P.
Altamira a zprávy z Kolumbie (2014)
Poznámka překladatele: Přinášíme poslední zprávy z Kolumbie,
které se týkají P. Fernanda Altamiry, FSSPX. P. Altamira je priorem
v Bogotě v hlavním městě Kolumbie. Několikrát před svým představeným
distriktu P. Bouchacourtem a některými spolubratry mluvil o chybách biskupa
Fellayho v jeho promluvách a činech v této vnitřní krizi, jíž FSSPX
čelí. P. Bouchacourt mu před více než rokem řekl, že je-li tak moc proti
tomu, co biskup Fellay dělá, měl by opustit FSSPX. Věc vyvrcholila poté, co P.
Altamira pronesl 22. prosince 2013 kázání o novém růžencovém křížovém tažení
biskupa Fellayho (viz níže). Někdo toto kázání poslal P. Rubiovi
(asistentovi P. Bouchacourta). P. Bouchacourt otce Altamiru předvolal a řekl
mu, že aby se vyhnul „opatřením“ proti sobě, měl by veřejně udělat dvě věci. Na
obě věci P. Altamira odpověděl „ne“. Následně padlo rozhodnutí jej odvolat
z místa priora a přeložit jej do Buenos Aires v Argentině.
P.
Altamira ještě nebyl oficiálně vyloučen, ale již začal sloužit mši svatou pro
katolické hnutí Odporu v Bogotě a stěhuje se z priorátu navzdory
tomu, že zde mohl ještě zůstat, kdyby si to přál. Mezitím věřící sepsali
otevřený protestní dopis, který adresovali představenému distriktu P. Bouchacourtovi,
jejž ihned podepsalo přes 200 věřících a další se připojují.
P.
Altamira
Kázání
pronesené otcem Altamirou 22. prosince 2013
Drazí věřící,
chci hovořit o
současném problému, ...který má vztah ke všemu, co prožíváme v této krizi
Církve, když čelíme falešné „koncilní církvi“, která se zformovala
s Druhým vatikánským koncilem, a také mezi námi v Bratrstvu sv. Pia
X.
Tím tématem je: PRVOŘADOST PRAVDY... tj. Pravda se musí
říkat a obhajovat, protože je to totéž jako hlásat a hájit Krista, Našeho Pána.
On správně řekl: „Já jsem Pravda,
Cesta a Život.“
Tato prvořadost Pravdy
... předchází falešné poslušnosti a diplomacii! A to ani nezmiňuji politiku
nebo „dělání politiky“... Tyto věci by měly sloužit, měly by být „sluhy“ Pravdy
a nikoliv naopak...
Láska...je
nejdůležitější ctností, je „královnou“. Nepochybně se však zakládá (a musí
zakládat!) na Pravdě. Neexistuje žádná láska založená na lžích nebo nepravdách,
založená v omylu....
Poslušnost: musí být
založena na Pravdě, na Víře. Nemohu poslouchat příkazy založené na omylu nebo
příkazy špatné. To by byla falešná poslušnost, protože POSLUŠNOST JE PRO PRAVDU; POSLUŠNOST JE PRO VÍRU a ne naopak. Bůh
nám v Písmu svatém říká: „Lépe se sluší poslouchati Boha než lidi.“ A to platí
pro každou autoritu. Nemluvě ani o diplomacii. Je falešnou diplomacií,
diplomacií hříchu taková diplomacie, která ignoruje Pravdu, která ignoruje
Víru, nebo ještě hůře ta, která je založena na lži, na klamu a také, je-li
založena na dvojznačnosti. Diplomacie je
pro Pravdu a pro Víru a ne naopak.
Podívejme se na
současný problém:
Ve „světě Tradice“ teď
máme nové růžencové „křížové“ tažení. Druhá intence tohoto „tažení“ je
nesprávná nebo přinejmenším dvojznačná (jako vždy: dvojznačný jazyk) a proto,
že je takovou, není ji možné přijmout. Co je tím druhým bodem neboli druhou intencí?
Měli bychom se modlit:
„Pour le retour de la Tradition
dans l´Eglise“ – „za návrat Tradice v Církvi“.
(Poznámka překladatele:
Ohledně druhé intence panuje v FSSPX
velké zmatení. Ve francouzštině, němčině a italštině zní překlad: „za návrat
Tradice v Církvi“, avšak v anglicky mluvících zemích a v Asijském
distriktu byla intence přeložena jako: „za návrat k Tradici v Církvi“.
