Soud národů – II (2020)

Soud národů – II (2020)

Poslední časy: Obrácení Židů a dny trápení

Margaret C. Galitzin

8. června 2020

V minulém článku jsme se podívali na některé pasáže ze Starého zákona, které předpovídaly poslední časy předtím, než nastanou časy konce neboli konec světa, který se uzavře Posledním soudem. Avšak trest známý jako Soud národů bude označovat počátek posledních časů. Tehdy na zemi zůstane jen zbytek lidí a ten nastolí období míru, kdy bude katolická Církev vítěznou.

Prorok Jeremiáš

Dnes pokračuji dalším textem ze Starého zákona, který to potvrzuje. V knize Jeremiáš (1) Hospodin skrze svého proroka ohlásil: „Hospodin řve na výsostech, burácí z příbytku své svatosti ... křičí jako ti, kdo víno lisují, na všechny, kdo žijí na zemi ... neboť Hospodin obžaluje národy: soudí se s každým smrtelníkem a ničemy dává napospas meči. Tak praví Hospodin.

Tak praví Hospodin zástupů: »Hle, od národu k národu se šíří neštěstí, od nejzazších konců světa se zvedá vichr veliký « ... nikdo je [zlé] neopláče, nikdo je neposbírá ani nepohřbí; zůstanou ležet jako hnůj na zemi.“ (25:30–33)

Mnozí budou potrestáni a zůstanou „ležet jako hnůj na zemi“. Jestliže zlí zůstanou ležet nepohřbení, nebude to tedy konec světa. Protože při Posledním soudu, kdy budou všichni lidé vzkříšeni, a Bůh bude soudit celé lidstvo, půjde následně každý na své konečné místo – do nebe nebo do pekla.

Navíc prorok Jeremiáš končí tím, že konkrétně zmiňuje epochu, kdy tyto věci nastanou: „Hle, Hospodinova vichřice – jeho hněv už zuří! Na hlavy darebáků snáší se vichr bouřlivý! Hospodinův planoucí hněv se neodvrátí, dokud neprovede a nesplní, co ve svém srdci usoudil. V nadcházejících dnech tomu porozumíte.“ (30:23–24) (2)

Mnohé národy budou během Soudu národů vyhlazeny

Dobou, kdy „tomu porozumíte“, je naše doba. Veliký trest zmiňovaný v knize Jeremiáš, bude Soudem národů. A při tomto soudu národy zmizí, jak řekla Naše Paní třem dětským pasáčkům ve Fatimě. To však není konec světa. Musí přijít doba, kdy lid, který zůstane na zemi vzdá slávu Našemu Pánu a Naší Paní a nastolí vládu Panny Marie, jak to předpověděl velký prorok ze 17. století, sv. Ludvík Maria Grignion z Montfortu.

Tento bod zdůrazňuji, protože jsem četla „věrohodná“ slova různých jinak dobře informovaných tradicionalistických kněží a autorů, že se blížíme času konce a příchodu Antikrista atd. To není pravda.

Souhlasím s tím, že zde před trestem, který zahájí poslední časy, může být předchůdce Antikrista. Nejen, že je to možné, je to velmi pravděpodobné. Kdo by zpochybňoval, že posledních sedm papežů – kteří klamali tolik katolíků po více než půl století – vytvořili jako celek, typ předchůdce Antikrista, který oklame mnoho věřících na konci času?

Protože jsme však ještě nestáli před strašlivým předcházejícím trestem a nepoznali jsme období míru, kdy bude Kristus vládnout ve společenském i náboženském řádu na zemi, nenacházíme se v časech konce. Jsme v době, která předchází posledním časům, kdy v jistou chvíli bude naplněn pohár Božího hněvu a Jeho meč dopadne na svět.

Prof. Plinio nás varoval, že „bychom měli být na tuto chvíli připraveni, a měli bychom být připraveni adorovat Boží svatost, když trestá. Bude trestat proto, že je Svatý a nemůže tolerovat říši zla, v níž žijeme. Jeho nenávist k tomuto zlu odhalí Jeho svatost.“

Ti, kteří jsou na tuto chvíli připraveni, se stanou budovateli vlády Panny Marie.

Proroctví o obrácení Židů

P. Sánchez citoval text sv. Lukáše a potvrdil, že nastane obrácení Židů po Velkém trestu a před koncem světa.

Sv. Lukáš napsal: „Běda ženám v požehnaném stavu i kojícím v ony dny! Neboť bude veliké soužení na zemi a soud hněvu nad tímto lidem. Budou padati pod ostřím meče, budou odváděni do zajetí mezi všechny národy a Jerusalem bude šlapán pohany, dokud se nenaplní čas pohanů.“ (21:23–24) (3)

Zkáza Jeruzaléma v roce 70

P. Sánchez poznamenal, že Boží hněv, který dopadne na Izrael, má trojí účinek, přičemž první dva se již naplnily.

Prvním je bídná smrt mečem, která se odehrála v roce L.P. 70, kdy byl Jeruzalém obléhán římskými armádami pod vedením Tita. Josephus Flavius nám převyprávěl, že během obléhání zemřel milion Židů a 97 000 jich bylo zajato a rozptýleno mezi národy.

