Je pojem Novobratrstvo opodstatněný? (2013)
D. Grof
Motto: „Jakou žalobu vedete proti tomuto člověku? Odpověděli mu: Kdyby tento nebyl zločincem, nevydali bychom ho tobě.“ (Jan 18:29-31)
Úvod
Před nedávnem vyšlo na českých webových stránkách Kněžského bratrstva sv. Pia X. (FSSPX) krátké prohlášení, které v bodě 3 shrnuje postoj k Jeho Excelenci biskupu Richardu Williamsonovi a jeho příznivcům takto:
„Činnost biskupa Richarda Williamsona po jeho vyloučení z FSSPX se neustále více zaměřuje proti našemu Kněžskému bratrstvu, hovoří o nás jako o „Neobratrstvu“. Také se opět vrací k tématizaci svých revizionistických teorií, které vedou k relativizaci nacistických zločinů, což je nepřijatelné. Proto budou do budoucna všechny aktivity hlásící se k podpoře biskupa Williamsona považovány za našemu Kněžskému bratrstvu nepřátelské.“
V tomto článku nechci polemizovat s výtkou vůči němu, týkající se konkrétní historické otázky. Za prvé si totiž biskup Williamson ve volné materii může o historických otázkách říkat, co chce, a za druhé o této historické otázce v Česku a řadě dalších zemí svobodně diskutovat nelze.
To, čím bych se chtěl krátce zabývat v tomto článku, je výtka, že biskup Williamson o dnešním Bratrstvu mluví jako o Novobratrstvu. Chtěl bych se zde pozastavit nad tím, zda může být pojem Novobratrstvo opodstatněný. Jde mi o jediné: Ti, kteří souhlasí nebo do určité míry souhlasí s tím, co dnes biskup Williamson o Bratrstvu říká, jsou jako já nepřímo označeni za nepřátele. Jsou-li totiž aktivity podporující biskupa Williamsona automaticky považovány za nepřátelské vůči Bratrstvu, pak ten, kdo je podporuje, je nutně nepřítel. Nic jiného logika nepřipouští.
Přesto všechno předem upozorňuji, že pokud si bude chtít někdo brát argumenty z tohoto článku jen jako „bič“ na Bratrstvo, naprosto nepochopil záměr, se kterým jsem článek napsal.
Novobratrstvo
Otázka z titulu tohoto článku zní: Je pojem Novobratrstvo opodstatněný? Bez dlouhých vytáček a výmluv říkám, že, podle mě, je. Proč? To vám hned ukážu. Ať vás však nemýlí skutečnost, že situace v Česku se dramatičností zatím neblíží nejexponovanějším zemím, v nichž Bratrstvo působí.
Za zmínku také ještě stojí, že biskup Williamson užívá pojem Novobratrstvo (resp. v anglickém originálu Newsociety) asi stejně jako Bratrstvo užívá pojem novocírkev.
„Re-branding“
V anglickém jazyce existuje výraz branding, který v jednom ze svých významů znamená „vývoj, prosazování a uplatňování značky (případně výrobku)“. Re-branding se dá proto vysvětlit jako znovuprosazení značky. Přesně o to se dnešní vedení Bratrstva snaží. Věc neponechává náhodě a najalo si na to renomovanou profesionální firmu z oblasti public relations, tj. vztahů s veřejností. Jde o fikci či pomluvu? Nikoliv.
V kázání z 2. června 2013 (zde) tuto skutečnost dosvědčil P. Patrick Girouard, který odhalil, že P. Jurgen Wegner, představený Kanadského distriktu FSSPX mu během společného rozhovoru v říjnu 2012 pověděl, že biskup Fellay za pomoci P. Wegnera najal společnost, která měla změnit obraz (nebo chcete-li v této branži používanější termín image) Bratrstva, aby přitáhlo více věřících a aby se stalo populárnějším mezi lidmi. Najatá společnost věc analyzovala a dospěla k závěru, že Bratrstvo musí zmírnit svůj boj proti Druhému vatikánskému koncilu. Další závěr byl, že se má Bratrstvo více soustředit na pozitivní stránku věcí a přestat se tolik „dohadovat“.
