Zpětně působící růženec (2025)
Úvod Ellena Montgomery.
Tento příběh je z knihy Daily, Daily Sing to Mary, sv. I.
***
Téměř před padesáti lety mi bylo do péče svěřeno dítě, jehož matkou byla odpadlá katolička, která konvertovala na židovskou víru se svým židovským manželem. Věděla jsem, že její rodina byli zbožní katolíci, ale bála jsem se, že dítě, jemuž bylo o něco víc než rok, možná nebylo pokřtěno. Vzala jsem na sebe úkol děvčátko pokřtít. Po rozmluvě s knězem jsem zjistila, že by člověk nikdy neměl pokřtít jinou osobu, pokud nemá jistotu, že bude vychována ve Víře. Toto poznání mě dvanáct let znepokojovalo, a tak jsem se rozhodla říct babičce děvčátka, co jsem udělala, když bylo dítě nemluvnětem. Babička se zasmála a řekla mi, že její vnučka tak byla pokřtěna třikrát, protože ji pokřtila i ona a také rodinný přítel. Následující příběh má podobný konec.
V jednom ze svých kázání vyprávěl newyorský kardinál Hayes následující příběh:
Před několika lety se pan Thompson vrátil do katolické Církve. Jeho obrácení bylo upřímné, ale od doby jeho návratu k Víře ho skličoval velký žal. V době svého odcizení od Víry odmítal nechat pokřtít své děti. Jedna z dcer tak zemřela nepokřtěná. Tato vina teď byla pro jeho duši jako noční můra. Jednoho dne se mě ve zjevném rozrušení zeptal: „Co bych pro svou dceru mohl udělat?“
Odpověděl jsem: „Modlete se za své dítě!“
„Ale jaký užitek by pro ni moje modlitba mohla mít, jestliže umřela bez křtu?“ zeptal jsem se.
„Cožpak nevíte, že pro Boha neexistuje žádná minulost a žádná budoucnost?“ utěšoval jsem ho.
„Může tedy být moje dcera ještě zachráněna, pokud se za ni budu modlit nyní?“
„Vysvětlím to takto,“ odpověděl jsem. „Bůh, pro nějž je všechno přítomností, předem viděl vaši opožděnou modlitbu a kvůli této modlitbě nějakým způsobem zachránil vaše dítě, ačkoliv to nám lidem nebylo zjevné.“
Utěšený pan Thompson odešel a od té doby obléhal nebe modlitbami za své dítě. Rozhodl se na tento úmysl modlit růženec každý den svého života.
Už jsem na tuto příhodu skoro zapomněl, když ke mně ten dobrý člověk znovu přišel a zářící radostí mi řekl: „Vaše Eminence, moje modlitba byla skutečně vyslyšena! Bůh zachránil moje dítě. Je v nebi!“
Pomyslel jsem si, že se ten ubohý muž pomátl na rozumu, ale on začal vypravovat: „Včera mě navštívila Betsy, naše bývalá pomocnice v domácnosti. Pracovala pro nás mnoho let před smrtí dcery. Když se během hovoru dozvěděla, že jsem se vrátil k praktikování Víry, měla nesmírnou radost a vykřikla: »Jak je Bůh dobrý! Tolik let se modlím za vaše obrácení a teď jsem se toho skutečně dožila.«“
„Hovořili jsme o mnoha věcech a mezi nimi přirozeně i o mém žalu kvůli mé zemřelé dceři.“
„O které dceři?“ zeptala se.
„O Myrtle, kterou jsi tak milovala!“
„A kdo říká, že Myrtle zemřela nepokřtěná?“
„Ale to je pravda. Až do konce jsem bránil tomu, aby byla pokřtěna.“
„Jistě,“ řekla ta dobrá irská žena, „a myslíte si teď, že všechny vaše zákazy byly k něčemu užitečné? Nevěnovala jsem jim pozornost a než umřela, nechala jsem ji pokřtít. Bylo to v předvečer Nanebevzetí Panny Marie, a tak jsem ji nechala pokřtít jménem Marie. A jestli mi nevěříte, běžte na faru, tam vám můžou dát Maruščin křestní list.“
Můj přítel Thompson vytáhl z kapsy dokument a s hlubokým pohnutím mi ukázal křestní list, který mu na jeho žádost dal farář. Modlitba pana Thompsona tedy skutečně měla zpětně působící moc.
Zdroj: Servants of Jesus and Mary, Issue 94, July 2025, str. 5
Překlad: D. Grof
