P. Amorth: Padre Pio znal třetí
tajemství (2017)
Maike Hickson
23.
května 2017
***
V nedávném článku o třetím
fatimském tajemství publikoval Steve Skojec, zakladatel a šéfredaktor webu OnePeterFive, pokud je mi známo, poprvé v angličtině
slova římského exorcisty otce Gabriela Amortha († 2016) o Padre Piovi a jeho
znalosti třetího fatimského tajemství. Pocházejí z nově vydané knihy
napsané José Maríou Zavalem pod názvem Nejlépe
střežené fatimské tajemství (El
Sécreto Mejor Guardado de Fátima). Přispěvatel
OnePeterFive Andrew Guernsey byl
velmi nápomocný při vyhledání těchto citátů. Protože vlastní článek Steva
Skojece je poněkud delší, mnoho čtenářů si nemuselo uvědomit důležitost tohoto
rozhovoru s otcem Amorthem, který měl být zveřejněn teprve po smrti tohoto
kněze. V následujícím úryvku budu obšírně citovat ze Stevova vlastního
příspěvku, který prvně hovoří o přesvědčení otce Amortha, že konkrétní
zasvěcení Ruska se ještě neudálo, a pak vstupuje do obsáhlejší diskuze o
Fatimě:
***
[Kousek
fatimské skládačky] přišel ve formě rozhovoru s velice proslulým (a nyní
již zesnulým) římským exorcistou P. Gabrielem Amorthem, který také vedl José
María Zavala. P. Amorth 26 let osobně znal svatého Padre Pia a tvrdí, že od
této veliké postavy katolické svatosti 20. století, se dozvěděl obsah třetího
fatimského tajemství.
Zavala,
který vedl s P. Amorthem rozhovor v roce 2011, si až do smrti tohoto
exorcisty rozhovor ponechal jako tajemství a zveřejnil jej poprvé až ve své
knize o Fatimě. V tomto rozhovoru P. Amorth líčí – jak již učinil i jinde
– že nevěří, že zasvěcení světa papežem Janem Pavlem II. v roce 1984 bylo
dostatečné, aby uspokojilo požadavky stanovené Naší Paní.
„Žádné
takové zasvěcení to tehdy nebylo,“ říká [otec Amorth]. „Byl jsem svědkem onoho
aktu. Toho nedělního odpoledne jsem byl na náměstí Sv. Petra, velmi blízko
papeže; tak blízko, že jsem se ho mohl takřka dotknout.“
Když
na něj Zavala tlačil ohledně toho, proč je tak rozhodně přesvědčen, že
zasvěcení nebylo provedeno, P. Amorth odpověděl: „To je velice prosté: Jan
Pavel II. chtěl zmínit Rusko výslovně, ale nakonec to neudělal.“
Zavala
se však P. Amortha na tuto věc ptal dál a řekl, že sama sestra Lucie řekla, že
nebe toto zasvěcení přijalo. Popisuje nedůvěřivou reakci P. Amortha: „Lucie, že
to řekla...?“, zeptal se. A Zavala pokračuje:
„No,
kardinál Tarcisio Bertone to v roce 2000 řekl a zaštiťoval se dopisem od
Lucie datovaným v listopadu 1989, v němž řekla, že nebe toto
zasvěcení uznalo i navzdory nesplnění jedné z nejdůležitějších podmínek.“
„Viděl
jste ten dopis?“ Ptá se, jako by vedl policejní výslech při hledání důkazu.
„Nikdy,“
říkám kategoricky.
„Nemyslím,
že jej někdy uvidíte, protože jsem přesvědčen, že jej Lucie nenapsala.“
„Jak
jste si tím tak jistý?“
„Proč
jej Bertone neukázal, když býval měl, když ohlásil třetí fatimské tajemství?
Prostá fotokopie rukopisu, založeného v oficiálním vatikánském spisu, by
stačila k rozptýlení jakýchkoliv pochyb. Jestliže byl vždy Vatikán
přepečlivý při poskytování písemných důkazů, jež prokazovaly věrohodnost Lucie
v menších záležitostech, jaký důvod by měl odbýt jediný písemný důkaz,
který podle Bertoneho potvrzuje skutečnost, která je nepochybně tak důležitá
jako zasvěcení provedené Janem Pavlem II.?“
„Ano,
je to divné,“ připouštím.
„Opravdu
si myslíte, že Lucii trvalo pět let napsat, že zasvěcení bylo skutečně přijato?
A že Bertone čekal ne méně než 16 let, aby ohlásil platnost něčeho tak
zásadního, jako je zasvěcení Ruska Neposkvrněnému Srdci Panny Marie?“ Hlas otce
Amortha zní jako suché listí.
„Je
to vše opravdu velice divné.“ Znovu [Zavala] přitakám.
