neděle 18. srpna 2013

Prohlášení P. Arnolda Traunera, FSSPX (2013)

 Prohlášení P. Arnolda Traunera, FSSPX (2013)
Prohlášení rakouského kněze, který se rozhodl opustit FSSPX v den 19. výročí svého kněžského svěcení.
Ctihodní otcové,
Drahé sestry a bratři ve víře,
Drazí rodiče a příbuzní,
Milovaní věřící v Kristu,
 
Náš Spasitel nás vybízí opustit vše, přetrhat všechny svazky spíše, než se vzdát svého učednictví. On je naším Vykupitelem, protože On nám zprostředkoval Boží milost a vyjevil nám celou Pravdu.
Nikoliv vlastní zásluhou, ale spíše osvíceni a posíleni Jeho milostí jsme tedy pouta lidských vazeb nepovažovali za nic, abychom zůstali věrni Církvi Jím založené, která obdržela Boží příslib přetrvání až do konce.
Protože jsem vyrůstal pod bdělým okem a pozornou péčí jednoho z mála kněží v Rakousku, který odporoval záplavě modernismu a pokoncilních novot, byla mi poskytnuta příležitost opustit v roce 1988 svou vlast, abych vstoupil do semináře Nejsvětějšího srdce v Zaitzkofenu v Německu, abych zde setrval a byl vysvěcen na kněze Ježíše Krista jako člen Kněžského bratrstva sv. Pia X.
Nyní, o 19 let později, opět následuji volání, tentokrát, abych opustil svou duchovní vlast, abych odešel, abych se jí vzdal. Děje se to z jediného důvodu, že musím zůstat věrný poznané pravdě a uchovat si milost svého kněžství.
Protože to, co bývalo mou duchovní vlastí, nyní leží v troskách. Po celé desetiletí to neúnavně ničilo sebe samo (1), z části otevřeně, z části utajeně. Začalo se stydět za svůj původ (2), zřeklo se svého zakladatele (3), zradilo to své tajné vchody nepříteli, aby mohl vpadnout do pevnosti a obsadit ji (4).
Poznat fakta, jaká jsou, je povinností každé rozumné osoby. Nemohu přejít mlčením to, co je všem zřejmé a neuniklo pozornosti mnoha osvědčených a opravdových kněží. Ten, kdo mlčí, vypadá jako, že souhlasí. To není knězi dovoleno, protože při svém kněžském svěcení byl varován, že musí kázat a vést pro dobro věřících (5).  Ten, kdo kvůli Božímu povolání a svému svěcení stojí nad laiky, se nemůže chtít učinit malým, sklonit svou hlavu a přečkat bouři, zatímco údery nepřítele ničí duše věřících. Déle čekat by bylo hříchem.
Nedá se čekat zlepšení situace ze strany současných vůdců Bratrstva. Jejich nejposlednější prohlášení jsou sama příliš početná a jasná (6). Nikdo mi nemůže říkat, že generální představený nic nepodepsal a vše tedy zůstává, jak bylo: Jeho návrh Věroučné deklarace s datem 15. dubna 2012 je skutečně opuštěním nebo přinejmenším reálným omezením výhrad arcibiskupa Lefebvra, týkajících se Druhého vatikánského koncilu, nové mše a svátostí a nového Kodexu kanonického práva.
Je tedy také zbytečné čekat na další události nebo znamení. Je jedno, zda nebo kdy modernistický Řím vyvine další iniciativu, aby přivedl Bratrstvo se svým současným vedením pod svou kontrolu, protože FSSPX je již tak oslabeno ve svých základních principech, že úplné přizpůsobení se a asimilace je jen otázkou času a nuancí.
Obrazně řečeno: Ať již nepřítel, když před ním brány leží otevřeny, zboří pevnost, vypálí ji nebo ji převezme pro vlastní použití, je jedno. Ale iacta est. [Kostky jsou vrženy.]
Kéž nekonečný a věčný Bůh, Otec Našeho Pána Ježíše Krista, přijme, požehná a podpoří mé rozhodnutí na přímluvu Té, jíž všechny generace budou nazývat blahoslavenou kvůli její nezdolné víře!
P. Arnold Trauner
25. června 2013
na 19. výročí mého kněžského svěcení
 
Poznámky:
 
1)„Během posledních deseti let se otevřela nová situace.“ (P. N. Pfluger, přednáška z 1. května 2012 pro Actio Spes Unica)
 
2)Příznačné pro to je tvrdošíjné vynucování změny jména Bratrstva ve veřejném povědomí v Německu z „Kněžské bratrstvo sv. Pia X.“ na „Piovo bratrstvo“, jímž byly koncepty: „kněžský“, „svatý“ a patronství velkého protimodernistického papeže, desátého se jménem Pius, potlačeno.
 
3)V březnu 2012 modernistický pokoncilový Řím nalákal Bratrstvo jednoměsíčním ultimátem pod hrozbou exkomunikace na základě schizmatu. Namísto, aby generální představený rozhodně odmítnul úmysl Říma, sestavil kompromisní text, Věroučnou deklaraci z 15. dubna 2012 (česky zde), a odkazoval se na podobný text Msgr. Lefebvra z května 1988. Opomněl však zmínit, že Msgr. Lefebvre svůj vlastní text odvolal a zrušil svůj podpis pod „Protokolem“ z 5. května 1988.
 
4)GREC: katolická diskusní skupina založená z iniciativy francouzského velvyslance Pérola, který od roku 1996/97 plánoval cestu k „nutnému smíření“ katolické tradice s pokoncilní církví a uskutečňoval ji se souhlasem odpovědných nadřízených na obou stranách. Srovnej: kniha P. Michela Lelonga odkrývající tento projekt, který byl držen v tajnosti do roku 2012; viz též naprosto oslabené a neúspěšné podmínky stanovené generální kapitulou FSSPX v roce 2012 pro možné budoucí kontakty s Římem. (Článek o GREC česky zde.)
 
5)„oportet...praedicare, praesse...: (Římský pontifikál)
 
6)Např. v rozhovoru týkajícím se 25. výročí jeho biskupských svěcení (publikovaném 7. června 2013 na www.sspx.org) generální představený tvrdil, že nevidí žádnou spojitost mezi vizí arcibiskupa Lefebvra o záchraně kněžství a biskupskými svěceními z 30. června 1988. Také pronesl zvláštní tvrzení, že biskupská svěcení byla pro Bratrstvo „životně nutná, nikoliv však nezbytná“.
 
První asistent generálního představeného řekl v kázání předneseném 16. června 2013 ve Vídni, že nikdo nemůže říci, co by dnes arcibiskup Lefebvre udělal. – Může docela dobře mluvit za sebe, ale pokud se katolická pravda nemění, a byl-li arcibiskup Lefebvre rozhodným obráncem této pravdy, pak je naprosto jisté, že arcibiskup by také odmítnul špatný kompromis s Římem nebo dohodu zachovat mlčení v roce 2012 nebo 2013. Po svých zkušenostech z let 1987/88 by jistě ani nezvažoval takovou možnost.
 
Zdroj: The Recusant 
Překlad: D. Grof