V polštině byla přeložena jako „za uznání práv Tradice v Církvi“ a v Jihoamerickém
distriktu FSSPX jako „za návrat Říma ke katolické Tradici“.)
A)_Jestliže je slovo
„Tradice“ chápáno v striktním, teologickém smyslu: „Tradice“ je soubor
Pravd, které Bůh zjevuje v ústní podobě. Tvoří POKLAD VÍRY. Nemůžeme prosit o „návrat Tradice do Církve“.
Katolická Církev nemůže
ztratit Tradici, protože Tradice nemůže zůstat vně Církve. Aby Církev byla „katolickou
Církví“, musí mít, jak vždy měla, psaný POKLAD
(psané Zjevení: Písmo svaté) a ústní POKLAD
(ústní Zjevení: Tradici). Nemůže se prosit za „návrat Tradice v Církvi“.
Znovu, nemůže se prosit
o návrat Tradice v Církvi. Tradice nikdy nezmizela; Tradice nikdy nemůže
opustit katolickou Církev.
B)_Jestliže slovo „Tradice“
v druhé intenci znamená nás, FSSPX, nemůžeme prosit o „návrat k Tradici v
Církvi“, protože jsme NIKDY CÍRKEV
NEOPUSTILI, protože my jsme nikdy nezměnili ani čárku v katolické nauce,
Víře všech dob, učení papežů před Druhým
vatikánským koncilem. Tento koncil změnil Víru, změnil naše katolické
náboženství a vytvořil falešnou církev, „KONCILNÍ
CÍRKEV“, jak ji nazval arcibiskup Lefebvre.
Všechny problémy, které
jsme, my členové FSSPX, měli, byly proto, že jsme nezměnili víru, držíme se
katolické Víry.
Jestliže se druhá
intence onou větou „návrat Tradice v Církvi“ vztahuje na nás, nepřímo to
naznačuje, že bychom se vrátili na místo, z nějž jsme nikdy neodešli: ze
skutečné katolické Církve. Nezměnili jsme nic a nechceme změnit katolickou
nauku sv. Pia X., sv. Pia V., sv. Petra.
Tímto vyjádřením v DVOJZNAČNÉM JAZYCE se nepřímo vyjadřuje
náš návrat k „Františkově koncilní církvi“, k „církvi Druhého vatikánského koncilu“.
Možná se naznačuje uzavření dohody s koncilním Římem. Znovu rozhovory,
znovu...znovu...
C)_To vše namísto
prosby o návrat ŘÍMA (modernistického
Říma) k Tradici, jeho návrat k pravé katolické Církvi, z níž nový Řím
odešel kvůli Druhému vatikánskému koncilu a věcem, které jej následovaly. Je
nutné hovořit jasně, musíme
promlouvat.
Je potřeba prosit o
návrat římských autorit, Františka ke katolické Víře, k pravé katolické Církvi.
...Kdo se musí vrátit,
kdo opustil katolicismus? Tradice, FSSPX? Nebo koncilní Řím, koncilní církev?
Biskup Tissier de Mallerais nazývá koncilní církev „sektou“.
Nakonec se opět ptáme:
Křížové tažení za „návrat Tradice v Církvi“? Kdo se musí vrátit? Modernistický
Řím se musí vrátit, „koncilní církev“ se musí vrátit. Tradice nikdy neodešla.
Dopis
s odpovědí P. Altamiry otci Bouchacourtovi
Drahý otče
Bouchacourte,
po mém kázání
z 22. prosince o novém růžencovém křížovém tažení jste mě požádal učinit
dvě věci, abych se vyhnul „opatřením“.
Řekla jsem na obě „ne“z
důvodů, které jsem tam vyjádřil. V důsledku mého odmítnutí jste mi řekl,
že jsem přeložen do Buenos Aires jako asistent priora (P. Rubia) a
v Bogotě budě nový prior (P. Francisco Jimenéz).
Situace našeho
Bratrstva, Bratrstva sv. Pia X., se dramaticky zhoršila v posledních dvou
a půl letech, a stala se zřejmější a jasnější pro mnohé z nás kněží.