První zásadní otázkou zde ovšem je, proč by FSSPX vůbec mělo dbát na to, co si o něm moderní svět a většinový dav myslí? Moderní svět je protikřesťanský, tak proč by FSSPX mělo usilovat o „schválení“ z jeho strany? Zvláštní. Ale pokračujme.
Důkaz, který potvrzuje prohlášení P.Girouarda, lze najít také ve vydání The Angelus z ledna/února 2012. P. Wegner v pravidelném sloupku „Slovo na závěr“ píše:
„Renomovaná evropská firma v oboru brandingu rozvinula pro Bratrstvo firemní styl, který by se měl používat nejen pro The Angelus, ale pro všechny druhy publikací, pro korespondenci a stejně tak pro renovované webové stránky. Jsem velice šťastný, že jsem se úzce podílel na této práci...“
13. května 2012 P. Wegner kázal v kapli v Torontu (záznam zde), kde mluvil o této společnosti a o tom, co mu řekl řídící pracovník této firmy. Rozumíte-li anglicky a neodradí-li vás horší kvalita záznamu, doporučuji pasáž od 22. minuty. Mluví se zde o „pohledu z druhé strany“, o „společnosti, která nemá nic společného s Vírou“ a „šestihodinové debatě v Menzingenu“ a nutnosti změny obrazu FSSPX.
Změny se pochopitelně týkají primárně páteřních zemí, kde je Bratrstvo nejsilnější. V současnosti tak vidíme, jak velmi se obsahově změnilo informování ze strany oficiální tiskové agentury FSSPX Documentation Information Catholiques Internationales (www.dici.org), kromě The Angelus vidíme změny např. také na oficiálním webu Amerického distriktu (www.sspx.org) a jinde. Objevuje se snaha Bratrstvo vnějškově modernizovat. Jak dlouhou potrvá, než přijde snaha modernizovat jej, tj. uzpůsobit modernímu světu, i vnitřně? A nezačal se vlastně již tento proces od vedení Bratrstva směrem dolů odvíjet?
Dalším příkladem změn je výstavba nového megalomanského semináře FSSPX na „zelené louce“ v USA. Tato stavba má plánován rozpočet na 25 milionů dolarů a má mimochodem zcela nelogicky stát na zcela opačném konci USA než současný seminář ve Winoně.
Vizualizace plánovaného nového semináře FSSPX v USA.
Na chvíli zde odbočím od tématu re-brandingu. Docela mě zajímá, komu bude takovýto ohromný seminář sloužit. Biskup Fellay nedávno při pokládání základního kamene tvrdil, že důvodem pro výstavbu tak obřího semináře bylo, že mu 200 diecézních biskupů slíbilo, že když bude FSSPX Římem regularizováno, budou mu posílat své seminaristy, aby je vychovávalo. Těžko říct, zda tomuto zjevnému nesmyslu skutečně biskup Fellaye věří nebo zda je to další z příkladů jeho newspeaku. Kde by se asi tak vzalo oněch 200 biskupů nakloněných Tradici?! A proč by už nyní neposílali ony slibované kandidáty na kněžství do seminářů Kněžského bratrstva sv. Petra (FSSP) a podobných pseudotradičních společenství? Buď je tvrzení biskupa Fellayho bezostyšná lež, nebo je biskup Fellay skutečně ještě naivnější než jsme si někteří mysleli. Co je ovšem horší, tento šílený projekt může jednoho dne zcela finančně zlikvidovat Bratrstvo. Nebo jej, což je horší varianta, definitivně vehnat do náručí neomodernistického Říma, pro nějž by smazání dluhu byla cena velice nízká, je-li tím, co za ní dostane, zkáza poslední velké pevnosti Tradice.
