Komentář Eleison DCCCIXC – List Římanům XI
(889)
27. července 2024
Pokud jde o List Římanům, dostáváme se ke třetí a poslední ze tří úplných kapitol sv. Pavla, které mají Nežidům vysvětlit, jak je možné, že tolik příslušníků starozákonního vyvoleného plemene v té chvíli vyvolává pohoršení tím, že odmítají Nový zákon. Sv. Pavel se na svých vlastních misijních cestách opakovaně setkával s prudkým odporem vyvoleného plemene, takže dobře věděl, jak špatně se mohou chovat. Viz I Tes. II, 14–16, kde říká, že „Bohu nejsou milí“ a „na všechny lidi nevraží“, ale nakonec „na ně přišel Boží hněv“. Sv. Pavel by se jejich poslednímu a nejkrutějšímu „sekání trávníku“ v Gaze vůbec nedivil.
V XI. kapitole Listu Římanům však není žádná taková stopa „antisemitismu“ (jak se tomu vyvolené plemeno rozhodlo říkat, čímž myslí, jakoukoliv opozici vůči čemukoliv, co jejich plemeno dělá nebo říká). Svatý Pavel možná tušil, že jakékoli takové připomenutí jejich zločinů by nežidovské čtenáře jeho listu jen ještě více odvrátilo od pochopení nevěry, kterou Židé spáchali, když odmítli Krista. Místo toho uvádí tři hlavní důvody, proč Boží Prozřetelnost mohla tuto nevěru dopustit. Za prvé (1–10), je jen částečná; za druhé (11–24), je velice užitečná a za třetí (28–32), je pouze dočasná. Tím, že Pavel pozvedá své čtenáře na mnohem vyšší úroveň, než jsou židovské zločiny, připravuje si cestu k zakončení svých tří kapitol, IX. až XI., krátkým chvalozpěvem na slavné tajemství nevyzpytatelných Božích cest (33–36).
Bůh tedy sám Svůj starozákonní lid neodmítl, protože v každé generaci existuje zbytek Židů spasený prostřednictvím milosti. Sám sv. Pavel má židovský původ a když Židé skutečně konvertují ke Kristu, mohou z nich být vynikající katolíci, protože se na rozdíl od nežidovských konvertitů takříkajíc vracejí domů. Vyvolená menšina Židů tedy dosáhne svého nebeského cíle, i když je velká většina zaslepená (1–10).
Za druhé, nevěra Židů je velice užitečná, protože konverze Nežidů má vyvolat jejich žárlivost, a jestliže jejich odmítnutí Krista otevřelo cestu ke spáse Nežidům v Boží Církvi, pak jejich návrat ke Kristu na konci světa bude vzkříšením Nežidů. Navíc základní židovský vinný kmen (např. Abraham, Izák a Jákob) je stále svatý, i když se z něj mnozí Židé odštěpili, a tak ať si nežidovští křesťané, kteří jsou pouhými štěpy na tomto kmeni, uvědomí, že i oni se z něj mohou odštěpit, i když na něj mohou být znovu naroubováni. V každém případě jsou všichni Nežidé jakožto křesťané na tomto vinném kmeni závislí, pokud jde o jejich křesťanství (11–24).
A za třetí, nevěra Židů vůči Kristovu Evangeliu a Novému zákonu je jen dočasná, protože na konci světa, až bude Evangelium zvěstováno všem Nežidům, se zbytek Židů hromadně obrátí, tzn. že se obrátí jako celek, i když s výjimkami. Židé jsou totiž stále vyvoleným, obdarovaným a povolaným Božím lidem. Nejsvětější Srdce na Svůj lid nikdy nezapomnělo, jak ukáže, až ho těsně před koncem světa obrátí. Zatím v Něj pro dosažení stejné milosti, jakou kdysi udělil nevěřícím Nežidům (30–32), tento lid nevěří.
A na závěr všech tří kapitol o tajemství vyvoleného plemene Jeho Starého zákona, které odmítlo Nový zákon, sv. Pavel velebí úžasné a nevyzpytatelné cesty Boží. Po dva tisíce let od Vtělení velká většina Jeho vlastního lidu nepochopila Našeho Pána, a navíc, protože „čím výše jsou, tím hůře padají“, tak nejenže Ho odmítli, ale vyvolené plemeno Boží se stalo vyvoleným nástrojem Satana, jak vidíme od loňského října v Gaze, v tak svévolné krutosti vůči Palestincům, že ji odsoudil celý svět. A vyhladil je Bůh, nebo se sv. Pavel ohradil proti jejich nepřátelství vůči Bohu a lidem (I Tes. II, 16)? Ne, Bůh jejich krutost využil jako trvalou metlu, kterou počastoval záda nevěrných katolíků, aby je přivedl zpět k Sobě, a inspiroval sv. Pavla, aby rozpoznal, jaký prospěch činí z jejich nepřátelství vůči Němu. Napodobujme sv. Pavla, pokud můžeme.
Kyrie eleison
Zdroj: The St. Marcel Initiative
Překlad: D. Grof
