Pokora
a poslušnost (2018)
Kázání P. Martina Fuchse v Praze
1. července 2018
6. neděle po Seslání
Ducha Svatého
***
Drazí věřící!
Jedna zbožná panna jménem
Úrsula Benincasa jednou přijela do Říma a věřila, že byla ve stavu extáze
poslána Ježíšem Kristem, aby řekla papeži Řehořovi XIII., že musí mít větší
zápal pro reformu Církve, než ukázal předtím. Upřímně sdělila papeži, který byl
ve Frascati, účel svého příchodu.
Papež ji přijal, byl
udiven, ale neodmítl jí. Nařídil, aby tento případ, a zvláště svatost této
ženy, vyšetřil sbor kardinálů a dalších význačných mužů.
Dle jeho vůle však byl duší
tohoto sboru Filip Neri, který měl pověst, že má zvláštní dar rozlišování
duchů.
Jak Filip začal své
šetření? Na prvním sezení užil pro tuto ženu, která seděla uprostřed místnosti,
ta nejtvrdší slova. Nazval jí – před všemi kardinály a jinými kněžími –
zpupnou, arogantní, nevzdělanou, blouznivou a pokryteckou ženou.
„Je možné,“ uzavřel to,
„že by Bůh nenalezl úctyhodnější osobu než vás, ubohou, bídnou a nevzdělanou bytost,
aby oznámil svou vůli papeži?“ Úrsula na všechny tyto výtky klidně odpověděla: „Jsem
přesně taková, jak jste řekl, důstojný pane, zasloužím si každý trest. Dejte mi
nápravný prostředek na mou nemoc! Je mým jediným přáním být uzdravena.“
Tato zkouška však tomuto
světci nepostačovala. Nechal ji vyšetřovat následujících sedm měsíců. Použil kárání,
výtky, urážky i hrozby, aby zjistil, jaké druhy ctností má.
Oddělil ji od jejích
příbuzných a byla vzata k jeho dvěma duchovním dcerám, na něž se mohl
spolehnout. Zakázal jim, aby se Úrsula viděla s jinými lidmi. Měli ji vždy
a stále zaměstnávat nejpotupnějšími a nejnudnějšími domácími pracemi. Měli ji
rušit v jejích modlitbách. A nakonec ji dokonce zakázal se modlit, chodit
na mši svatou a přijímat Svaté přijímání.
Drazí věřící!
Úrsula vše vydržela s nedostižnou
trpělivostí a klidem. Když Filip viděl, jak toto vše vydržela
s trpělivostí, pokorou a vytrvalostí, jak jej obdivovala jako světce
navzdory všemu krutému zacházení, jak poslušně vyhověla vší jeho vůli, a že
dokonce i když ji hrozil inkvizicí, pokorně a zbožně odpověděla: „Otče, jsem
připravena být poslušná, i když budu muset umřít.“, teprve pak uvěřil, že její
ctnost a svatost byla skutečná a pravá.
Když Církev zkoumá
svatost charismatické osoby – osoby, která má stigmata, může nahlížet do srdcí,
může konat zázraky – daří se ji to skrze prubířské kameny pokory a poslušnosti.
V těchto hříších může být jasně rozpoznán ďábel.
Spása se tudíž udála
skrze ctnosti pokory a poslušnosti. Proto můžeme tyto ctnosti nalézt
v životě Spasitele, Matky Boží a všech svatých. Toto jsou základní
křesťanské ctnosti!
„Vezměte mé jho na sebe a
učte se ode mne, neboť já jsem tichý a pokorný srdcem; a naleznete pokoj pro
sebe.“ (Mt. 11:29)
„Ponížil sebe samého,
stav se poslušným až k smrti, a to k smrti kříže,“ napsal svatý Pavel
Filippanům (2:8).
Pokora je uznáním Božího
řádu.
Poslušnost je podrobením
se Božímu řádu.
Velmi dobrý příklad
pokory poskytl Otec Klement Maria Hofbauer. Když chodil a žebral pro chudé,
přišel do krčmy, kde kolem stolů sedělo hodně lidí. Požádal je, aby mu dali
něco pro chudé. Jeden člověk plivnul tomuto světci do tváře. Otec Klement Maria
si klidně očistil svou tvář a odpověděl: „To bylo pro mě a teď mi dejte něco pro
chudé. Ten člověk byl tak překvapený, že dal všechny peníze, které s sebou
měl, chudým.
Bohužel, mnozí katolíci
nemají žádnou reálnou představu těchto dvou ctností. Mnozí nemají žádný jasný
pojem ctnosti poslušnosti. Někteří žijí ve stálé neposlušnosti vůči Božímu
zákonu (žijí spolu, aniž by byli sezdaní v Církvi, doporučují a provádí
potraty, nikdy v neděli nechodí na bohoslužbu atd.) a někteří považují
ctnost poslušnosti za absolutní ctnost, například říkají, že člověk musí
poslechnout vždy bez výjimky.
Svatý Tomáš Akvinský
říká, že ctnost poslušnosti je relativní ctností, ctností, která je vždy ve
vztahu [relaci] k něčemu jinému. A tím „něčím jiným“ je Desatero
přikázání. Jestliže vám někdo nařídí něco, co odporuje Desateru přikázání,
člověk nesmí uposlechnout. Rodiče tedy nemají dovoleno nepouštět děti na
nedělní bohoslužbu. Nemají dovoleno nařizovat svým dětem klít nebo krást.
Zkouška, která má
prokázat opravdovou poslušnost, proto může obsahovat pouze něco, co je
slučitelné s Božími přikázáními.
Svaté Ritě nařídili, aby
ve svaté poslušnosti zalévala uschlý klacek. Udělala to. A hleďme! Vypučel
růžový keř.
Svatému Mikulášovi,
patronovi Švýcarska, nařídil biskup z Kostnice, aby snědl kousíček chleba
– poté, co léta žil pouze ze Svátosti oltářní. Uposlechl, ale takřka se udusil.
V životopise otce
Pia se říká, že na konci září 1925 mu představení nařídili, aby si zakryl
stigmata. Nebylo mu dovoleno, aby je ukázal lékaři, aby je prozkoumal.
Když byl v měsíci
říjnu v San Giovanni dr. Festa, otec Pio mu řekl: „Jsem vážně nemocný a
trpím dlouhou dobu strašnou bolestí. Udělejte mi službu a vyšetřete mě.“
Dr. Festa si povšiml
velké zlomeniny s rozsáhlými srůsty a zánětu pobřišnice v pravé
žeberní klenbě. Okamžitě nařídil chirurgický zákrok. Operační stůl byl připraven
v klášteře, protože otci Piovi nebylo dovoleno opustit klášter. 5. října
vstal otec Pio o půl čtvrté ráno na modlitbu, sloužil mši svatou v 6
hodin, zpovídal do 9 hodin a pak byl operován, ale bez chloroformu.
Chtěl být při vědomí, aby
věděl, co se děje. Velice trpěl. Po tom všem se zeptal dr. Festa: „Řekněte mi,
zkoumal byste moje stigmata, kdybych byl uspán chloroformem?“ Dr. Festa
odpověděl, že by je zkoumal. Otec Pio byl operován bez umrtvení, aby uposlechl
příkaz daný představenými.
Drazí věřící,
naučme se od Ježíše
Krista ctnost pokory a poslušnosti! Amen.
Překlad: D. Grof