Slovo bloggera 13 – Svátek Krista Krále (2023)
29. října 2023
Modlitba ke Kristu Králi
Pane Ježíši Kriste,
uznávám Tě za Krále světa. Všechno, co bylo stvořeno – pro Tebe je stvořeno. Jednej tedy se mnou podle svého práva. Obnovuji svůj křestní slib: Odříkám se zlého ducha, i všech skutků jeho i vší pýchy jeho. Slibuji, že budu žíti jako řádný křesťan. Zvláště se zavazuji, že vše vynaložím, aby zvítězila práva Boží a Tvé svaté Církve. Božské Srdce Ježíšovo, obětuji Ti své nepatrné skutky, aby všechna srdce uznala Tvé svaté království a aby zavládl Tvůj pokoj na celém světě.
Amen.
***
Vážení čtenáři,
uběhl další rok a tento blog uzavřel dvanáctou sezónu svého působení. Za tu dobu na něm bylo publikováno víc než tisíc šest set článků a navštívilo ho víc než dva miliony čtenářů. Skutečná čtenost článků je však v reálném odhadu násobně vyšší, protože mnohé články byly převzaty (někdy více, jindy méně eticky) a publikovány jinde. Z blogu se snad postupem času také stala poměrně obsáhlá databáze informací na různá témata týkající se naší Víry. V loňském slovu bloggera jsem proto zvláště nově příchozím doporučoval podrobné procházení tematických sekcí a vyhledávání článků nejen dle „atraktivity“ názvu. Potěšila mě v té souvislosti odezva ze strany několika dlouholetých čtenářů, kteří se svěřili, že je to podnítilo k tomu, aby znovu začali procházet články z minulosti. Potěšující pro mě je, že mnohdy zjistili, že po letech strávených v tradičně katolickém prostředí dnes dokážou některé články číst s mnohem větším užitkem, než tomu bylo před lety, kdy katolickou Tradici teprve objevovali. I když při tak velkém počtu článků od tolika různých autorů všechny nemusejí identicky vyjadřovat přesvědčení autora blogu, jsou po léta vybírány tak, aby podporovaly Tradici i kritické myšlení čtenářů a je mezi nimi mnoho těch, které jsou zásadní. Ať už se jedná o papežské dokumenty, stěžejní teoretické práce nebo kázání a články velkých duchů jakým byl například arcibiskup Lefebvre.
V posledním roce se díky katolickému nakladatelství Christianitas také podařilo vydat dvě knihy, které svým rozsahem přesahují rámec tohoto blogu a překladů a článků na něm. Jde o knihu Liberalismus je hřích a o knihu Katolické proroctví: přicházející trest.
První se zabývá jedem liberalismu nikoliv jen z úzce politického hlediska, ale z hlediska náboženského, a jedná se o klasické dílo, které začasté doporučovali známí aktéři v boji za Tradici. Druhá patří mezi stěžejní knihy, které se zabývají proroctvími a dodnes i po padesáti letech od prvního vydání patří ve světě k nejoceňovanějším knihám tohoto žánru. Velké poděkování patří všem, kteří se na této práci spolupodíleli – vydavateli, korektorům, grafikům... – Pán Bůh vám to oplať!
V tomto Slovu bloggera si v souvislosti s vydáváním knih také neodpustím drobnou ale zásadní poznámku. Ačkoliv se nepohybuji na sociálních sítích a diskuze na fórech čtu jen málokdy (a většinou až po něčím upozornění), i já jsem zaznamenal smutnou skutečnost, že jsou v poslední době kritizováni lidé, kteří se ve svém volném čase, nezřídka zdarma nebo za spravedlivou mzdu a určitě s velkým osobním nasazením snaží pracovat pro druhé. Kritika se mnohdy týká věcí podružných nebo takových, za které tito lidé nemohou, a dělá se jakoby pro kritiku samu. Nemusím úplně souhlasit s názory kritizovaných kolegů na krizi Církve a její řešení, přesto jim nemůžu upřít jejich snahu sloužit Našemu Pánu. Jednoznačně zde platí, že kritizovat je vždy snazší, než něco tvořit. A pokud jde o kritiku, je politováníhodné, že se poměrně často setkávám i s tím, že jsou neomaleně až sprostě kritizováni někteří kněží v rámci Tradice. V obou případech je takové chování nekatolické, a i kdyby byla kritika oprávněná, nelze jí provádět formou, která je hříšná. Bohu žel se takové chování často vyskytuje ve virtuálním světě, kde jako by platila jiná pravidla než ve světě reálném. Proto znovu opakuji to, co i v těchto Slovech bloggera zaznělo již víckrát: Než ztrácet čas neplodnými debatami na různých fórech, které nijak nepřispějí ke spáse vlastní ani ke spáse druhých (spíš naopak), je mnohem přínosnější se raději modlit svatý růženec.
Závěrem chci jako každý rok poděkovat všem, kteří autora blogu podporujete modlitbou, pomocí, náměty, povzbuzením, zpětnou vazbou, konstruktivní kritikou, či jinak. I vám všem to Pán Bůh oplať!
Poslední slova, která jsou převzata z encykliky Quas primas papeže Pia XI. k ustanovení svátku Krista Krále, připomínám v dnešní době zvlášť státní moci:
„Státům pak tato oslava svátku, obnovovaná každoročně po celém světě, bude připomínat, že jako soukromé osoby tak i státní úřady a vládnoucí osoby jsou vázány povinností veřejně Krista uctívat a být ho poslušny. Bude jim připomínat poslední soud, při kterém Kristus přísně pomstí bezpráví, které mu bylo způsobeno, když byl nejen vyhoštěn ze státního života, nýbrž také když byl opovržlivě stavěn stranou a nechán bez povšimnutí. Neboť jeho královská důstojnost vyžaduje, aby celý státní život byl zařízen podle božích přikázání a křesťanských zásad, a to jak v zákonodárství, tak v soudnictví a tak i ve výchově mládeže podle zdravé nauky a neporušené mravnosti.“
Vive Christus Rex!
autor
