Trest hrozící za nesplnění požadavku Panny Marie (2004)
P. Paul Kramer
Následující článek je přepisem přednášky přednesené v semináři Ambassadors of Jesus and Mary v Glendale v Kalifornii 24. září 2004
Jak často v kontextu všeho toho zmatení v Církvi a problémů ve světě slýcháme otázky: „K čemu to povede? Kde to všechno skončí?“ My ale přesně víme, kde to skončí, protože nám to řekla Naše Paní z Fatimy: „Nakonec Mé Neposkvrněné srdce zvítězí...“ Co zajistí toto vítězství, jsme se dozvěděli ze slov, která následovala: „Nakonec Mé Neposkvrněné srdce zvítězí, Svatý otec mně zasvětí Rusko, Rusko bude obráceno a světu bude poskytnuto období míru.“
Proroctví a zjevení blahoslavené Panny Marie nám jednomyslně říkají, že přijde na svět velký trest. Všechna nejurčitější proroctví a zjevení, jako například zjevení Naší Paní v Quitu v Ekvádoru v roce 1634, nám říkají, že to bude doba, kdy se bude zdát, že hříšnost a zlo vítězí a kdy se bude vše jevit jako ztracené.
„Můj čas přijde“
Ona říká: „Pak přijde můj čas.“ V celém světě bude patrný zázrak milosti. Zlo bude zničeno, hříšnost bude přemožena. A to vše je vyloženo v poselství z Fatimy, ve fatimském tajemství a nejvíce ve třetí části tajemství, které se obecně říká třetí fatimské tajemství.
Naše Paní řekla, že pokud budou lidé dále hřešit proti Bohu, pak přijdou na svět tresty. Úplně prvním požadavkem Naší Paní bylo, aby lidé přestali hřešit proti Bohu, protože Bůh je již až příliš dotčen.
Proč jste neuposlechli Mé požadavky, které jsem vám předložil skrze Svou svatou Matku ve Fatimě?
„Náš Pán je již až příliš dotčen“
Lidé musí přestat urážet Boha. Pokud Jej přestanou urážet, bude Bůh milosrdný a dá nám mír. Ale pokud nepřestanou urážet Boha, pokud lidstvo setrvá ve svých hříších, pak Bůh ztrestá svět: válkou, hladem a pronásledováním Církve. Milost, kterou přinese zasvěcení Ruska a obrácení Ruska, bude poskytnuta, jestliže dostatečné množství lidí bude činit pokání a přivodí tak obrácení hříšníků.
Milost bude poskytnuta, jestliže a pouze tehdy, když lidé přestanou hřešit proti Bohu. Ale jak lidstvo klesá hlouběji a hlouběji do hříšnosti a vzpoura proti Bohu se stává všeobecnou, Bůh zadrží účinnou milost k zasvěcení Ruska, které by vedlo k obrácení Ruska, a svět bude ztrestán. Sama podstata tohoto trestu je vysvětlena ve třetím fatimském tajemství.
Jaké je třetí fatimské tajemství? To víme z textu prvních dvou částí tajemství. Naše Paní dětem řekla: „Viděli jste peklo, kam jdou duše ubohých hříšníků.“ A vysvětlila Boží plán – zachránit hříšníky před tím, aby šli do pekla. A to se má stát pomocí toho, že bude zavedena pobožnost k Neposkvrněnému srdci Panny Marie.
Zachránit hříšníky
Aby k tomu došlo, žádá Naše Paní pobožnost prvních pěti sobot. A dále to, aby papež spolu se všemi biskupy světa zasvětil, každý ve své katedrále, Rusko Neposkvrněnému srdci Panny Marie. Řekla, že těmito prostředky bude Rusko zachráněno, obrátí se a světu bude dopřán mír. V tom existuje jednomyslná shoda všech proroků a proroctví světců po celé věky.
