Komentář Eleison DCCXCIII – Růženec jako zbraň? (2022)
(793)
24. září 2022
RŮŽENEC JAKO ZBRAŇ?
V předvečer svátku Nanebevzetí Panny Marie se v časopisu „The Atlantic“ v USA objevil článek, který způsobil malé pozdvižení tím, že spojoval růženec s pravicovým násilím a terorismem. Napsal jej jistý Daniel Panneton sídlící v Torontu v Kanadě a měl název „Jak se extremistická zbraňová kultura snaží přibrat k sobě růženec“ a podtitulek byl „Proč se růženec náhle online ukazuje vedle pušek AR-15?“ (Puška AR-15 je oblíbená lehká poloautomatická puška.) Zde je souhrn třinácti odstavců Pannetonova článku:
1) Rad-trad (tzn. radikálně tradiční) katolíci dělají z růžence násilnou zbraně. 2) Ukazuje se na internetu na stránkách jejich sociálních médií, kde mají tisíce stoupenců. 3) Růženec se takto spojený s extrémně pravicovým násilím a rasismem připravuje na skutečný světový terorismus. 4) Růženec byl skutečně dlouho spojován s bojem Církve bojující proti svým nepřátelům. 5) V mainstreamovém katolicismu není růženec žádnou hrozbou, ale radikálně tradiční katolíci nejsou mainstream. 6) Jsou to chlapácké typy s myšlením domobrany, které si hrají na válku 7) spolu se soběstačnou domácí výrobou a zbožím na prodej včetně „bojových růženců“. 8) Mají chlapácké představy, že se uchýlí k násilí při obraně svých rodin a kostelů. 9) Dříve jim křesťanští národovci nevěřili, ale dnes je mezi sebe stále více přijímají. 10) Radikální tradicionalisté a křesťanští národovci skutečně začínají sdílet ideál „oprávněného násilí“. 11) Tyto dvě strany jsou možná ještě rozdělené ve věcech nauky a náboženství, 12) ale už si mohou vytvářet a vytvářejí společné cíle, například díky své homofobii a nepřátelství vůči potratům. 13) Radikální tradicionalisté mají milovat a odpouštět, ale dělají dnes ze svatého růžence zbraň pro násilí a fyzickou válku.
Panneton má pravdu v tom, že po celém světě probíhá ohromná válka mezi „levicovými“ a „pravicovými“ bojovníky. Je to ohromná válka, protože pro obě strany je to svaté křížové tažení. Je to proto, že ve skutečnosti je to válka pro nebo proti Bohu. Protože je dnes Všemohoucí Bůh tak široce diskreditován a bere se na lehkou váhu, běžní „levičáci“ možná nechápou, proč je jejich vlastní boj takovým křížovým tažením za zničení posledních zbytků křesťanstva, ale křížovým tažením to pro ně je. Co se týká „pravičáků“, mrzačí své vlastní křížové tažení na obranu nebo za konzervování postkřesťanské slušnosti, pokud jej nezakládají na Bohu, který je jejich základní silou. Pozoruhodným příkladem je jejich boj proti potratům. Jestliže tito pravičáci budou nadále dávat přednost tomu, že budou působit bez Boha, zvrat [v soudním rozhodnutí ohledně potratů] „Roe vs. Wade“ se [nepřátelům] podaří opět zvrátit. Když „pravičáci“ nedbají Boha stejně jako „levičáci“, jsou sotva lepší než oni.
A proto, jestliže byl růženec vždy skutečně skvělým prostředkem na obranu křesťanstva jako v roce 1571 u Lepanta, v roce 1683 u Vídně, v roce 1955 v Rakousku, je to kvůli tomu, že do středu staví Boha, Našeho Pána a Naší Paní. Jenže pokud se dnešní růžencoví bojovníci odvracejí od Boha, aby s levičáky bojovali zbraněmi, které levičáci používají v boji proti Bohu, má Panneton pravdu. Jestliže však ti, kteří se růženec modlí, zapomenou na vše okolo levičáku či pravičáků, když ho používají, a naplní se Božími zájmy, pak růženec určitě zase může zachránit křesťanstvo.
Kyrie elesion
Zdroj: The St. Marcel Initiative
Překlad: D. Grof
