Faktický
komentář k jednomu kázání (2015)
D.
Grof
Motto: „Pares cum paribus facillime congregantur.“
(latinské přísloví)
Úvod
Dne 4.10.2015 pronesl
prior Stritzko v brněnské kapli Bratrstva sv. Pia X. kázání při
příležitosti Růžencové slavnosti, na jehož záznam zveřejněný na webových
stránkách FSSPX jsem byl upozorněn přímo farníky, protože Informační letáky a
záznamy kázání zmíněného kněze nesleduji. Nečiním tak z toho důvodu, že
dle mého názoru tato média v posledních letech velmi často slouží
k vyřizováním účtů s různými názorovými
skupinami, a nikoliv k šíření katolické víry, natožpak mravů.
Bohužel si, jak již bylo velmi trefně popsáno jinde (viz článek na Lumen
de Lumine), otec prior ke svým útokům často vybírá ta nejméně vhodná
místa a prostředí, jakými jsou například různé církevní slavnosti a svátky.
Pomíjím nyní skutečnost, že tato povětšinou neadresná „poselství“ už jsou místy
tak „šifrovaná“, že věřící, snad kromě blízkých důvěrníků otce priora, vlastně
nevědí, komu jsou určena a co se jimi chce posluchačům sdělit.
Z tohoto rámce
vybočuje zmíněné kázání, kde jsou adresně (snad proto, že se stěží mohou
bránit) zmíněni biskup Williamson a jistá paní Anderson, neboli slovy otce
priora „jurodivá baba“.
Aniž bych popíral, že
kázání může být v mnoha věcech přesné, cítím potřebu reagovat na to, co
v nich je zjevně nepravdivé.
Kázání
priora Stritzka 4.10.2015
Nemá smysl zde
reprodukovat obsah kázání otce priora slovo od slova, postačí prosté shrnutí.
V kázání se nepochybně správně a rozumně hodnotí, jak přistupovala Církev
v minulosti k jakémukoliv údajnému zjevení, konstatuje se nefunkčnost
církevní autority dnes, zmiňují se falešná vidění, nutnost církevních schválení,
opomenuta nejsou ani církevní autoritou řádně neprozkoumaná údajná zjevení v Garabandalu
a Akitě. Dále se upozorňuje na to, že je úcta k Panně Marii tradičním
katolíkům vlastní; správně se říká, že např. fatimská zjevení jsou především výzvou
k pokání, k modlitbě růžence a k pobožnosti prvních sobot apod. Potud
lze s otcem priorem souhlasit. Nicméně se zde však objevují nepodložená a
mylná tvrzení, která otci priorovi posloužila k útoku na biskupa
Williamsona a zřejmě i k ospravedlňování současné pozice Menzingenu.
Otec prior v kázání mimo
jiné kritizuje různá fatimská hnutí a mluví také o tom, že nedávno zesnulý P. Gruner,
který v rámci Fatima Center
zasvětil velkou část života šíření fatimského poselství, byl v kontaktu i s jistou
paní Anderson z USA. V čase 5:59-7:11 pak otec prior doslova říká:
„A to je dáma, která se vydává za vizionářku a silně ovlivnila a
ovlivňuje biskupa Williamsona. Právě od ní pochází tvrzení, že na
nepřijatelných principech postavené Motu Proprio Summorum Pontificum je dar
Panny Marie. A to dosvědčuje biskup Williamson v tom svém oběžníku Kyrie
elesion, kde to přímo přiznává.“
A pokračuje: „A najednou vidíme, díky takzvanému zjevení,
že katoličtí preláti, tradiční, odhlížejí od těchto věcí a považují to za dar
Matky Boží. To je zcela schizofrenní a to všechno kvůli jedné jurodivé babě
z Ameriky. To je velké varování pro nás pro všechny.“
Než se dostaneme
k analýze těchto výroků, je potřeba na okraj poznamenat, že
v souvislosti s nimi a osobou P. Grunera je vskutku pikantní, že
zádušní mši svatou za tohoto známého klerika, jejž otec prior kritizuje, sloužil
sám generální představený FSSPX biskup Fellay.
(Další fotky ze zádušní
mše svaté lze najít na stránkách Amerického distriktu FSSPX zde.)
Kdo
skutečně vítal Motu Proprio Summorum Pontificum?
Když se podíváme na
fakta, snadno zjistíme, že skutečnost je jiná, než jak nás o ní spravuje prior
Stritzko. Ponechávám stranou, že biskup Williamson nic neřeší „v tom svém oběžníku Kyrie eleison“, ale
v „Komentáři eleison“. Není to první nepřesnost nebo dokonce záměrná mýlka ze
strany otce priora. Prozkoumejme nejprve, co biskup Williamson skutečně řekl o
Motu Proprio Summorum Pontificum. Paní Anderson se budeme krátce zabývat
později.