Hříšnost bude rozdrcena, Bůh zvítězí ve slávě Své Svaté matky a ve slávě tradic Církve, která bude plně obnovena v nádheře nikdy v dějinách Církve nevídané. Bude to čas vítězství Neposkvrněného srdce Panny Marie. Jak to řekla Naše Paní: až se bude vše zdát zcela ztracené, až se bude zdát, že hříšnost zvítězila, „tehdy přijde Můj čas; pak přijde Můj čas.“
Velký trest – brzy!
Ve třetím tajemství je v jasných detailech popsáno, jaká bude povaha tohoto velkého trestu. Bude to, jako než v plné síle udeří uragán: nejprve se modré slunečné nebe začne plnit mraky a vítr zesílí a počasí se pokazí. Nesmíme si plést rané počátky tohoto trestu s tím, co bude podstatou tohoto velkého trestu, této velké bouře v dějinách, kterou předpověděl papež Pius XII. v roce 1945.
Papež Pius XII. řekl, a to ve chvíli, kdy svět právě prodělal hrůzy druhé světové války a lidé toužili po míru, že: „Svět bude muset brzy podstoupit nejhorší utrpení, jaké nikdy v dějinách světa neexistovalo. Brzy bude muset lidstvo podstoupit nejhorší utrpení, které kdy existovalo.“ To je podstatou třetího fatimského tajemství.
Papež Jan Pavel II. na Eucharistickém kongresu ve Filadelfii v roce 1976, kdy ještě nebyl papežem – byl ještě kardinálem Wojtylou – hovořil o tomto trestu, o tom, který je podstatou třetího fatimského tajemství. A řekl, že Církev musí podstoupit velkou zkoušku; bude to boj mezi Církví a proticírkví; mezi evangeliem a antievangeliem.
A krátce poté, kdy byl v roce 1981 zvolen papežem, vrátil se ke stejnému tématu a tentokrát mluvil otevřeně o tom, že toto téma je podstatou fatimského poselství, fatimským tajemstvím. A znovu zopakoval, že Církev musí brzy podstoupit velké zkoušky.
Lžou nám?
Co je tedy ve třetím fatimském tajemství? Před pěti lety, 26. června 2000, Vatikán zveřejnil vidění, o němž tvrdil, že jde o celé třetí fatimské tajemství. Mluvil jsem s brazilským biskupem a on se mě zeptal: „Jestli je ve fatimském tajemství více než toto vidění, lžou nám, protože říkají, že je to celé třetí tajemství?“ Odpověděl jsem: „Kardinál Ratzinger používá mentální rezervaci (tj. vnitřní výhradu, která spočívá v tom, že jednající ve své vůli činí výhradu, kterou však navenek neprojeví – pozn. překl.). Celé tajemství je skrytě obsaženo v tomto vidění. V tomto smyslu, v tomto velmi omezeném smyslu, jde o celé tajemství.“
Ale vlastní třetí tajemství není tímto viděním. Vztahuje se k tajemství – je částí tohoto tajemství, ale tajemství sestává ze slov Naší Paní. Jak otec Valinho, synovec sestry Lucie, poukázal, tam, kde se nachází fráze „v Portugalsku bude dogma víry vždy zachováno atd.“, tam začíná třetí tajemství.
V roce 1960 Vatikán poté, co papež Jan XXIII. otevřel obálku obsahující tajemství a přečetl si tento jednotlivý list papíru, který obsahuje slova Naší Paní z Fatimy, vydal anonymní tiskové prohlášení týkající se třetího tajemství. Tiskové prohlášení tvrdilo, že třetí tajemství nesmí být nikdy zveřejněno a konkrétně se o něm zmiňovalo jako o „slovech, která Naše Paní svěřila jako tajemství třem malým pasáčkům“. Toto je klíčové vyjádření: „slova, která Naše Paní svěřila“. Jde o dopis, jenž má jeden list papíru, který obsahuje slova Naší Paní.