Vraťme se však zpět k re-brandingu. Na webových stránkách semináře se otevřeně připouští, že se utratily také peníze na „profesionální kampaně na získávání finančních prostředků“. Součástí kampaně je také propagační video. (Chtěl jsem zde umístit odkaz, mezitím však není k nalezení. Ostatně stejně jako jiné materiály, které byly kritizovány, jak dále v článku ještě uvidíme). Video má více než 8 minut a není v něm jediná zmínka o arcibiskupu Lefebvrovi, Druhém vatikánském koncilu, nové mši, krizi v Církvi, tradici nebo tradicionalismu! Jen mnoho neurčitých řečí o „spiritualitě a tichu“ apod. Jak napsal jeden zahraniční autor, není zde vskutku nic, co by FSSPX odlišovalo od FSSP či jiných podobných společenství.
Stejný autor v jednom svém článku také trefně popsal fungování FSSPX dříve:
„Existuje-li věc, na níž by FSSPX nemělo být hrdé, jsou to jeho výsledky jakožto lidské organizace – čas od času bylo špatně vedené a nevýkonné a v nejlepších časech vždy mělo příchuť „podomácku vyrobeného“. A přesto, protože mělo, praktikovalo a bránilo celou katolickou Víru a Tradici, Bůh mu žehnal, navzdory jeho lidským slabostem.“ (Úvodník z The Recusant č. 7, květen/červen 2013)
Zkusím to shrnout ještě jinak: Dříve Bratrstvo nemělo výkonné manažery, extra odborníky na hospodářské otázky, firmu, které se zaplatí za budování nové korporátní identity, neřešilo svou image. Věci se „dělaly na koleně“, ale v první řadě šlo o obranu a praktikování Víry a Tradice. Proto se Bratrstvu přese všechno dařilo, protože Bůh mu žehnal.
K tomu, co jsem výše popsal v souvislosti s re-brandingem Bratrstva bych již nemusel dodávat vůbec nic a i tak by bylo evidentní, že samo vedení Bratrstva touží po tom být novým Bratrstvem, Novobratrstvem. Přesto však ještě uvedu několik dalších vážných příkladů z poslední doby, které v sobě implicitně obsahují snahu o postupné vytvoření nového Bratrstva. O tom, že menzingenské vedení doporučení „renomované firmy“ přijalo není pochyb, protože jinak si nelze vysvětlit celkové snížení četnosti a intenzity odsuzování věroučných omylů a heterodoxních praktik neomodernistického Říma, ani postupné změkčování postoje v mnoha zásadních otázkách.
„Všichni jedna šťastná rodina!“
Titulek tohoto oddílu článku jsem si nevymyslel. Takto v různých jazycích před pár dny oběhl mediální svět Tradice. Vzápětí uvidíme, že tentokrát nám bohužel věc bude geograficky mnohem bližší.
To, že je představený Polského distriktu P. Stehlin pragmatikem a oportunistou je uvnitř Bratrstva známé poměrně dlouho. To, že pobývá více v cizině, než ve svém distriktu, také není žádným tajemstvím. Je tedy logické, že jako vždy ochotně a úplně přejal novou menzingenskou linii. Bohužel naposledy bylo řečeno možná více, nežli se chtělo. Na polské webové stránce FSSPX se totiž objevil článek, který informoval o tom, že koncem června 2013 proběhnou kněžská svěcení FSSPX. Článek podrobně popisoval kolik kněží z jaké země a v kterém semináři bude vysvěceno. Jmenoval semináře FSSPX ve Winoně, Econe, Zaitzkofenu a poté plynule pokračoval informacemi, že ve stejné době proběhnou svěcení v některých „skupinách přidružených k Papežské komisi Ecclesia Dei“. Podrobně vyjmenoval, kdo a kde bude vysvěcen z Bratrstva sv. Petra, Kongregace synů Nejsvětějšího Vykupitele (dřívější transalpinští redemptoristé), Institutu Krista Krále. Jinak řečeno, celý článek ve výsledku působil tak, jako by všechny jmenované organizace byly spolu s FSSPX skutečně jedna velká šťastná rodina.
