Komentář Eleison DCCCLI – Hledání Boha (2023)
(851)
4. listopadu 2023
HLEDÁNÍ BOHA
Z příběhu mladého Ira, který znovu obnovil svou katolickou víru, o němž jsme stručně vyprávěli v „Komentáři“ před dvěma týdny (č. 849 z 21. října), je jasné, že Boží milosrdenství v našem bezbožném světě stále působí, aby duše dostalo do souladu s věčnou spásou a nenechalo je unášet proudem k věčnému zatracení. Bůh existuje. Nebe a peklo existuje a žádný člověk, který dosáhl věku rozumu se nemůže vyhnout tomu, že v jednom nebo druhém stráví věčnost. Velmi obecně řečeno, starší generace se možná v naší době spokojuje s krátkodobým pohodlím materialistického ateismu, je tu však mladší generace, která ještě nepřijímá to, že je toto pohodlí to nejlepší, co mohou nalézt jako smysl svého života. Ať hledají Boha, jak jim to říká Starý zákon:
„Dobrotivý jest Hospodin těm, kteří doufají v něho, duši, která ho hledá...“ (Kniha Pláč III, 25) „Hledejte Hospodina i moci jeho, hledejte tváře jeho ustavičně...“ (1. Kniha kronik XVI, 11) „...neb neopouštíš, Pane, tě hledajících.“ (Žalm IX, 10) Ve skutečnosti Bůh nepochybně vyhledává duše, které ho hledají – „Proto čeká Hospodin, aby se smiloval nad vámi, a proto se zdvihne, aby vám odpustil ... blaze všem, kteří doufají v něho.“ (Isaiáš XXX, 18). „Blaze“, protože jsou na cestě do nebe v tomto životě i v životě příštím. Proto žalmista plesá: „Vesel se srdce těch, kdo hledají Pána...“ (Žalm CIV, 3), protože usilují o skutečný smysl svého života, totiž jako tvorové stvoření Stvořitelem a pro svého Stvořitele, aby se k Němu znovu připojili v trvalé blaženosti Jeho nebe.
Bůh ve skutečnosti tolik touží, aby jej duše nalezly, že On sám se nechává nalézt dušemi, které jej nehledaly: „Dával jsem na sebe tázati se těm, kteří se [prve] neptávali, dával jsem se nalézti těm, kteří mne nehledali. Řekl jsem: »Tu jsem, tu jsem.«“ (Isaiáš LXV, 1) Je pravda, že určité dispozice duše jsou nezbytné k tomu, aby nezaujatá duše byla takto Bohem nalezena, jak nám říká kniha Moudrost – „Přemýšlejte o Pánu v dobromyslnosti, a v upřímnosti srdce hledejte ho; neboť nalezen bývá od těch, kdož nepokoušejí ho, a ukazuje se těm, kteří jemu důvěřují.“ (Kniha Moudrost I, 1–2) Pýcha v duši je největší překážkou mezi duší a Bohem. Proto prorok Sofoniáš říká: „Hledejte Hospodina všichni tiší země, kteří zákon jeho činíte; hledejte spravedlnost, hledejte tichost, snad budete nějak ukryti v den hněvu Hospodinova.“ (Kniha Sofoniáš II, 3)
Tento poslední citát je spásnou připomínkou, že hledání Boha není pro dnešní duše nepovinným doplňkem, pokud chtějí odvrátit Boží trest, který visí nad hlavami nás všech. Zdá se, že události postupují pomalu, ale jistě ke třetí světové válce a je těžké si představit, že se tato válka v nějakém bodě nestane válkou jadernou. Už nyní vidíme hrůzy na Ukrajině a v Palestině a lidstvo jako celek nebylo nikdy tak vzdálené od Boha jako je dnes. Bůh však nestvořil lidstvo ani vesmír pro lidstvo, aby zalidnil peklo, ale Své nebe. Proto brzy zasáhne, než celé lidstvo skončí tím, že si vybere peklo. Zkažení lidí je však dnes takové, že jen velmi přísný Trest bude stačit k tomu, aby přeživší odvrátil od oněch hříšných potěšení, která v naší době tolik znají, ne-li praktikují, přičemž nejhorší z nich je výsměch Bohu.
Všemohoucí Bůh má tedy náruč doširoka otevřenou, aby v této poslední hodině, než propukne Jeho hněv, přivítal hříšníky. Zároveň však život není hra, která se bude hrát podle lidských podmínek – „Hospodin zpytuje všecka srdce a zná všecky myšlenky mysli. Budeš-li ho hledati, nalezneš jej; pakli ho opustíš, zavrhne tě na věky.“ (1. Kniha kronik XXVIII, 9) Ať dnes nikdo není tak pošetilý, aby si říkal: „Nejsem věřící člověk,“ v tom smyslu, že „mě se Trest netýká“. Vystavuje se vážnému riziku, že až příliš pozdě pochopí, jak vážně se mýlil v nekonečné Boží dobrotě.
Kyrie eleison
Zdroj: The St. Marcel Initiative
Překlad: D. Grof