Údajným vizím týkajícím
se růžencového křížového tažení FSSPX a věcem souvisejícím se biskup Williamson
věnuje v Komentáří eleison č. 379-383. Všimněte si, prosím, že teď
neposuzujeme pravost či nepravost zjevení, ale pravdivost či nepravdivost
výroku priora Stritzka. Ocitujme si tedy přímo z Komentářů:
„Když byl nápad růžencového křížového tažení
za zasvěcení Ruska poprvé předložen biskupu Fellaymu v červnu 2006,
nevěděl ještě, že je ten nápad ve skutečnosti pokynem Naší Paní – posel [tj.
paní Anderson] byl příliš stydlivý, aby mu to řekl. Nešel tedy [biskup Fellay] vědomě
proti vůli nebe, když se při návratu do Švýcarska po svém setkání s oním
poslem, rozhodl chopit se tohoto nápadu růžencového křížového tažení, ale
soustředit jej především na uvolnění tridentské mše a ponechat zasvěcení Ruska
mezi druhořadými úmysly. A tak, jak Naše Paní řekla svému poslovi, zatímco
požehnala prvnímu růžencovému křížovému tažení jakožto znamení toho, že
poselství jsou opravdu od ní, nebylo to potvrzením
toho, že uvolnění mše je tím, co opravdu chtěla. Pravá odpověď na krizi
Církve a světa spočívá v zasvěcení Ruska, jak bylo biskupovi velmi brzy
objasněno.“ (KE
380)
Nikde paní
Anderson, ať už je či není vizionářkou, neříká, že „Motu
Proprio Summorum Pontificum je dar Panny Marie“,
natožpak aby tuto skutečnost „dosvědčoval
biskup Williamson“. Ba právě naopak se zde říká, že toto růžencové křížové
tažení mělo být dle tohoto posla zaměřeno na zasvěcení Ruska Neposkvrněnému
Srdci Panny Marie a nikoliv na „uvolnění“ mše.
Dále
se v textu dozvídáme jasnou informaci o tom, kdo si toto Motu Proprio
skutečně přál:
„A tak vzhledem k podpoře Naší Paní bylo
první růžencové křížové tažení neočekávaným úspěchem, jak počtem pomodlených
růženců ze strany lidí, tak ve vyplnění
dlouhodobého přání biskupa Fellayho ze strany papeže Benedikta XVI.
deklarací v jeho Motu Propriu z července 2007, že tridentská mše nebyla
nikdy zrušena.“ (KE
380)
Biskup
Williamson tedy naprosto nikde nedosvědčuje, že Motu Proprio bylo „darem Panny Marie“ a to, co říká otec
Stritzko je nepravda. Pravdu má však otec prior v tom, že toto Motu
Proprio je postavené „na
nepřijatelných principech“. Proto je dobré si připomenout to,
co si naštěstí ještě mnozí lidé dobře pamatují, totiž, kdo skutečně toto Motu Proprio
nadšeně
vítal. Byl to generální představený FSSPX biskup Fellay, jehož výroky jsou dostatečně
známé a zdokumentované. Byl to právě on, kdo vydání tohoto Motu Proprio přímo
připisoval Panně Marii:
„Také není pochyb, že toto uznání práva
tradiční mše je plodem nesmírného počtu růženců obětovaných Naší Paní během
růžencového křížového tažení vloni v říjnu; nezapomeňme ji nyní vyjádřit
náš vděk.“ (Tento výrok biskupa Fellayho si každý může v angličtině
přečíst přímo na stránkách Amerického distriktu FSSPX zde.)
Další
podobný výrok je například tento:
„Jaká radost, drazí věřící, naplnila naše
srdce při oznámení motu proprio ze 7. července ze strany papeže Benedikta XVI.
Vidíme v tom odpověď z nebe na naše růžencové křížové tažení...“
(Citát lze dohledat taktéž na oficiálním webu FSSPX zde.)
Poslední
výrok biskupa Fellayho, který lze uvést na ukázku, je v kontextu kázání
otce Stritzka zvláště úsměvný, protože je citován na webu těch, jež otec prior
označuje za „fatimisty“:
„Když jsme spustili druhé růžencové křížové
tažení na naší pouti v Lurdech vloni v říjnu, stěží jsme očekávali
tak rychlou odpověď z nebe! Pokud jde o Motu Proprio Kristova náměstka,
naše druhá naléhavá prosba byla ze strany Blahoslavené Panny Marie vyslyšena
dokonce ještě rychleji.“ (Anglický text zde.)
