neděle 2. června 2019

Komentář Eleison DCXX – Znovu říše Huonder (2019)


Komentář Eleison DCXX – Znovu říše Huonder (2019)
(620)
1. června 2019
ZNOVU ŘÍŠE HUONDER
20. května, v den, kdy se funkční období biskupa Huondera jako hlavy hlavní švýcarské diecéze Chur od roku 2007 uzavřelo, se sporná otázka jeho budoucího místa odchodu na odpočinek jednou provždy vyřešila prohlášením podepsaným společně jím a generálním představeným Bratrstva P. Davidem Pagliaranim – biskup bude bydlet v chlapecké škole Bratrstva ve Wangsu ve východním Švýcarsku. Kvůli přirozené nepravděpodobnosti toho, že koncilní biskup se usadí v tradičním domě, vyvstaly pochyby ohledně toho, kam tento biskup odejde na odpočinek, ale na obou stranách této naukové propasti mezi Druhým vatikánským koncilem a katolickou Tradicí převládnul antinaukový sen o přemostění této propasti. A tak sám tento čestný biskup o tomto svém rozhodnutí napsal: „V souladu s přáními papeže Františka se tam (ve Wangsu) budu snažit přispívat k církevní jednotě.“ To je úctyhodný úmysl, ale opomíjí výčet zla Druhého vatikánského koncilu.
Jak se moderní svět vyvíjí a s ním moderní Církev a s Novocírkví i Novobratrstvo, biskup Huonder je slušný duchovní s dobrým míněním, plný dobrých úmyslů, které mohou jakoukoliv „slušnou“ osobu přimět si myslet, že on je dobrým společníkem, a že je bezpečné se s ním stýkat, a že je bezpečné jej umístit do „slušné“ školy. Člověk jistě může doufat, že skutečně katolické prostředí ve Wangsu mu udělá dobře.
Ale z pohledu Božího a pravé katolické Církve je zastáncem Druhého vatikánského koncilu, a proto věří ve spolupráci se současným papežem onoho koncilu, papežem Františkem, a ve spolupráci se všemi stoupenci Tradice, kteří ztratili chápání objektivní dvojznačnosti a zla tohoto koncilu s jeho šesti koncilními papeži. Protože tento koncil je vskutku hluboce bezbožný a zamořuje vše, čeho se dotkne (viz několik vydání těchto „Komentářů“, které se brzy objeví), a odvrací od pravdy všechny lidi, kteří v něj věří. Proto z pohledu spásy duší – což je vlastní Boží pohled – je biskup Huonder, objektivně řečeno, zamořen a odvrácen, a vůbec není vhodné, aby dělal společnost katolíkům nebo katolické škole, a je o to nebezpečnější, že je subjektivně slušný, s dobrými úmysly, sympatický atd.
Nemusí ani být obviňován o nic víc či o nic méně než tisíce jiných „slušných“ biskupů od Druhého vatikánského koncilu, že se nechal svést řadou koncilních papežů, ani nemusí být urážen jako ničema, ani jej není třeba společensky zavrhovat jako vyvrhela, ale katolíci by se naprosto měli vyhnout jakémukoliv společenskému či jinému kontaktu s ním, který by mohl vyvolávat jakékoliv pokušení udržovat s ním, dokud věří ve Druhý vatikánský koncil, jakýkoliv druh společnosti ve věcech Víry. A kdyby bylo nutné pro vyhnutí se jakémukoliv takovému pokušení stranit se jeho společnosti úplně, pak bychom se jeho společnosti měli stranit úplně. Bůh a Víra musí být „první, poslední a nejpřednější“, jinak ztratíme svou duši.
Závěrem si můžeme pro biskupa Huondera na jeho odpočinku jen přát veškerou Boží milost, aby pochopil proradnost Druhého vatikánského koncilu, a veškerou Boží milost tradičních chovanců školy Bratrstva ve Wangsu, aby mu pomohli svým příkladem pochopit nebezpečí „přání“ papeže Františka vůči Bratrstvu, což další příklad právě vynesl na světlo.
V posledních pár dnech přišla z Říma zpráva, že argentinský kněz, který byl biskupem Fellayem jmenován generálním kvestorem Bratrstva, se úplně rozešel s jeho nástupcem na čele Bratrstva P. Pagliaranim, připojil se k oficiální církvi tím, že byl inkardinován do římské diecéze, a v současnosti žije na přáni papeže Františka v Casa Santa Marta, kde žije sám papež, a odkud jej papež František může učinit biskupem. I kdyby byla taková zpráva jen z poloviny pravdivá, cožpak by stále neodhalovala neschopnost či neochotu vysokých přestavitelů Bratrstva pochopit, že arcibiskup Lefebvre bojoval proti Druhému vatikánskému koncilu z důvodů Víry?
Kyrie Eleison
Překlad: D. Grof