Důkaz: „Skutečně to nebylo vše“
To, co bylo 26. června 2000 odhaleno, byly čtyři listy, kde sestra Lucie popisuje vidění. Nebyla to slova Naší Paní. Dobře známým faktem je, že tajemství je rozděleno do tří částí a my máme text prvních dvou částí. A proto tam, kde text končí, uprostřed věty, slovem „atd.“, tam začíná třetí tajemství. Jde o věc zdravého rozumu, člověk nemusí být filologem a nějak zvlášť se zabývat textovou kritikou, aby došel k závěru, že zde končí druhá část tajemství a začíná třetí část.
Ale o tom skutečně neexistuje pochyb. Když byl otec Schweigl 2. září 1952 osobně poslán papežem Piem XII. do Coimbry, aby vyslechl sestru Lucii ohledně třetího tajemství, hovořil se sestrou Lucií osobně a měl k tomu od papeže pověření. Vrátil se do Říma a v Russicu (papežská ruská kolej – pozn. překl.), kde žil, svým spolubratřím, když se jej ptali na třetí fatimské tajemství, řekl: „Nemohu odhalit nic z toho, co jsem se dozvěděl ve Fatimě o třetím tajemství, ale mohu říci, že má dvě části: jedna se týká papeže. Druhá musí – ačkoliv nesmím nic říci – logicky být pokračováním slov: V Portugalsku bude dogma víry vždy zachováno.“
Je tedy celkem uznávaným faktem, že slova Naší Paní z Fatimy pokračují po onom „atd.“ A v pamětech sestra Lucie klade po onom „atd.“ do závorky slova: „Zde začíná třetí část tajemství“.
Ti, kteří Fatimu zkoumali, vědí, že to, co bylo publikováno před pěti lety 26. června, není celé tajemství. To prostě není. Noc předtím, nebo bych spíše měl říci časně ráno 26. června, jsem šel spát. Zanechal jsem pokyn, že nezáleží na tom, jak brzy ráno to bude, ale jakmile bude třetí tajemství publikováno, ať mi jeho text přinesou – ať mě vzbudí, bude-li to třeba.
Přinesli mi text tajemství, podíval jsem se na něj, a první věcí, kterou jsem řekl, bylo: „Toto není to tajemství!“. Nebyl jsem v tomto soudu sám. Profesor ze semináře, který je blízkým přítelem papeže Jana Pavla II. a který také osobně zná kardinála Josepha Ratzingera, měl týž dojem – toto není třetí tajemství.
Nemůže to být třetí tajemství.
A tak, když jel do Vatikánu, navštívil kardinála Ratzingera a konfrontoval jej. Nebral si servítky. Řekl: „To není možné! Toto nemůže být celé třetí tajemství!“ A trval na tom, aby mu Ratzinger odpověděl ano nebo ne. „Je to celé tajemství? Je to celé tajemství, nebo není? To nemůže být celé tajemství. Teď mi to řekněte!“ Ratzinger připustil: „Opravdu to není celé tajemství.“
Třetí tajemství je o Druhém vatikánském koncilu
Tento profesor je knězem, kterého osobně znám a množství lidí, které znám, znají tohoto kněze osobně. Vytrvale pokračoval dál, neustupoval. A dožadoval se odpovědi: „Co je v tom tajemství? Když tohle není celé tajemství, co je v něm? Ratzingerova odpověď to objasňuje. Už není žádným tajemstvím, proč jej po tolik let skrývali. A proč vatikánští oficiální činitelé během pontifikátu Jana XXIII. ve svých tiskových prohlášeních říkali, že „nesmí být nikdy publikováno“ a nesmí být ani odhaleno. Ratzinger řekl, že ve třetím tajemství Naše Paní varuje, že přijde špatný koncil. A varovala před změnami: varovala před změnami v liturgii, změnami mše. Toto se otevřeně objasňuje ve třetím tajemství.
