Když člověk vidí celebrovat arcibiskupa Lefebvra při svěceních nebo při obřadu biřmování, oblečeného ve svém biskupském rouchu, obklopeného zlatem a kadidlem, myslel by si, že nepřetržitě žije v biskupské okázalosti. Nic by nebylo dál od pravdy. Všechny jeho každodenní činnosti inspiruje křesťanská prostota.
V každodenním životě arcibiskup Lefebvre obléká prostou černou sutanu s šerpou Otců Sv. Ducha. Jediným znamením jeho biskupského úřadu je jeho prsten a pektorál.
Je-li generální představený Bratrstva sv. Pia X. v Econe, vstává v 5:30, o půl hodiny dříve než komunita. V 6:00 celebruje mši svatou v kapličce ve druhém poschodí semináře pro skupinu věřících, kteří přicházejí před započetím svého pracovního dne.
Okolo 6:45 jde Jeho Milost do hlavní kaple, kde seminaristé končí primu, modlí se s nimi a jde na komunitní mši. V 8:00 jde do refektáře na snídani, kde sedí v čele stolu.
Poté je Jeho Milost ve svém úřadě, malé místnosti vedle jeho ložnice, přesně jako pracovny všech kněží v semináři. Zde zůstává do oběda. Na poličkách jeho knihovny lze nalézt duchovní knihy, Summa Theologiae sv. Tomáše Akvinského, Výnosy papežů, slovník. Bývalý generální představený Otců Sv. Ducha nezapomněl na svůj slib chudoby: dává všechny knihy, které dostal darem, do seminární knihovny.
Během ranních hodin arcibiskup Lefebvre odpovídá na poštu, připravuje si duchovní promluvy, které seminaristům přednáší každý čtvrtek, dělá rešerše k cyklu přednášek o papežském učení, které přednáší každý týden studentům prvního ročníku.
Většinu svých návštěv přijímá v salónku. Sobotní ráno je věnováno rozhovorům s profesory.
V 12:15 jde Jeho Milost do kaple na společnou sextu a vede modlitbu Anděl Páně. Obědvá v tichosti a spolu s profesory a seminaristy naslouchá čtení při jídle.
Bývalému misionáři se není těžko zavděčit: jeho jídlo je stejné jako u ostatních. Přesto si jeden pozorný seminarista myslí, že u něj vypozoroval jistou slabost pro grapefruit.
Během odpočinku po obědě je Jeho Milost rád se svými syny, prochází se a povídá si s nimi. Bohužel mu to jeho mnohé povinnosti zřídka umožňují.
Odpoledne je opět ve svém úřadě, kde neformálně vídá seminaristy, kteří s ním po vyučování chtějí hovořit.
Když čas dovolí, navštěvuje sakristii, knihovnu, zásobování, aby se ujistil, že v těchto oblastech vše běží hladce.
V 19 hodin Jeho Milost recituje růženec se seminaristy na úmysly přátel Bratrstva. Navzdory neukojitelným požadavkům na jeho čas, se jen zřídka neúčastní komunitních cvičení. Večeře, pak večerní odpočinek, nakonec sedmá kanonická hodinka zpívaná ve 20:45 a jeho den skončil.
Když generální představený Bratrstva sv. Pia X. opouští kapli, a než se uzavře ve svém pokoji, pokleká na dlážděnou podlahu kláštera před sochou blahoslavené Panny Marie ke krátké modlitbě. Nebylo by těžké uhodnout, co jí říká.
Až do dalšího rána panuje v celém domě velké ticho.
Překlad: D. Grof
