Roste tvá láska k Panně Marii? (1948)
P. Reg. Dacík, O.P.
Všechno, co se zrodilo, chce růst. I naše láska k Panně Marii. Zakrní-li člověk ve svém tělesném vzrůstu, pravíme o něm, že je nevzhledný. Stejně nevzhledná je však před tváří Boží duše, jejíž láska k Marii zakrněla. Měla růst, měla být stále krásnější, měla nést stále bohatší plody. Takový je zákon lásky. I lásky k Marii.
Nuže, roste tvá láska k Marii? – Měsíc máj, zasvěcený tvé nebeské Královně, je vhodný k tomu, abys nahlédl do svého svědomí, abys zvážil svou lásku k Marii, aby sis odpověděl na otázku, zda tvá láska k svaté Panně vzrostla od loňského máje.
Tážeš se snad, jak to poznáš? Zeptej se sám sebe, jaký vliv má Maria na vytváření Ježíše Krista ve tvé duši. To je smysl našeho poměru k Marii, naší lásky k nebeské Královně, naší úcty k ní. Má nás vésti ke Kristu. Má nás učit naslouchat jeho slovům, přijímat je, uskutečňovat je. Zkrátka naše láska k Marii bude tím hlubší, čím hlubší mravní proměnu bude uskutečňovat v nás, čím lepšími nás bude činit. Maria je dokonalou ozvěnou Ježíše Krista. Maria je odleskem jeho svatého života. Maria je jeho pomocnicí v díle spásy lidstva. Z toho pak plyne, že čím intimnější bude náš poměr k ní, tím více se přiblížíme k Ježíši Kristu. Čím vroucnější bude naše láska k Marii, tím více se budeme snažit v ní a skrze ni napodobovat jejího božského Syna. A protože je také jeho spolupracovnicí v díle spásy, dostane se nám také tím více nadpřirozené pomoci, čím těsněji se k ní přivineme.
A řekněme si to ještě konkrétněji: chceme-li vědět, zda roste naše láska k Marii, ptejme se, zda se snažíme podobat se jí v pokoře, v odevzdanosti do vůle Boží, v obětavosti, v ochotě slyšet vždy Boží volání, v trpělivosti a tichosti a zvláště ve ctnostech božských. Můžeme-li si dát na tyto otázky kladnou odpověď, pak můžeme radostně pohlížet vstříc budoucnosti. Zůstane-li však naše duše při těchto otázkách zahanbena, není to důvod k zvroucnění našeho poměru k Marii?
Je měsíc máj a celý svět podává radostně Marii kytici uvitou z květů ctností a obětí, ochotných darů a velkodušných odříkání. Jsou to květy vyrostlé na stvolu lásky. Budou tím žhavějších barev, budou tím svěžejší a čerstvější, čím silnější bude jejich stvol. A tyto květy se spojí a bude jich mnoho a srdce Páně se potěší jejich krásou a vůní.
Což nemá radost Ježíš Kristus z těch, kteří se podobají jeho svaté Matce?
A proto běda ti, jestliže neroste tvá láska k Panně Marii!
Zdroj: Růže dominikánská, ročník 57, číslo 5, květen 1948, str. 69
Zpracoval: D. Grof