Lidé jako kardinál Ratzinger však věří, že slovo Druhého vatikánského koncilu je rovné slovu Božímu. Nemohou uvěřit, že na koncilu bylo cokoliv špatného. A tak se rozhodli nevěřit fatimskému poselství. A proto kardinál Ratzinger naznačoval, že zjevení Panny Marie z Fatimy je čímsi stvořeným v obrazotvornosti sestry Lucie.
Kniha The Message of Fatima (Fatimské poselství) vydaná 26. června 2000 obsahuje toto vysvětlení kardinála Ratzingera a cituje antifatimského modernistu otce Edouarda Dhanise, člověka, který je vůči Fatimě tak zaujatý, že odmítnul jet do Portugalska a prozkoumat fakta, protože ve svém myšlení se již rozhodl v neprospěch zjevení. Ratzinger má ten názor, a tak i mluví, že tato zjevení byla čímsi, co bylo stvořeno v obrazotvornosti sestry Lucie a zakládá se to na tom, s čím se ve svém raném věku setkala při četbě zbožných knih.
Moje otázka kardinálu Ratzingerovi je, jak mohla obrazotvornost toho, co četla ve zbožných knihách vykouzlit velký sluneční zázrak? Jak mohlo uvolnění energie tak veliké, že se to rovná jaderné zbrani, změnit během dvanácti minut bláto, které tam sahalo lidem po kotníky, na suchou zem? Jak mohla dětská obrazotvornost sestry Lucie vykouzlit tento zázrak?
Druhý vatikánský koncil není neomylným koncilem
Kolem Druhého vatikánského koncilu panuje tolik zmatku. Pamatuji si, že jsem v The Wanderer četl naprosto neuvěřitelný článek, který podával zcela směšné věroučné vysvětlení, že vše na Druhém vatikánském koncilu, co se týká nauky víry, je podáno neomylně. A autoritu, kterou citovali, byla Katolická encyklopedie! Samozřejmě, že citace z Katolické encyklopedie je zcela mimo souvislosti.
Katolická encyklopedie samozřejmě správně konstatovala, že když koncily učí dogmaticky, učí neomylně. Ale to je proto, že samotným účelem koncilu je definovat věrouku. Všechny předešlé koncily definovaly věrouku. Na koncilu je neomylné to, když definuje věrouku. Jestliže je přítomen papež, vyhlašuje definici neomylně a slavnostně, aby nebylo pochyb. Jestliže není přítomen a ratifikuje ji později, stává se touto slavnostní deklarací koncil neomylným.
Dokonce i sám Druhý vatikánský koncil jasně rozlišuje mezi neomylným učením a učením, které není neomylné. A tak, když je svolán ekumenický koncil a biskupové světa se společně shromáždí a vydávají prohlášení k věrouce pak, pokud nedefinují, akt sám není aktem neomylným. Podaná nauka může být neomylná. Například, jestliže jde již o definitivní učení univerzálního a řádného Magisteria Církve, pak sama podstata toho, co učí, je již neomylná. Ale není to neomylný akt v sobě a sám o sobě.
Pouhá skutečnost, že koncil činí prohlášení k nauce, nedělá z tohoto prohlášení prohlášení neomylné. Koncil musí neomylně vyhlásit dogma slavnou definicí. Není-li definováno, nejde o neomylný akt. Věc je velice jednoduchá a tak to učí Církev. Ve Druhém vatikánském koncilu jsou závažné omyly. Striktně řečeno, učení o ekumenismu je heretické.
Hereze ekumenismu
Papež sv. Pius V. ve svém katechismu, římském katechismu – také známém jako katechismus Tridentského koncilu – učí, že všechna protestantská náboženství jsou falešnými náboženstvími a jsou inspirovány ďáblem, a proto je jejich ovoce špatné. Dekret o ekumenismu Druhého vatikánského koncilu říká, že Bůh používá tyto církve a církevní společenství jako prostředky spásy.
Nauka Církve, katolická víra, je ale velice jasná v tom, že prostředky spásy jsou svátosti Svaté katolické Církve. S tím v souladu je nauka, poklad víry, který podává Církev a Magisterium Církve, Boží zjevení. Prostředky spásy jsou katolická víra, praktikování katolické víry, je jimi sedm katolických svátostí. Jen ty samotné.
