Komentář Eleison DCXCVII – Viganò dpovídá (2020)
(697)
21. listopadu 2020
VIGANÒ ODPOVÍDÁ
V srpnu napsal jeden novinář z LifeSiteNews arcibiskupu Viganòvi, který se skrývá v Itálii, kvůli článku týkajícímu se každodenního života katolíků, kteří si chtějí zachovat Víru v dnešním světě. Název zněl Otázky pro Vigana: Jeho Excelence má pravdu ohledně Druhého vatikánského koncilu. Co si však myslí, že by měli katolíci udělat nyní? Arcibiskup začal svou odpověď z 1. září ujištěním Stephena Kokxe, že rád odpoví na tyto otázky, protože se týkají „záležitostí, které jsou pro věřící velmi důležité“. Arcibiskupova odpověď je zde shrnuta níže, přičemž na jejím konci autor tohoto „Komentáře“ zvlášť vyzvedne jeden bod.
Kokx se arcibiskupa zeptal: „Kdo patří do katolické Církve a kdo se od ní oddělil?“ Arcibiskup odpověděl, že každý, kdo předkládá jakékoliv naředěné koncilní nauky, nejspíš nemůže být katolíkem. Katolíkem nemůže být ani nikdo, kdo takové nauky přijímá a ví, že jsou v rozporu s neměnnou naukou Církve. Na druhou stranu, jestliže je člověk pokřtěný, sám sebe považuje za katolíka a uznává katolickou hierarchii, neznamená to nutně, že přijímá koncilní nauku nebo lne ke koncilní skupině, o níž ví, že je v rozporu s katolickou Tradicí. Ani není nutně mimo Církev. Dokonce ale i držitelé úřadu, kteří mají autoritu uvnitř Církve, jsou pochybně katolickými, jestliže přijímají koncilní nauku a vědí, že je v rozporu s katolickou Tradicí. Mají v Církvi autoritu, ale nemůžou ji uplatňovat. Jen autorita, kterou konciliaristé mají, je opravňuje prohlašovat, že jsou katolíky, a nikoliv jen členy nějaké sekty.
A proto tradiční katolíci patří do Církve a modernisté nikoliv. Navíc laici věrní Tradici často mohou a musí vyhledávat kněze, společenství a instituty, které jsou podobně věrné Tradici, zvláště při celebrování mše. V tomto ohledu mají klerici méně svobody než laici, protože patří do hierarchie, která obvykle vyžaduje poslušnost, mají však totéž právo a povinnost praktikovat svou Víru, tu Víru, která odůvodňuje a vyžaduje, aby užívali starý mešní ritus. Všimněte si, že má-li Církev znovu povstat z rozličných hrůz Novocírkve, věrnost pravých věřících, kteří jsou pronásledováni, je potřeba uvnitř Církev, aby byl poražen modernismus.
Tím, že arcibiskup Lefebvre zůstal uvnitř Církve, byl vzorem věrnosti, která je pronásledována. Jeho Bratrstvo sv. Pia X. bylo pro modernisty stálou výčitkou a bylo mu umožněno přežít díky biskupským svěcením z roku 1988, aby mohla být pravá mše nakonec znovu osvobozena a Druhý vatikánský koncil se mohl zostudit. Biskup Tissier de Mallerais má pravdu, že v tuto chvíli jsou pod jednou střechou pravá Církev i falešná „církev“, tato střecha je však katolická, takže patří pravé Církvi, zatímco koncilní církev není ničím jiným než vetřelcem. Musíme doufat a modlit se, aby se mnoho nyní spících pastýřů probudilo a pochopilo, že jsou klamáni.
Je výsadou se podílet na tomto nutném boji za Našeho Pána a Jeho Matku, a tím pomoct oživit čest, věrnost a heroismus. Skrze svátost biřmování jsme vojáky Krista a křesťané se musí účastnit ve velkých bitvách jdoucích jedna za druhou na obranu pravdivého, dobrého a krásného. Vzdorujme modernistům pomocí Pravdy a křesťanské lásky. Vinu nesou ti, kteří praktikují modernismus, nikoliv my, kteří jej odsuzujeme! Ať laici za každou cenu navštěvují mše, které nepohoršují, ale sytí jejich Víru. Bůh nám dá zpět pravé pastýře a nevěrní pastýři vyhynou. Ať laici vyhledávají dobré kněze, obnovují křesťanskou lásku, vyhýbají se rozdělení a revoltě, poskytují rady uctivě a nezpochybňují církevní autoritu, ale to jak je zneužívána. Bůh neopomene odměnit naši věrnost a obnovit Svou Církev a získá povolání z rodin, které si udržely Víru. Všechny závažné problémy jsou lidské problémy. Všechny lidské problémy mají katolické řešení.
A ten bod, který chci vyzvednout? Všimněte si, jak tento arcibiskup vše poměřuje Pravdou a Vírou.
Kyrie Eleison
Zdroj: The St. Marcel Initiative
Překlad: D. Grof
