sobota 18. dubna 2020

Komentář Eleison DCLXVI – Danielova modlitba (2020)


Komentář Eleison DCLXVI – Danielova modlitba (2020)
(666)
18. dubna 2020
DANIELOVA MODLITBA
Internet je v těchto dnech plný komentářů a analýz o koronaviru a bouřlivém stavu financí po celém světě, které jsou jeden zajímavější než druhý. Jen nemnoho těchto komentářů se však dotýká toho, co je v tomto dvojitém – nebo jediném – otřesu nejdůležitější, a tím je to, co ukazuje o vztazích všech lidí k jejich Bohu: celosvětovou apostazi. To je obrovský zločin, za nějž je korona-kolaps trestem, který není ani zdaleka tak tvrdý, jako pohromy, které budou následovat, pokud se lidé nevrátí k Bohu. Jak to tak ovšem vypadá, velké množství Jeho lidu, který byl vyvolen prostřednictvím Víry, tj. katolíků, s potěšením následuje Druhý vatikánský koncil, protože ten rozvolnil starou kázeň a umožnil jim namísto Boha adorovat sebe. Měli bychom všichni být na kolenou a úpěnlivě prosit Boha za prominutí, jak to činil Daniel ve Starém zákoně. Zde je jeho mocná modlitba z kapitoly IX, verš 3-19, která dnes potřebovala jen mírnou novozákonní úpravu:
3 Tehdy jsem se obrátil k Pánu Bohu, abych jej hledal v modlitbách a prosbách, s postem, v pytlovině a popelu. 4 Modlil jsem se k Hospodinu, svému Bohu, a toto jsem vyznával: Ach Pane Bože veliký a hrozný, zachovávající smlouvu a milosrdenství těm, kdo tě milují a dodržují tvá přikázání! 5 Zhřešili jsme, zkazili se, jednali jsme zle! Vzbouřili jsme se a odvrátili se od tvých přikázání a zákonů. 6 Neposlouchali jsme tvé věrné služebníky papeže, kteří před Druhým vatikánským koncilem ve tvém jménu mluvili k našim králům, našim otcům, naším prezidentům a všem obyvatelům země. 7 Tobě, Pane náš, přísluší spravedlnost, nám je ale dnes hanba – nám všem lidem Církve, obyvatelům Říma a všem katolíkům, v zemích blízkých i vzdálených, kamkoli jsi nás vyhnal za všechno to odpadlictví, jehož jsme se vůči tobě dopouštěli. 8 Hanba nám, Hospodine – nám, našim králům a prezidentům, jakož i našim otcům, neboť jsme zhřešili proti tobě! 9 Náš Pán Bůh však má soucit a odpuštění, ačkoli jsme se proti němu vzbouřili. 10 Neposlouchali jsme Hospodina, svého Boha, a neřídili se jeho zákony, které nám předkládal skrze své věrné. 11 Celá Církev přestoupila tvůj Zákon a odvrátila se, aby neslyšela tvůj hlas. To proto na nás dopadla zlořečení a kletby zapsané v Zákoně Božího služebníka Mojžíše, neboť jsme zhřešili proti tobě. 12 Naplnil jsi své hrozby, jimiž jsi nás i naše vládce varoval, a dopustil jsi na nás hrozné neštěstí. Nikde pod celým nebem se nestalo nic takového, jako se stalo proti pravému Římu! 13 Ani když na nás přišlo všechno to neštěstí popsané v Zákoně Mojžíšově, nesnažili jsme se usmířit Hospodina, svého Boha, tím, že bychom se odvrátili od svých hříchů a uvědomili si jeho pravdu. 14 Hospodin proto neopomněl dopustit na nás to neštěstí. Hospodin, náš Bůh, je totiž spravedlivý ve všech svých skutcích, my jsme ho ale neposlouchali. 15 Ano, Pane Bože náš, ty jsi mocnou rukou vedl svou Církev dva tisíce let a získal sis jméno, které máš až dodnes; my jsme však zhřešili a jednali jsme zle! 16 Ach Pane, který vždy jednáš spravedlivě, odvrať prosím svůj prudký hněv od svého města Říma, od své svaté hory. Vždyť kvůli našim hříchům, kvůli nepravostem našich otců se Řím i tvůj lid stal terčem posměchu pro všechny okolo. 17 Nyní tedy, Bože náš, vyslyš modlitby a prosby svého služebníka. Kvůli sobě samému, Pane, rozjasni svou tvář nad svou zpustošenou svatyní. 18 Nakloň své ucho, Bože můj, a slyš! Otevři své oči a pohlédni na naše trosky, na Církev, jež nese tvé jméno! Neprosíme tě pro svou vlastní spravedlnost, ale pro tvůj veliký soucit. 19 Ach Pane, slyš! Ach Pane, odpusť! Ach Pane, naslouchej a jednej! Kvůli sobě samému, Bože můj, neotálej, vždyť tvé město i tvůj lid nese tvé jméno!
Kyrie Eleison
Překlad: D. Grof