Díky polskému příteli z blogu Pelagius Asturiensis (zde) se věc velice rychle podařilo dostat do povědomí ve světě. Mnozí komentátoři pak poukazovali na to, že tím P. Stehlin prostě jen ukázal, jaké je dnes většinové naladění v rámci vedení Bratrstva. Mohlo by se zdát, že jde o maličkost, ale ve skutečnosti je to další postupné zeslabování a změkčování postoje Bratrstva. Poté, co překlad článku z polštiny vyvolal mezi mnoha tradičními katolíky ve světě vlnu nevole, správce stránek Polského distriktu FSSPX článek stáhnul, aby se vzápětí objevil již bez informace o skupinách spadajících pod Ecclesia Dei. To má samo o sobě neocenitelnou výpovědní hodnotu. Postoj arcibiskupa Lefebvra vždy směřoval proti jakýmkoliv kompromisům, které tato společenství představují, i proti těmto společenstvím jako takovým. Relativizovat postoj arcibiskupa Lefebvra znamená zaujímat nový postoj. A to zase znamená usilovat o jiné, nové Bratrstvo než jaké založil arcibiskup.
Pokus o šikanu ve Francii
Pro dokreslení toho, jak se vedení FSSPX snaží vytvořit Novobratrstvo, uvedu ve stručnosti ještě jeden příklad, o kterém informoval biskup Williamson při svém nedávném vystoupení v Singapuru.
Představenému Francouzského distriktu FSSPX P. de Cacquerayovi bylo nařízeno kázeňsky potrestat kněze, který napsal knihu, jež v podstatě z 90% sestává z textů arcibiskupa Lefebvra. Kniha ukazuje význam Krista Krále v životě všech lidí, společnosti i Církve a omyly těch, kteří proti vládě Našeho Pána vystoupili. Dále pak mapuje výměnu názorů mezi arcibiskupem Lefebvrem a Římem v letech 1975-1991. To umožňuje jednoznačnou identifikaci problému, který mimo jiné spočívá v odmítnutí společenské vlády Krista Krále.
P. de Cacqueray měl také nařízeno zakázat prodej knihy v kaplích FSSPX ve Francii. Ten však podle všeho odmítnul jak potrestání kněze, tak odstranění knihy z kaplí. Podstatné na tom všem je, že P. de Cacqueraye nelze v žádném případě považovat za přítele „hnutí Odporu“. O to závažnější celá věc je.
Vzhledem k tomu, že se odhaduje, že přinejmenším 1/3 kněží Bratrstva ve Francii jsou skrytí odpůrci menzingenské linie, je snaha o takovouto šikanu zcela pochopitelná. Vezmeme-li v potaz letošní dopis anonymně napsaný 37 kněžími FSSPX ve Francii nespokojenými s menzingenskou linií, pak je jasné, že se mnozí začínají probouzet a přinejmenším chápou, že se vedení snaží z Bratrstva skutečně učinit jakési Novobratrstvo.
Pro doplnění uvádím, že kniha se jmenuje Nos rapports avec Rome (Naše vztahy s Římem) a napsal ji P. Pére Pivert
Obálka knihy, kterou P. Pivert vydal vlastním nákladem.
Nová mše
Jak již bylo rozebráno v článku „Legitimně“ promulgovaný mešní obřad? (zde), lze uvést další argument pro to, že je zaujímán nový postoj ze strany vedení Bratrstva. Protokol z května 1988 podepsaný arcibiskupem Lefebvrem v jednom bodě říká:
„Prohlašujeme rovněž, že uznáváme platnost mešní oběti a svátostí slavených s úmyslem činit, co Církev činí, dle obřadů předepsaných vzorovými vydáními Římského misálu a svátostných rituálů promulgovaných papeži Pavlem VI. a Janem Pavlem II.“
Věroučná deklarace biskupa Fellayho z dubna 2012 říká až na jedno slovo totéž:
„Prohlašujeme, že uznáváme platnost mešní oběti a svátostí slavených s úmyslem činit, co Církev činí, dle obřadů předepsaných vzorovými vydáními Římského misálu a svátostných rituálů legitimně promulgovaných papeži Pavlem VI. a Janem Pavlem II.“
Rozdíl onoho jednoho slova je zásadní a rozebírá jej zmíněný samostatný článek. Zde postačí říci, že arcibiskup Lefebvre sice připouštěl, že nový mešní obřad, když jej slaví kněz s intencí činit, co Církev činí, přičemž se striktně drží jeho rubrik, je platný. Nicméně však vždy odmítal myšlenku, že je Novus Ordo mše legitimní. Stejný postoj Bratrstvo zastávalo i po smrti arcibiskupa Lefebvra po roce 1991 a jak se v článku říká: „Byla to jedna z věcí, která jasně odlišovala FSSPX od pseudotradičních společenství jako je Bratrstvo sv. Petra“.
