Komentář Eleison DCCCL – Synoda versus Církev? (2023)
(850)
28. října 2023
SYNODA VERSUS CÍRKEV?
Katolická Církev vždy učila, že její nauka i konstituce jsou Božského původu, že je ustanovil Ježíš Kristus, že patří k základům Jeho Církve a že je lidé, i kdyby to byli nejvyšší oficiální představitelé Jeho Církve, nikdy nemají měnit. Přesto se na základě toho všeho, co víme o současné Synodě biskupského setkání v Římě v tomto měsíci říjnu, zdá, že papež Bergoglio zamýšlí prostřednictvím této Synody způsobit revoluční změny v církevní nauce a struktuře. Všech předešlých synod se například účastnili převážně vysoce postavení duchovní, ale tentokrát se jí v souladu s demokratizací Církve, kterou podnítil Druhý vatikánský koncil (1962–1965), budou z velké části účastnit laici a ženy.
Tváří v tvář hrozbě, kterou tato Synoda představuje pro samotné přežití Církve napsalo 10. července tohoto roku pět římských kardinálů z celého světa – Brandmüller (Německo), Burke (USA), Sandoval (Mexiko), Sarah (Guinea) a Zen (Čína) – papeži seznam pěti „dubií“ neboli věroučných pochybností, v nichž ho zcela v souladu s kanonickým právem požádali o věroučné vyjasnění toho, co měl na mysli tím, co při různých příležitostech řekl ohledně 1) Božího Zjevení, 2) stejnopohlavních svazků, 3) synodality, 4) ženských kněžek a 5) lítosti kajícníka. Zde je to, co Církev s ohledem na tyto body učí:
1) Boží Zjevení: Cokoliv, co Církev vyhlásila jako nauku od Boha, nelze změnit.
2) Stejnopohlavní svazky: Objektivně hříšné stavy, např. stejnopohlavní svazky, nelze učinit dobrými prostřednictvím dobrých úmyslů hříšníka, ale zůstávají zradou Božího Zjevení, které je zavrhuje.
3) Synodalita: Jakékoliv setkání biskupů, jakým je synoda, jehož se účastní či neúčastní laici a ženy, zůstává pro papeže jen konzultační skupinou, nemůže se však podílet na řízení Církve.
4) Ženské kněžky: Ze samé povahy svátosti kněžství nemohou být ženy platnými kněžími.
5) Lítost kajícníka: Zpověď je neplatná, jestliže má kajícník nedostatečnou lítost za své hříchy.
11. července tohoto roku papež Bergoglio na každé z pěti „dubií“ odpověděl svými vlastními úvahami. Úplné odpovědi z jeho dopisu z 11. července lze nalézt na internetu, například na adrese edwardpentin.co.uk [v češtině např. zde].
1) Boží Zjevení zavazuje navždy, ale i to, co zavazuje navždy, lze reinterpretovat, aby to vyhovovalo novým podmínkám nové doby.
2) Trvalá podstata není totéž, co kulturní podmíněnost. Vždy musí existovat pastorační láska k ovečkám Církve. Jejich chování ne vždy vyhovuje církevním normám.
3) Katolický lid musí spolupracovat při papežově řízení Církve. Veškerou takovou spolupráci lze nazvat „synodální“. Aby však odpovídala univerzální Církvi, musí být vždy široce otevřená.
4) Církev vždy učila, že ženy nemohou být knězem, mají však rovná práva s muži.
5) Církev pro rozhřešení samozřejmě vždy vyžadovala lítost, ale v dnešní době se věci natolik posunuly, že pouhá skutečnost, že hříšník přijde ke zpovědi, může dostačovat k tomu, aby si zasluhoval rozhřešení.
Oněch pět kardinálů se s takovými úvahami nemohlo spokojit, jakkoliv se mohly jevit zbožné a dobře míněné. A tak 21. srpna napsali papeži znovu a svých pět „dubií“ přeformulovali tak, aby vyžadovala jasné věroučné odpovědi „ano“ či „ne“ na každou z jejich pochybností. Zde jsou přepracovaná stejná dubia k získání přesných odpovědí papeže:
1) Pokud je text jednou definovaný jako Boží nauka, může být kdykoliv později změněn? Ano či ne?
2) Může katolický kněz požehnat stejnopohlavnímu svazku? Je veškerý mimomanželský sex stále hříšný? Ano či ne?
3) Bude současná Synoda biskupů uplatňovat nejvyšší autoritu Církve? Ano či ne?
4) Mohlo by být kněžské svěcení ženy na katolického kněze někdy platné? Ano či ne?
5) Může kajícník, který se zpovídá z nějakého hříchu, ale nelituje ho, dostat platné rozhřešení? Ano či ne?
Pokud bude synoda předstírat změnu katolické nauky v některém z těchto bodů, nebude to katolická synoda a přirozeným důsledkem bude schizma v Církvi.
Kyrie eleison
Zdroj: The St. Marcel Initiative
Překlad: D. Grof