Tento stav věcí je
zapříčiněn idejemi, slovy a chybami našeho generálního představeného, biskupa
Bernarda Fellayho. A také kvůli krokům, které podnikl během své vlády. U
biskupa Fellayho vymizela řeč Pravdy a předala – v menšině případů – vládu
ŘÍŠI DVOJZNAČNOSTI, a v jiných horších
případech vyjadřování omylů proti katolické nauce (viz Věroučná deklarace
z dubna 2012). Lepší ani nemluvit o jeho prohlášení o moderní mši: „kdyby
arcibiskup Lefebvre viděl [novou] mši správně slavenou, neučinil by krok, který
učinil“. A zaštítil se k tomu jménem našeho zakladatele!
Klíčový bod: Druhý
vatikánský koncil.
[Biskup Fellay] činí celkový
manévr, abychom skončili souhlasem a uznáním zmíněného Druhého vatikánského
koncilu za „katolické učení“. Jeho slova: „přijímáme jej s výhradami,
nežádají nás o to, abychom jej přijali celý, ale částečně, podporujeme 95%
koncilu, jsou v něm dobré a špatné věci“.
Věřím, že tento bod je
jedním z nejdůležitějších v celé jeho
agendě, protože my víme, že modernistický Řím nikdy nepřijme to, že
neuznáme zmíněný koncil za „nauku“. Může být „naukou“ něco, co obsahuje dobré a
špatné věci, pravdu a omyl? Biskup Fellay má „dobré“ teology, kteří mu napsali
články názorně ukazující, že Druhý vatikánský koncil „reprezentuje nauku Církve“.
Druhý vatikánský koncil
je však jen mylným koncilem, DRUHÝ VATIKÁNSKÝ
KONCIL NENÍ NAUKOU KATOLICKÉ CÍRKVE. Jak učí otec Calderón a jiní: „Je
nutné slavnostně deklarovat jeho naprostou neplatnost“.
Mimoto, je tu onen druh
utkvělé myšlenky, kterou má biskup Fellay, když uvažuje, jako bychom nebyli
v katolické Církvi. Přečtěme si některá jeho slova: „Papež oživil tradiční
ideje“ (to je zcela mylné, Benedikt XVI. je zcela modernistický včetně svého srdce)...
„Možná jsme mnohem blíž papežově postoji, než se zdáme být.“ (...) „Takže
prostý výnos z Říma nám umožní NAVRÁTIT
SE do Církve. To přijde. Jsem
v tom velmi optimistický.“ (Pro Les Nouvelles caléedoniennes, 27.
prosince 2010). Jsou to ti druzí, kdo odešli: nepravá „koncilní Církev“. My
máme čtyři známky [pravé Církve] (přečtěte si slova arcibiskupa Lefebvra
v mém kázání z 22. prosince). Tato krize Církve bude, jak věřím,
vyřešena Bohem samotným, a mezitím se musíme snažit dělat to, co jsme vždy dělali.
Nechci to protahovat, asi
napíšu otevřený dopis biskupu Fellayovi.
Svá rozhodnutí
nepochybně nečiním „kvůli“ poslednímu růžencovému křížovému tažení, ale spíše „při
příležitosti“ tažení. Toto tažení není ojedinělou skutečností a
v mém případě to byla „poslední kapka“ ve stavu věcí, který trval léta. MUSÍME ŘICI: DOST! Věřím, že mnoho
z nás kněží musí říci: dost!
A myslím si, že naše trpělivost byla NADMĚRNÁ.
Na závěr: Neučiním, co
jste mi řekl (odjet do Buenos Aires atd.). Zůstávám na svém postu priora a ve
svém domě, na priorátě v Bogotě, a čekám na dvě kanonické výstrahy a na
proces velmi pravděpodobného vyloučení (neplatného?).
V procesu, který
možná započne, se takřka jistě bude argumentovat, že je to kvůli tomu, že jsem
neodešel do Buenos Aires:
Prohlašuji od teď, že
to není tento motiv, MOTIV JE VĚROUČNÝ,
MOTIVEM JE NAUKA: Omyly, výroky, slova a DVOJZNAČNOSTI biskupa Fellayho, které pravděpodobně skončí zničením
naší kongregace DOKONCE I BEZ UZAVŘENÍ
DOHODY s falešnou „koncilní církví“.
Zdravím vás v Panně
Marii,
P. Altamira
6.1.2014, Svátek
Zjevení Páně
(V
úvodu mírně kráceno.)
Zdroj:
CathInfo
Překlad:
D. Grof