Protestantská náboženství jako taková jsou inspirována ďáblem, jak ve svém katechismu učí papež sv. Pius V. Nové náboženství Druhého vatikánského koncilu říká, že tyto peklem inspirované sekty, jsou používány jako Boží prostředky spásy. A přesto chce The Wanderer, abyste věřili, že každé věroučné prohlášení Druhého vatikánského koncilu je neomylné. Nemůže mít pravdu Tridentský koncil a zároveň Druhý vatikánský koncil! Představují naprosto odlišné nauky. Pravdu může mít jen jeden, druhý se mýlí.
U Druhého vatikánského koncilu vidíme, že všechna nekatolická a nekřesťanská náboženství jsou popisována jako dobrá. V koncilní církvi (tj. nikoliv v katolické Církvi všech časů) jsou všechna náboženství považována za dobrá a pravá. Dle koncilní církve jsou sužovány neštěstím toho, že obsahují některé omyly a jsou v nich přimíseny k dobrým věcem i některé špatné, ale jinak jsou dobrá a pravdivá.
To je falešná nauka nové ekumenické církve – Římské protestantské koncilní ekumenické církve. Římskokatolická církev vždy měla odlišnou nauku: existuje pouze jediná pravá Církev. Existuje jediná pravá víra a to katolická. Všechna jiná náboženství jsou falešná náboženství. Všechny jiné církve jsou falešnými církvemi. To vždy bylo naukou a vírou katolické Církve.
Takže už zde vidíme počátky toho, co se stane největší herezí v dějinách Církve – a ta přivodí největší utrpení, jaké kdy svět viděl, jak to řekl papež Pius XII.
Papež pod nadvládou satana?
Malachi Martin ve svém posledním rozhovoru pro Art Bell Show hovořil o vzdoropapeži. Do studia volal člověk z Austrálie a řekl, že jistý jezuita mu prozradil, že ve třetím tajemství se odhaluje, že v budoucnu přijde papež, který bude zcela pod nadvládou ďábla. Malachi odpověděl, že „to zní jako doslovný citát z tajemství“.
Papež sv. Pius X. řekl, že měl vidění a v tomto vidění viděl svého nástupce prchat přes mrtvá těla svých bratří a viděl, že tento papež musel odejít do exilu. Musel se skrýt, musel prchat v přestrojení, aby skryl svou totožnost. Žil v ústraní, ale pak byl odhalen a vytrpěl krutou smrt.
Myslím si, že můžeme bezpečně dovodit, že tato proroctví se mohou vyplnit za pontifikátu Benedikta XVI. Jedním z důvodů je ten, že jsem osobně znal římského stigmatika Antonia Ruffiniho. Znal jsem ho 20 let. Obdržel viditelná stigmata v roce 1955 a papež Pius XII. si jej tak vysoce vážil, že nařídil vybudování kaple na místě, kde Ruffini tato stigmata obdržel.
Bez obalu jsem se Ruffiniho zeptal: „A co zasvěcení Ruska? Bude to papež Jan Pavel II. kdo zasvětí Rusko?“ A Ruffini odpověděl: „Ne, nebude to Jan Pavel II. Nebude to ani papež bezprostředně po něm, ale až ten další. Ten zasvětí Rusko.“
To ponechává mezi Janem Pavlem II. a jeho druhým nástupcem pouze jeden pontifikát. To může být papež trestu, ten, kterého papež Pius X. viděl ve vidění. Jak Naše Paní v jednom ze Svých zjevení řekla: „Řím prodělá velkou revoluci.“ Tehdy zde bude hromadné vraždění, hromadné zabíjení ve Vatikánu. A papež uprchne z Říma v přestrojení.
