neděle 5. ledna 2025

Komentář Eleison CMXII – Bitevní pole, mše svatá (2025)

 

Komentář Eleison CMXII – Bitevní pole, mše svatá (2025)

(912)

4. ledna 2025

BITEVNÍ POLE, MŠE SVATÁ

„Zbavte se mše, zničte Církev,“ je známý citát připisovaný Martinu Lutherovi (1483–1546). Možná ho nikdy neřekl, i když se zdá velmi pravděpodobné, že ano, ale v každém případě je ten citát pravdivý, jak mohli katolíci vidět po Druhém vatikánském koncilu. Úplně první z šestnácti dokumentů tohoto koncilu, „Sacrosanctum concilium“, se týkal liturgie, ale slova tohoto textu jsou zcela dvojznačná. Zdají se konzervativní, ale ve skutečnosti jsou vymyšlena tak, aby otevírala dveře liturgické revoluci, která po koncilu prakticky zničila mši svatou. Velmi brzy po – zdánlivě – oficiálním zavedení nové mše papeže Pavla VI. v roce 1969 arcibiskup Lefebvre prohlásil, že kdyby ji měl zavést ve svém nově založeném semináři v Écône, mohl by seminář do tří týdnů zavřít. Taková je protikatolická síla „obnovené“ liturgie, neboť většina katolíků žije své náboženství právě účastí na pravé mešní oběti. 

Ve skutečnosti se od roku 1969 až dodnes „obnovená“ liturgie papeže Pavla VI. proměnila v ústřední bitevní pole velké války o Víru mezi neměnným katolicismem Tradice a neustále se vyvíjející revolucí protestantského liberalního modernismu. A stále tímto ústředním bitevním polem zůstává, jak ukazuje vytrvalost papeže Františka v jeho šílených snahách zcela vyhladit latinskou mši svatou. Níže je souhrn vynikajícího článku francouzského profesora Arnauda de Lassuse. Původní mnohem úplnější článek v anglické verzi naleznete zde.    

18. prosince 2021 Kongregace pro bohoslužbu a svátosti zveřejnila poznámku nazvanou Responsa ad dubia, v níž odpovídá na otázky týkající se aplikace Motu propria Traditionis custodes. Mnozí věřící byli rozrušeni surovostí této reakce. Záměr Motu propria byl však od začátku jasný, reakce kongregace pouze zřetelně vyjadřuje tvrdost, která již byla vyjádřena v Traditionis custodes. Pro kongregaci je mše svatá „sdílením jednoho lámaného chleba“ a „památkou velikonočních svátků“. Navštěvovat mši svatou znamená „účastnit se eucharistické hostiny“. Nikdy se nepřipomíná, že mše je obětí, nekrvavou obnovou jediné oběti Krista na Kříži.

Toto stírání obětního charakteru je zdůrazněno účelem, který kongregace mši svaté přisuzuje. Pro kongregaci je účelem mše svaté jednota. Prvním cílem Traditionis custodes, a tedy i samotné mše, je „pokračovat v neustálém hledání církevního společenství“. Nepřipomíná se žádný ze čtyř tradičních cílů mše svaté. Pro kongregaci je mše svatá především projevem jednoty mezi lidmi, nikoliv úkonem zcela obráceným k Bohu. Je tedy jasné, že obecným záměrem reakce kongregace je jednou provždy ukončit používání tradičního misálu. Kongregace prohlašuje, že starý ritus „není součástí běžného života Církve“. Kongregace navíc trvá na tom, že „liturgická reforma je nezvratná“. Jakýkoliv návrat ke starému ritu je tedy nemožný.

Nesmíme se skrývat před pravdou. Svatý stolec se pustil do boje proti tradičnímu ritu s touhou zcela jej vymýtit ze života Církve. Je to skutečná válka mezi dvěma odlišnými koncepty mše svaté a dvěma radikálně protikladnými koncepty Církve a křesťanského života. Dokonce máme právo se ptát, zda se jedná o stejné náboženství. Je tedy iluzí doufat, že Svatý stolec zmírní svůj postoj, jen když s ním povedeme smířlivý rozhovor. Ne! Řím chce konec tradiční mše, zatímco my chceme zachovat tridentský ritus, protože si to přeje sám Bůh. Tváří v tvář této válce mezi dvěma rity již není možné odkládat rozhodnutí. Musíme si vybrat jednu nebo druhou stranu.

Kterou stranu? Musíme odsoudit omyl, i když přichází od Svatého stolce. Mše svatá je především obětí přinášenou Bohu za účelem, který je zároveň klaněním, díkůvzdáním, prosbou a pokáním. Žádný papež nemůže nikdy zrušit bulu svatého Pia V., která povoluje používání tradičního misálu na věčné časy.

Mše svatá se nachází v situaci, která se v mnohém podobá té, kterou prožíval náš Pán během svého Umučení: nejvyšší autorita ji odsuzuje na smrt. Během Umučení se však naše Paní nebouřila: zůstala neochvějně blízká Svému Synovi, tichá a usebraná. Není pochyb, že se modlila za popravčí. K latinské mši zaujměme stejný postoj: zůstaňme s ní neochvějně svázaní, i když byla právě odsouzena k smrti.

Kyrie eleison

Zdroj: The St. Marcel Initiative

Překlad: D. Grof