Komentář Eleison DLII – Obhajování Menzingenu (2018)
(552)
10. února
2018
OBHAJOVÁNÍ MENZINGENU
Díky přímo
protikatolickým slovům a skutkům současného držitele Petrova stolce
v posledních pěti letech, což jsou provinění, jimž otevřel cestu Druhý
vatikánský koncil, je méně než kdy dřív pochopitelné, že nástupci arcibiskupa
Lefebvra stále chtějí vydat Bratrstvo pod kontrolu Říma. Ve skutečnosti tak však
činí. Je kardinálský klobouk přitažlivý? Jsou unaveni bojem? Zoufale chtějí být
„uznáni“ konciliaristy? Opravdu si myslí, že arcibiskup by souhlasil
s tím, co dělají? Bůh ví. Ať je tomu jakkoliv, sluhové Menzingenu se stále
snaží obhajovat jeho dvacetileté uklouznutí pryč od arcibiskupova postoje. Zde
jsou dva nedávné příklady:
Zaprvé, aby
jeden kněz Bratrstva obhájil politiku biskupa Fellayho pro přijetí osobní
prelatury od Říma (http://fsspx.news/en/content/34797),
myslí si, jak se zdá, že taková prelatura zaručí Bratrstvu ochranu před
modernisty v Římě. „Pouze světci věří ve zlo,“ řekl Gustavo Corcao. Bude
však Řím mít kontrolu nad touto prelaturou nebo ne? Bude-li mít
kontrolu, může si dát na čas, jako to udělal s Bratrstvem sv. Petra, ale bude
používat svou kontrolu, aby Tradici v rámci prelatury pomalu zadusil.
Myslet si něco jiného, znamená prostě nepochopit, kdo tito Římané jsou.
Arcibiskup je nazval „antikristy“. A jestliže Římané nebudou mít
kontrolu nad touto prelaturou, především ji nikdy neudělí.
A za druhé,
tento kněz se pokouší zdiskreditovat odpůrce prelatury tvrzením, že říkají, že
arcibiskup změnil své zásady, když odmítnul Protokol z května 1988.
Toto tvrzení je neodůvodněné. Jak sám tento kněz říká, arcibiskupova změna byla
pouze diktovaná opatrností a následovala po rozhodné ukázce právě předvedené
Římany při jednáních o Protokolu, že nemají žádný úmysl pečovat o Tradici, jak
ji Bratrstvo a arcibiskup chápali jako Tradici. Proto dokud Římané vykazovali
nějakou známku ryzí starosti o Tradici, byl arcibiskup trpělivý, a zašel tak
daleko, jak mohl, aby se s nimi potkal (ve skutečnosti v Protokolu
dále než býval měl, jak později jednou připustil). Ale jakmile dali jasně
najevo, že ve skutečnosti žádnou takovou starost nemají, pak byl arcibiskup nesmiřitelný
– od té chvíle zaujala nauka místo diplomacie, a Římané by museli nejprve
prokázat, že jsou na stejné věroučné straně jako katolická Tradice. To
nebyla z arcibiskupovy strany žádná změna zásad, ale pouze konečné
uznání toho, že Římané se staví za dechristianizaci a ne
rechristianizaci, jak napsal o měsíc později kardinálu Ratzingerovi.
Podobně i
blog Catholic Family News
z listopadu minulého roku slouží Menzingenu. Tento blog je inteligentní a
spekuluje o tom, že skutečná návnada Říma, aby chytil Bratrstvo, není zaměřena
na úplnou kapitulaci Bratrstva, ale na jeho postupné rozdělení a rozklad (ve
skutečnosti Řím dosahuje obojího). Proto Řím činí opakované lákavé nabídky,
z nichž každá rozděluje kněze Bratrstva, takže se někteří odtrhávají, zatímco
Menzingen zesiluje své naděje, jen aby je viděl zničené dalším nemožným
požadavkem Říma. A tato hra bude pokračovat, dokud nebude Bratrstvo zcela
vyřízené. Proto, jak uzavírá CFN, musí Bratrstvo zůstat jednotné za každou cenu
a žádný kněz Bratrstva nesmí zběhnout.
Ale drahé
CFN, jak arcibiskup budoval Bratrstvo na prvním místě? Zajisté i on trpěl
rozděleními a zběhnutími pod sebou. Budoval však nicméně na volání po jednotě,
jednotě, jednotě? To byl velký argument Říma proti arcibiskupovi! Jeho
vlastním velkým argumentem byla Víra, Pravda, Víra. Prosit o jednotu za
Menzingenem, který je prořímský, znamená prosit o zničení Bratrstva! Jednota je
vždy určována tím, kolem čeho se má člověk sjednocovat. Za arcibiskupa to bylo
kolem katolické Pravdy, celé síly Bratrstva. Od roku 2012 je to kolem
Menzingenu, v současnosti onoho rozdělení a zkázy Bratrstva.
Vzmužte se,
drazí čtenáři. „Pravda je mocná a zvítězí.“, s Bratrstvem sv. Pia X. nebo
bez něj.
Kyrie Eleison
Zdroj: The St. Marcel Initiative
Překlad: D. Grof