„Falešná církev temnoty“
To měla na mysli Naše Paní, když řekla, že Svatý Otec bude pronásledován, že Církev bude pronásledována. Anna Kateřina Emmerichová, sestra augustiniánka a stigmatička, popisovala falešnou církev, kterou nazývala „falešnou církví temnoty“. Tato falešná církev přijme omyly pravoslaví a protestantismu, bude to ekumenická církev, protože vzdoropapeže uzná celý svět – nikoliv věřící, ale svět – sekulární svět a sekulární vlády.
Vzdoropapež bude uznán za legitimního papeže „církve“ a legitimní hlavu státu Vatikán. Tato „církev“ bude sjednocena se všemi falešnými náboženstvími. Budou spolu sjednoceny pod univerzalitou zednářského zastřešení. V této nesourodé ekumenické unii budou uznávaná náboženství tzv. civilizovaného světa. Takto se dostaneme do doby velkého pronásledování, jaké svět nikdy neviděl.
Pronásledování jako nikdy předtím
Ve jménu „civilizace lásky“, ve jménu „jednoty“, ve jménu Druhého vatikánského koncilu bude pravá víra postavena mimo zákon a bude se tolerovat pouze legálně zavedené náboženství. Není třeba velké představivosti, abychom viděli, co se v důsledku toho stane. Jen se podívejte na reformaci v Anglii a Irsku. Katolíci a zvláště pak duchovní byli podrobeni nejstrašnějšímu brutálnímu mučení a popravám.
Kněží, pokud byli chyceni, byli oběšeni, vláčeni a čtvrceni. Protestanti používali věřící katolické Iry pro pobavení. Přivázali jim na hlavu kus lněného plátna a podpálili ho. A když se katolík pokusil hořící kus plátna odstranit, rozerval si a strhnul vlastní skalp. To byl způsob, jak nepříliš jemně povzbudit katolíky k tomu, aby se vzdali a stali se protestanty.
Terminologie, slovní zásoba zde již existuje. Jak říkám, naší představivosti nezbylo nic, pokud jde o to, jak se bude odehrávat pronásledování. Nonkonformisté, rebelové, kteří nepřijímají zavedené náboženství – jak se s nimi asi bude zacházet? Jen se podívejte na trestní zákoník v Anglii a Irsku, který byl aplikován proti katolíkům.
Irští katolíci měli zapovězeno vzdělání. Chtěli je držet v úplné negramotnosti a úplné nevzdělanosti. Tím bylo jednodušší pokoušet se vymýt katolíkům mozek protestantismem.
Protestanti vlastnili všechnu půdu a měli rozličné plodiny a hospodářská zvířata a dobytek. Katolíci ale neměli nic než brambory a když udeřila plíseň, nevyvíjelo se žádné úsilí pomoci katolíkům od smrti hladem.
Britské impérium hledalo pro občany impéria právní řešení, aby každý mohl mít své vlastní občanství v různých koloniích a zemích, které se staly součástí Britského společenství národů. S jednou zřetelnou výjimkou: Irové byli ponecháni bez státní příslušnosti. Ztratili svůj britský status, což pro ně činilo obtížnějším emigrovat.
Počkejte, až bude v této zemi vyhlášeno stanné právo. A počkejte, až se nekatolické náboženství stane zavedeným náboženstvím a naše ústavní náboženské svobody budou odstraněny. Až bude zavedena takováto církev, pak přijdou i tyto zákony a tehdy se dozvíme, o čem celé pronásledování Církve je. Tehdy přijde utrpení, jaké v dějinách světa nikdy nebylo.
Rusko zaútočí
Všeobecně se věří, že Sovětský svaz se v roce 1989 zhroutil a že tím skončila studená válka. Ale nedávno dokonce i Wall Street Journal poukázal na to, že tu teď existuje nová studená válka. Rusko se připravuje na válku proti západu.
