezentují vyhlídku na
znovuotevření naukových rozhovorů. Určitě chtějí rozhovory, aby nového
generálního představeného vylákaly z jeho neproniknutelné pevnosti církevní
nauky, ale jejich vlastní koncilní nauka může být mylná do té míry, nakolik se
odchyluje od této Tradice. A tak pro ně dva velké použitelné argumenty musí,
jako vždy, být autorita a jednota, bez ohledu na nauku. Čím však je katolická
autorita, když už neslouží Pravdě? A čím je katolická jednota, jestliže
sjednocuje kolem snůšky slizkých lží (Druhý vatikánský koncil)? Bohužel,
autorita a jednota jsou jedinýma nohama, na nichž tito koncilní Římané musí
stát.
Proto,
ctihodný generální představený, je zde čin, který má následovat vaše slova:
proč nezveřejnit jasný a poctivý souhrn záznamu posledních naukových rozhovorů
z let 2009-2011? Podpořil byste své pěkné naukové odstavce z 23.
listopadu skutečným naukovým činem!
Kyrie Eleison
Zdroj: The St. Marcel Initiative
Překlad: D. Grof