Shrneme-li
to, pak můžeme říct, že otec prior připisuje paní Anderson výrok, který nikdy
neřekla, totiž, že Motu Proprio Summorum Pontificum je dar Panny Marie, a biskupu
Williamsonovi to, že tento výrok dosvědčuje ve svém oběžníku, což je také
nepravda. Nadto jsme si na několika oficiálních citátech ukázali, že toto Motu
Proprio skutečně založené na zcela mylných principech, jak správně otec prior
říká, naopak oslavoval generální představený FSSPX biskup Fellay, tj. priorův nejvyšší
představený, jemuž v posledních letech otec prior vyjadřuje loajalitu
hraničící až se servilitou.
Kauza paní Anderson
Ve svém kázání otec prior také napadá paní Anderson
z USA a nazývá jí „jurodivou babou“.
Osobně je mi jedno, zda je paní Anderson vizionářka nebo ne, a její kauza není
hlavním předmětem tohoto článku, přesto bych však pro ni nepoužil takovéto
urážlivé označení bez bližší znalosti této osoby a dalších fakt. Na rozdíl od
priora Stritzka jsem měl možnost se seznámit i s veřejně nepublikovanými dokumenty
a přímými názory respektovaných kněží, kteří se s danou osobou setkali. Uměřené
hodnocení jednoho z nich shrnuji stručně následovně:
Paní Anderson působí jako velmi
prostá žena. Nestojí o pozornost, je pokorná a zdrženlivá. Okolí nesděluje
žádné „neobvyklé“ věci, ani nedává „duchovní rady“. Co se týče zjevení, zdržuji
se soudu. V textu předloženém knězi nebylo cokoliv podezřelého, ale ani
nic přesvědčivého.
Vedení FSSPX
v interním dopise svým kněžím z loňského listopadu paní Anderson nazvalo
„samozvanou vizionářkou“. Paní
Anderson se o něm dozvěděla skoro s ročním zpožděním a reagovala na něj 5.
září 2015 obsáhlým dopisem. (Dopisy lze ve španělštině a angličtině nalézt zde.)
V reakci na to, že byla označena za „samozvanou vizionářku“ píše:
„Takový popis je všechno, jen ne přesný. Nedala jsem si tento titul
americké vizionářky. Církev v této věci neučinila žádné rozhodnutí, proto
si člověk po právu nemůže cokoliv takového nárokovat.“
V podobném duchu se
odvíjí i celý její dopis. Zdá se mi proto, že urážlivý výraz „jurodivá baba“ pro popis této osoby není
úplně na místě, protože přinejmenším vyjadřování paní Anderson neodpovídá typu
vyjadřování „samozvaných vizionářů“ a
skutečně „jurodivých bab“.
Připomínám, že výraz „jurodivý“ má původ ve starém ruském slově „juroď“, tedy
blázen, začasté ve smyslu náboženské potrhlosti. Paní Anderson se mi
z této perspektivy jako blázen nejeví a i přes svou skepsi bych si
nedovolil vyslovit tak kategorické hodnocení jako otec prior. A tvrdí-li, že
paní Anderson „silně ovlivnila a
ovlivňuje biskupa Williamsona“, je to tvrzení jen těžko verifikovatelné.
V každém případě biskup Williamson v jiném Komentáři eleison
konstatuje: „Co se týká posla, čtenáři mají
právo nevěřit mému osobnímu úsudku...“ (KE
379)
Zdá se mi
proto, že toto přehnaně urážlivé označení paní Anderson má cíleně posloužit
především k dehonestaci biskupa Williamsona.
Závěr
Ve stručnosti jsem se
pokusil poukázat na to, že kritická část kázání otce priora ze 4.10.2015
nekoresponduje s fakty. Co dodat víc? Otec Stritzko často a rád, třeba i
ve zmíněném kázání, zmiňuje sensus
catholicus – katolické cítění – tomu jsou však podobné emocionální výlevy
na hony vzdálené.
V té souvislosti
jsou pak málo pochopitelné obraty ve veřejně zastávaných postojích otce
priora. Od dřívějšího urážlivého titulování vlastního generálního představeného
FSSPX biskupa Fellayho až po dnešní úporně aktivistické působení v linii
menzingenského vedení, a to právě v době, kdy takřka nemine den, abychom
se ze světa nedozvěděli nějakou další zprávu o sbližování FSSPX
s neomodernistickým Římem.
Přesto, nebo právě proto,
lze s otcem priorem souhlasit, když na jiném místě v kázání říká:
„Prosme
Pannu Marii, aby nám uchovala ten sensus catholicus, ten katolický smysl, aby
sílila svojí přímluvou náš zdravý rozum, který je předpokladem k působení
Božího v našich duších, abychom zůstali věrní v boji o Víru a její
principy...“