Když jsem před rokem navštívil Rusko, četl jsem si publikace v ruštině a ruští političtí analytici sami připouštěli, že plánují zahájit válku proti západu. Jaký je pro to důvod? Vysvětlují, že Spojené státy se agresivně derou do střední Asie a na Střední východ. Ruští vůdci se velice obávají, že budou obklíčeni. Říkají, že Američané tvrdí, že zde budou pouze dočasně, ale pak zůstanou. A my (Rusové) budeme těmi, kdo bude vytlačen silou.
Americké vojenské plány
Všeobecně se tvrdí, že útok k dobytí Afghánistánu a k dobytí Iráku byl odpovědí na akty mezinárodního terorismu. Dobytí Afghánistánu, Iráku a Íránu však bylo plánováno dlouho dopředu, dávno před 11. zářím 2001.
Jak říká staré rčení: Veribus scriptum manet – co je psáno, to je dáno.
Existují dokumenty, které byly sepsány v 90. letech a které nastiňují, jaká bude zahraniční politika v bezprostřední a blízké budoucnosti. A tyto dokumenty volají po dobytí těchto zemí, protože zednářská vláda (což je tajná vláda v rámci vlády) chce ve světě ustavit (jak řekl Bush starší 11. září 1991) nový světový pořádek.
Nový světový pořádek
Nový světový pořádek je zcela zednářský a jeho náboženství je zednářské. Podíváte se na jednodolarovou bankovku a vidíte výraz: „In God We Trust“ (důvěřujeme Bohu). Podíváte se do leva od tohoto výrazu a vidíte, o jakém bohu mluví. Vidíte pyramidu, egyptskou pyramidu, trojúhelník a oko. A vidíte jakoby paprsky slunce vycházející z trojúhelníku.
Georg Bush starší se zmiňoval o tisíci světelných bodů. Tisíc světelných bodů, to je zednářské světlo, světlo solárního božstva zednářství, pohanského egyptského solárního božstva. Jak říká Albert Pike ve svém díle Morals and Dogma of Freemasonary (Morálka a dogma svobodného zednářství): [Je to] „Lucifer, Světlonoš. O tom nepochybujte.“ Toho myslí, když říkají „důvěřujeme Bohu“.
Ve jménu boje s terorismem plně zavedou stanné právo, které přijde postupně. V ústavě USA již byly ústavní svobody výrazně omezeny. Poté budou ti, kdo jsou definováni jako „náboženští fanatici“ vyvlečeni ze svých domovů a posláni do táborů. Hovořil jsem o tom již v roce 1989 – „prováděcí nařízení“ uzákoněná Georgem Bushem starším dávají vládě povolení, že za výjimečného stavu může konfiskovat majetek, všechna vozidla a zatýkat civilisty a posílat je do táborů.
Prováděcím nařízením jim byla dána pravomoc zákona. To bude znamenat pronásledování Církve v severní Americe. A bude válka.
Třetí světová válka
Ve všech proroctvích světců všech dob a ve většině nejzaručenějších a nejjistějších zjevení Naší Paní se jednomyslně vyjevuje, že přijde velká strašná světová válka.
Vypukne náhle od východu po západ. Naše Paní řekla sestře Eleně Aiello: „Rusko zaútočí na Ameriku tajnými armádami.“ Rusové již mají armádu speciálních sil a arabských teroristů, které vycvičili spolu s rudými komunisty z Číny. Mají ohromnou armádu, tajné armády, které čekají na den, kdy bude vydán signál. Pak všechny najednou vyrazí a vyvolají zmatek na západě a ve Spojených státech a v celé severní Americe.
A napadnou Evropu. Ráno se bude zdát, že je ve světě mír. Do večera bude celý svět vtažen do války. Naše Paní řekla: „Jestliže se lidé neobrátí (jestliže se neodvrátí od svých hříchů), svět bude ztrestán válkou, hladem, pronásledováním Církve a pronásledováním Svatého Otce.“ Myslím si, že již máme určitou představu scénáře toho, co se bude odehrávat v onom období války, hladu, pronásledování Církve a pronásledování papeže.