„Navíc,“
dodává, „jestliže bylo zasvěcení světa Neposkvrněnému Srdci Panny Marie Piem
XII. v roce 1942 přijato jen částečně [Pius XII. konkrétně nezmínil Rusko
– pozn. překl.], protože Ježíš řekl, že vzhledem k němu bude válka pouze
zkrácena spíše nežli okamžitě skončena, proč by On nyní měnil názor v případě
Jana Pavla II., jestliže Rusko nebylo při té příležitosti zmíněno?“
„Ano,
to by bylo rozporuplné.“
„Takže...?“
„Nemám
žádné pochyby, že zasvěcení se neodehrálo dle podmínek požadovaných Pannou
Marií. Nesmíme však ztrácet ze zřetele to, co nám ona sama chtěla říct skrze
Lucii: “Nakonec Mé Neposkvrněné Srdce zvítězí. Svatý otec mi zasvětí Rusko ...
a světu bude dáno období míru“...“
Zde
rozhovor odbíhá od tématu Fatimy, ale Zavala se k němu později vrací:
„Odpusťte mi, že trvám na třetím fatimském
tajemství: Vztahoval jej tehdy Padre Pio ke ztrátě víry v Církvi?“
„Rozhodně,“
říká. „Jednoho dne mi Padre Pio velmi zarmouceně řekl: “Víte, Gabrieli? Je to satan, kdo byl uveden do náručí
Církve a během velmi krátké doby bude vládnout falešné církvi.“
„Ach,
můj Bože! Nějaký druh Antikrista! Kdy vám to prorokoval?“, ptám se já [Zavala].
„Muselo
to být kolem roku 1960, protože jsem už tehdy byl knězem.“
„Byl
toto důvod, proč měl Jan XXIII. takový panický strach ze zveřejnění třetího
fatimského tajemství, aby si lidé nemysleli, že on je antipapežem, nebo co to
bylo...?“
Nepatrný,
ale vědoucí úsměv pohne rty otce Amortha.
„Řekl vám Padre Pio něco jiného o budoucích
pohromách: zemětřeseních, záplavách, válkách, epidemiích, hladu...? Nenarážel
nepřímo na tytéž morové rány prorokované v Písmu svatém?“ [ptá se Zavala]
„Nic z toho pro něj nemělo význam, jakkoliv
strašné se to jevilo být, s výjimkou velké apostaze v Církvi. To byla
věc, která jej opravdu velice trápila, a za níž se modlil a obětoval velkou
část svého utrpení – ukřižovaný z lásky.“ [říká P. Amorth]
„Třetí fatimské tajemství?“
„Přesně.“
„Je
nějaký způsob, otče Gabrieli, jak se vyhnout něčemu tak strašnému?“
„Existuje naděje, ale je zbytečná, není-li
doprovázena skutky. Začněme zasvěcením Ruska Neposkvrněnému Srdci Panny Marie,
modleme se svatý růženec, všichni se modleme a čiňme pokání...“
***
Tak končí představení určitých pasáží
z nové Zavalovy knihy o Fatimě ze strany Steva Skojece.
P. Amorth je zde svědkem toho, co mu
Padre Pio – kterého prvně potkal, když on sám byl sedmnáctiletým mladým mužem –
přímo a osobně řekl. P. Amorth v témže rozhovoru tvrdí, že jej Padre Pio
dokonce někdy nechal číst svůj vlastní duchovní deník.
Jak jsme o tom podali zprávu dříve,
otec Amorth také již během svého života řekl, že nevěří tomu, že se zasvěcení
Ruska událo (což je tvrzení, které právě potvrdil kardinál Paul Josef Cordes).
V prosinci 2015 otec Amorth řekl:
Zasvěcení ještě nebylo provedeno. Byl
jsem tam na náměstí Sv. Petra 25. března [1984], byl jsem v přední řadě,
prakticky nadosah Svatého otce. Jan Pavel II. chtěl zasvětit Rusko, ale jeho
doprovod nechtěl, protože se bál, že si znepřátelí pravoslavné, a takřka mu to
překazil. Proto, když Jeho Svatost na kolenou zasvěcovala svět, přidala větu,
která nebyl zahrnuta v distribuované verzi [textu zasvěcení], která místo
toho říkala, že zasvěcuje „zvláště ty národy, u nichž jsi nás ty sama žádala o
jejich zasvěcení“. Nepřímo to tedy zahrnovalo Rusko. Konkrétní zasvěcení Ruska
však ještě nebylo provedeno. Vždy se může udělat. Vskutku bude zajisté
provedeno...
Stejně jako u jiných duchovních synů
– například Dr. Ingo Dollingera a otce Luigiho Villy – se zdá, že Padre Pio je
vlastně stále s námi a působí skrze ty, s nimiž se setkal a provázel
je, když ještě byl na zemi. Zdá se být součástí jeho dědictví pomáhat nám
v těchto těžkých časech. Modleme se tedy k Padre Piovi
z Pietrelciny a prosme o jeho přímluvu!
Zdroj: OnePeterFive
Překlad: D.
Grof
