sobota 19. října 2019

Komentář Eleison DCXL – Novodobý konvertita (2019)


Komentář Eleison DCXL – Novodobý konvertita (2019)
(640)
19. října 2019
NOVODOBÝ KONVERTITA
Jestli je dnes někdo v pokušení si myslet, že všemohoucí Bůh rezignoval na řízení Své Církve nebo světa, existují svědectví, jež dorazila do redakce těchto „Komentářů“, která jasně ukazují – alespoň dle názoru tohoto komentátora – že Duch Svatý stále působí. Níže vypráví odpadlý katolík, jak se vrátil do Církve, jak pak nalezl katolickou Tradici a brzy poté „Odpor“, a jaký smysl mu to vše dává. Uprostřed zmatení a odrazujících věcí, které všichni známe, píše s pozoruhodnou šíří a klidem, což je jistě znamením, že je veden Bohem.
Jsem ženatý muž s dvěma dcerami, jednou takřka dospívající a druhou nemluvnětem. Své babičce vděčím za svůj návrat k Víře. Jednoho dne před pěti lety jsem právě míjel kostel, když jsem z ničeho nic pomyslel na ni, jak se modlí růženec, a byl jsem ponoukán vstoupit do kostela, abych se pomodlil. Od té chvíle jsem se začal znovu modlit a navštěvovat mši. Samozřejmě to byla nejprve nová mše, než jsem asi před třemi lety objevil existenci katolické Tradice.
Od té doby já a moje rodina navštěvujeme místní kapli Bratrstva sv. Pia X., kde jsme byli knězem i kongregací přivítáni s velkou radostí. Brzy jsem však objevil, že v kapli existuje mnoho rozporů a tak si umíte představit, jaké jsem měl potíže utřídit si, co se děje. Protože jsem teprve tak nedávno došel k Tradici, potřeboval jsem velkou porci trpělivosti, odvahy a vytrvalosti, abych vydržel a prostě v prvních šesti měsících neutekl! Ale naše žízeň po pravdě a naše hledání kořenů přemohli náš strach a tak jsme díky Bohu zůstali.
Pochopil jsem, že FSSPX je skutečně svatou částí pravé katolické Církve Krista, a proto alespoň pro tuto chvíli zůstávám se svou rodinou u Bratrstva. Ale stále naslouchám tomu, co k tomu mají co říct sedesvakantisté a členové „Odporu“, abych se nadále rozhodoval. Mám ohromný obdiv vůči arcibiskupu Lefebvrovi, skutečnému Božímu muži, svatému nástupci apoštolů. Vidět jeho Bratrstvo, váhající pod pekelným tlakem světa, je velmi obtížně snesitelné, a vyžaduje to po nás, abychom se ještě více modlili.
Bratrstvo toho má zajisté ještě hodně co udělat, protože stále může učinit mnoho dobrého. Totéž může učinit tzv. „Odpor“, který hraje, a dobře, že hraje, roli bezpečnostního zábradlí, kdykoliv se Bratrstvo odchýlí z kurzu a zapotácí se pod útoky současného světa a pokušeními, jež mu předkládají koncilní duchovní. Jsem přesvědčen, že „Odpor“ má sehrát životně důležitou roli a že Náš Pán mu umožňuje existovat pro větší dobro, a to dokonce i uvnitř Bratrstva, ačkoliv se zdá být vně něj. Osobně se počítám za neústupného odporujícího vůči komukoliv, kdo jasně a čelně nenapadá Druhý vatikánský koncil, který byl inspirován ďáblem. Konec konců, jak dnes může člověk žít jako pravý katolík, aniž by všude a stále neodporoval? Cožpak být katolíkem tady dole není nejtěžší a nejkrásnější věcí, která existuje? Díky, babi, že ses za mě modlila k Ježíši a Marii!
V tomto životě nikdy nevidíme Boha samotného, ale vidíme Jej působit: babiččiny modlitby; modlitba duše jako její první a nejdůležitější krok; navštěvování mše jako další krok: nová mše ještě nesoucí milost, jakkoliv je tato milost přidušená; katolická duše, které Bůh nějak ukázal Tradici a směřování k ní; útočiště v místní kapli Bratrstva a přivítání tam, jen aby začala další těžká zkouška! Překonání zkoušky skrze potřebu kořenů a lásky k pravdě a jejímu hledání, jež se usazuje v mysli; zůstávání otevřený uprostřed všeho toho zmatení, ale zakotvený v úctě k arcibiskupovi a v nenávisti vůči Druhému vatikánskému koncilu; profitování z Bratrstva i z „Odporu“ z toho, co mu oba mohou dát, aniž by kteréhokoliv vylučoval; pochopení toho, že každý katolík musí plavat proti proudu a nakonec vděk za to, jak jej Bůh vede. Mnoho poučení v nemnoha slovech. Kéž Bůh žehná tomuto pisateli a uchová jej a jeho rodinu věrné až do smrti. Má dobrou šanci.
Kyrie Eleison
Překlad: D. Grof