Naše Paní, spolu s proroctvími mnoha světců a dalších svatých jedinců, kteří zemřeli v pověsti velké svatosti, řekla: „Bude se zdá, že špatnost vítězí.“ A tehdy započne vítězství Neposkvrněného srdce Panny Marie.
Obrácené Rusko přemůže nepřátele Boží
Každá výmluva se hodí, aby se nemuselo zasvětit Rusko. Říkají, že nemůžeme zasvětit Rusko, protože to vyprovokuje pronásledování Církve. Ale Církev už je v Rusku pronásledována. Naše Paní ale neřekla, že zasvěcení přivodí pronásledování Církve, řekla, že přivodí obrácení Ruska. Když se Rusko obrátí, přestane Církev pronásledovat.
Nejen to, když se Rusko obrátí (a Rusko je až do dneška stále největší vojenská supervelmoc na zemi), katolická tradice bude mít sílu nejmocnější vojenské supervelmoci, jakou kdy svět viděl. Ruští pravoslavní jsou trvale velmi tradiční. Dnes se bojí Římské Církve, protože viděli koncilní protestantskou revoluci v Církvi. Viděli, jak byla Církev do velké míry zničena, rozvrácena a zkažena. Myšlenka, že by měli dovolit, aby se totéž stalo s jejich tradicemi, je pro ně nesnesitelná.
Když jsem byl v Rusku, jeden velmi vzdělaný Moskvan mi vysvětlil: kdybyste v Rusku změnil třeba jen znění modlitby v liturgii, bylo by to považováno za rovnocenné s herezí. Pravoslavní věřící by se proti tomu vzbouřili, takové změny by odmítli. Viděli ale, že v Římské Církvi byl proti změnám jen velmi malý odpor, proti protestantizujícím změnám, které vedou Církev k velké apostazi předpovězené v Písmu svatém a také předpovězené ve třetím fatimském tajemství.
Ale při obrácení Ruska se tradiční pravoslavné Rusko stane tradičním katolickým Ruskem. A to bude hybná duchovní síla, která rozdrtí nový světový pořádek.
Nebojte se
Svět bude vtažen do ohromné války. Pius XII. řekl: „Svět musí brzy podstoupit utrpení, jaké v dějinách světa nikdy nebylo.“ Ďábel je autorem všeho zla: války, utrpení, hladu, vyhladovění k smrti, pronásledování Církve, které je uskutečňováno jeho poskoky, zednáři.
Oni stojí za útoky, aby mohli zničit náš národ a změnit jej na fašistickou republiku, na fašistickou diktaturu, aby se stala centrem světové republiky, alespoň tak si to myslí. A aby bylo zavedeno zednářské náboženství po celém světě, aby byl uctíván Lucifer a aby se svět rouhal Ježíši Kristu. To je jejich plán.
Ale Náš Pán Ježíš Kristus řekl: „Nebojte se, já jsem přemohl svět! A kníže tohoto světa je již odsouzen!“ Pamatujme si, že Kristus je Věčný král, Pán pánů a Král králů. A Všemohoucí Otec řekl: „Ty jsi můj Syn, já jsem tě dnes zplodil.. ..a národy ti předám do dědictví.“ Kristus je Králem a tak nám to Naše Paní přišla připomenout.
On zvítězí skrze Ní. „Nakonec mé Neposkvrněné srdce zvítězí, Svatý Otec mně zasvětí Rusko, Rusko bude obráceno a světu bude poskytnuto období míru.“ Naše Paní řekla: „Až se bude vše zdát zcela ztracené, až se bude zdát, že hříšnost zvítězila, tehdy přijde Můj čas.“
Skrze Její vítězství po celém světě zvítězí katolická Církev a katolická víra. A celý svět bude hlásat a zplna hrdla volat: Christus Vincit, Christus Regnat, Christus Imperat. Kristus vítězí, Kristus kraluje, Kristus vládne.
Zdroj: The Fatima Crusader
Překlad: D. Grof