Druhým je, že se Židé stali národem bez vlastní země a jsou rozprášeni mezi všemi národy. To trvá až do dnešních dnů, protože i když se v roce 1948 umožnilo, aby se Izrael stal židovským státem, nikdy nenastalo mírové držení této země, protože Židé jsou v neustálém boji s Palestinci a jinými arabskými zeměmi, které si nárokují totéž území. A tak byl během více než 70 let zpochybňován nárok Izraele na toto území.

Třetím účinkem je usazení jejich nepřátel v Jeruzalémě, dokud se „nenaplní čas pohanů“. Co znamená vyjádření „čas pohanů“? P. Sánchez vysvětloval: „Slova Pána Ježíše Krista nepochybně odkazují na slova proroka Ezechiela: „Kvílejte: Ach ten den! Neboť je blízko onen den, Hospodinův den blíží se. Den zahalený oblaky – přichází čas pro národy!“ (Ezech. 30:2–3)

Izrael si 70 let nárokuje, že je státem, ale Arabové mu nikdy nedovolili mírové držení této země, což tento nárok rozbíjí – nahoře, Palestinci ve střetu s izraelskými silami poblíž dnešní hranice – dole, izraelští vězni zajatí syrskými jednotkami v roce 1973

„Určitě to znamená počátek nové éry, která bude charakterizována nedostatkem víry ve světě, oddělení a odpadnutí lidí od Boha. Fillion, znalec Písma svatého, to také komentuje: »Je to doba, v níž dá Bůh volný průchod Svému hněvu vůči celému pohanskému světu. «“ (4)

To znamená, že je to doba, kdy Bůh potrestá národy za revoluci, která začala humanismem, renesancí a protestantskou revoltou a skončí po Trestu.

Další proroctví o obrácení Izraele je v epištole sv. Pavla Římanům (11): „Nechci totiž, bratři, abyste neznali toto tajemství – abyste nepokládali sami sebe za moudré – že totiž slepota padla na část izraelského národa, dokud by pohani v svém celku nevstoupili (do Církve), a tak veškerý izraelský národ nedošel spásy, jak je psáno...“ (5)

Jaký je smysl slovního obratu „dokud by pohani v svém celku nevstoupili“? P. Sánchez dovozoval, že tento slovní obrat se rovná slovům „dokud Víra nepřijde ve své plnosti“, tj. tehdy, až všichni ti pohané, které se Bůh rozhodl „získati pro své jméno“ vytvoří věřící lid. (Skutky apoštolů 15:14) Bude to doba po velkém Trestu, kdy se všechny národy vrátí k Víře a vybudují před koncem světa nové křesťanstvo.

Čas trápení

P. Sánchez se zabývá proroctvími Naší Paní a světců, která hovoří o Velkém trestu, po němž následuje období míru, kdy bude na zemi znovu nastolena společenská vláda Krista. Ještě před tím však zkoumá Nový zákon. S krátkým komentářem nám prezentuje „některé texty evangelia, které se podle všeho vtahují k posledním časům“. Nezahrnuje texty, u nichž je jasné, že se vztahují ke konci světa. (7)

Středověká tapisérie ukazuje sv. Jana, draka se sedmi hlavami a šelmu z moře

Z důvodu stručnosti jen zmíním titulky a názvy kapitol textů, které cituje: Časy trápení, Mt 24, Mk 13, Lk 21; Velké soužení, Mt 24:21–24, Mk 13: 19–22, Lk 21:25–26; Podobenství o fíkovníku: Mt 24:32–35; Mk 13:28–31, Lk 21:29–33; Napomenutí k bdělosti: Lk 17:26–30; 21:34–36, Lk 21:20–21, 2 Pet 3:10–12; Proroctví apoštolů: 1 Tes 5:1–3, II Tes 2:1–12; 1 Tim 4: 1–2; II Tim 3:1–5; 4:2–42 Pet 2:1–2, 3:1–13; 1 Jn 2:18–23, 2 Jn 1:7, Jud 1:8, 12–21. (8)

P. Sánchez na závěr říká, že by mohl citovat texty ze Zjevení sv. Jana, ale že považuje za dostatečné říct, že tato kniha představuje obrázek strašlivých katastrof a bojů, které budou hýbat světem až do Kristova vítězství a konečného pádu všech Jeho nepřátel.

Řekl: „Šelma z Apokalypsy, která je vládou zla, bude šířit své omyly. Je to vtělení mocností, které bojují proti Božímu království, vtělení Antikrista, „draka se sedmi hlavami“ (Zj 12:3). Je to tentýž Satan, který chce zničit Boží plány, a ačkoliv mu Bůh dovolí vést válku proti Jeho svatým a křesťanům, a zdánlivě je porazit, nepochybně přijde chvíle, kdy bude Satan spoután a nastane období míru. (Zj 20:1–3)“

pokračování příště

 

Poznámky:

1) Benjamín Martin Sánchez, The Last Times: Public and Private Prophecies, TOP, 1. vydání, Imprimatur: biskup Eduardus Zamorensis, 1968, str. 14

2) tamtéž

3) tamtéž, str. 14–16

4) tamtéž, str. 15

5) tamtéž, str. 29–30

6) tamtéž, str. 30

7) tamtéž, str. 14

8) tamtéž, str. 17–28

9) tamtéž, str. 27–28

Zdroj: Tradition In Action

Překlad: D. Grof