To je jeden zásadní rozdíl mezi tím, co zastával arcibiskup Lefebvre, a tím, co zastává biskup Fellay. Dalším důležitým faktem je, že arcibiskup hned druhého dne podpis pod Protokolem odvolal, protože pochopil, jak veliké nebezpečí potenciálně do budoucna pro Bratrstvo i Tradici obecně představuje. Biskup Fellay byl oproti tomu připraven „vylepšený“ Protokol (rozuměj Věroučnou deklaraci) bez okolků podepsat! Kdyby Řím neodmítl a nežádal ještě daleko víc, dnes by již byla praktická dohoda podepsána!
Arcibiskup Lefebvre také vždy předřazoval dosažení věroučné dohody praktické dohodě. Biskup Fellay oproti tomu zastával – a oprávněně se lze domnívat, že vnitřně stále zastává – postoj, že lze dojít praktické shody, aniž by ji nutně musela předcházet shoda věroučná.
Z obojího je jasné, že přinejmenším část vedení Bratrstva představovaná biskupem Fellayem, P. Pflugerem a některými představenými distriktů, zastává jiné postoje než Zakladatel, nové postoje, a snaží se z Bratrstva učinit Novobratrstvo.
Závěr
Situace v Bratrstvu je vážná. Jak jsem na několika příkladech z poslední doby demonstroval, jeho vedení z něj více či méně skrytě usiluje vytvořit Novobratrstvo, které si od Zakladatele bude brát jen to, co se bude hodit, a zároveň s tím se bude pokoušet glajchšaltovat dějiny FSSPX. Je nepochybně pravdou, že v Bratrstvu stále existuje většina dobrých řadových kněží či nižších představených, kteří drží linii monsignora Lefebvra, že mnozí z nich jsou připraveni v případě praktické dohody vedení FSSPX s neomodernistickým Římem odejít, že činí to nejlepší, co mohou s ohledem na svůj slib Bratrstvu, na povinnosti vůči svým věřícím, vůči svým spolubratřím, seminaristům. Ovšem mezitím je vlastní vedení zrazuje a úzká menzingenská klika má vliv na to, aby do vedoucích funkcí byli jmenováni zase jen lidé věrní biskupu Fellayovi, tj. linii Novobratrstva. Někteří kněží FSSPX proti tomu ve skrytosti pracují, někteří vyčkávají a jiní jsou natolik naivní, že vedení přes všechna negativní fakta věří, či věří, že současný status quo po poslední generální radě potrvá navěky a podmínky jí stanovené jsou dostatečnou ochranou.
Velmi podobná je situace u věřících nakloněných FSSPX. Někteří nedohlíží, co se děje, někteří mlčí. A jiní právě z náklonnosti k Bratrstvu mlčet nemohou. Ti poslední nezřídka dostanou nálepku rebelů, sedesvakantistů, rozbíječů jednoty nebo.. ..nepřátel. Proto si jen ujasněme: tento článek neříká, že máte automaticky a okamžitě přestat podporovat FSSPX a jeho kněze, že máte opustit kaple Bratrstva, ale jen to, že máte být obezřetní a porovnávat fakta. Říká také to, že já osobně si na základě některých fakt myslím, že pojem Novobratrstvo je přinejmenším vzhledem k postojům některých lidí ve vedení FSSPX alespoň do určité míry opodstatněný. Také se tímto jasně, byť zdaleka ne bezvýhradně, přihlašuji k „aktivitám hlásícím se k podpoře biskupa Williamsona“.
Co říci na závěr? Snad jen ještě toto: Tvrdí se, že někdy nás Bůh nechává topit se, ale nenechá nás utopit se. To je jistě pravda. Má to ovšem jeden háček. Musíme se také snažit plavat...
