Bl. John Henry kardinál Newman
Nejprve
ocituji některé základní texty, které se zdají odkazovat na toto poslední
pronásledování.
„Po nich
povstane jiný ... Bude mluvit proti Nejvyššímu a bude hubit svaté Nejvyššího. Bude se snažit změnit doby a zákon.
Svatí budou vydáni do jeho rukou až do času a časů a poloviny času.“ [Dan.
VII, 24-25] To jest na tři a půl roku.
„Jeho paže se napřáhnou a znesvětí
svatyni i pevnost, vymýtí každodenní
oběť a dají tam ohyzdnou modlu pustošitele. Ty, kteří jednají svévolně vůči
Smlouvě, přivede úlisnostmi k rouhání. Avšak lid, ti, kteří se znají ke svému
Bohu, zůstanou pevní a budou podle toho jednat. Prozíraví v lidu budou poučovat mnohé, ale budou po nějaký čas
klesat pod mečem a plamenem, zajetím a loupeží.“ [Dan.
XI, 31-33]
„Mnozí se vytříbí, zbělí a budou
vyzkoušeni. Svévolníci budou jednat svévolně; ... a od doby, kdy bude
odstraněna každodenní oběť a vztyčena ohyzdná modla pustošitele, uplyne tisíc
dvě stě devadesát dní.“ [Dan. XII, 10-11]
„Bude totiž
tehdy veliké soužení, jakého až dosud nebylo od počátku světa...“ [Mt. XXIV,
21]
„A byla jí dána tlama, která zpupně a rouhavě
mluvila, a byla jí dána moc (tak) činiti po dvaačtyřicet měsíců. I otevřela
svou tlamu, aby se rouhala Bohu, jeho jménu, jeho stánku i obyvatelům nebes. A
bylo jí dovoleno válčiti se světci a přemoci je ... takže se jí klaněli všichni
obyvatelé země; jejich jména (však) nejsou zapsána od počátku světa u Beránka v
knize života.“ [Zj XIII, 5-8]
„A spatřil jsem anděla sestupovati s nebe. Držel v
ruce klíč od propasti a veliký řetěz. I uchopil draka, starého hada, to jest
ďábla neboli satana, a spoutal ho na tisíc let. ... Poté měl býti na krátký čas
rozvázán. ... I vyjde, aby sváděl národy na čtyřech stranách světových, Goga a
Magoga, a aby je shromáždil k válce. – Je jich takové množství jako mořského
písku. – A vyšli do širého světa a obklíčili tábor svatých a milované město.“ [Zj
XX, 1-9]
Tyto
pasáže byly ranými křesťany chápany jako, že se vztahují k pronásledování,
které má přijít v posledních časech; a zjevně jim tento
smysl přikládali. Slova Našeho Pána o kruté zkoušce, která přichází, ve
skutečnosti mohou na první pohled vypadat, jako že se vztahují k raným
pronásledováním, jimž byli vystaveni první křesťané; a nepochybně se vztahují i
k nim: přesto, jakkoliv byla tato pronásledování velká, nebyla samotnými
těmi lidmi, kteří je podstoupili, považována za vlastní naplnění tohoto proroctví;
a to je samo o sobě dobrým důvodem myslet si, že jimi nebyla. A my jsme [v tom]
utvrzováni obdobnými pasážemi, jako jsou Danielova slova citovaná právě nyní, a
která zajisté mluví o teprve budoucím pronásledování. Jestliže tehdy Náš Pán
použil právě tato Danielova slova a hovořil o tom, o čem hovořil Daniel, ať se
již Jeho předpověď jakkoliv částečně dovršila v dějinách rané Církve,
jistě nehovořil o ničem, co by se neblížilo poslednímu pronásledování, když
jsou Jeho slova chápana ve svém plném rozsahu. Říká: „Bude totiž tehdy veliké
soužení, jakého dosud nebylo od počátku světa a nikdy nebude. A kdyby nebyly zkráceny ty dny, nebyl by
zachráněn žádný člověk; ale pro vyvolené budou ty dny zkráceny.“ [Mt. XXIV,
21-22] A hned poté: „Neboť povstanou
nepraví Mesiáši a nepraví proroci a budou činiti veliké zázraky a divy,
takže by i vyvolené svedli v blud, kdyby bylo možno.“ [Mt. XXIV, 24]
V souladu s touto řečí Daniel říká: „Bude to doba soužení, jaké
nebylo od vzniku národa až do této doby. V oné době bude vyproštěn tvůj
lid, každý, kdo je zapsán v Knize.“ [Dan. XII, 1] Jedna z pasáží,
které jsem citoval ze Zjevení, říká totéž a stejně důrazně: „A bylo jí dovoleno
válčiti se světci a přemoci je. ... takže se jí klaněli všichni obyvatelé země;
jejich jména (však) nejsou zapsána od počátku světa u Beránka v knize života.“ [Zj
XIII, 7-8]
Pochopme
tedy a uvědomme si myšlenku, která před námi takto jasně vyvstává, že když jsme
chráněni tak, jako je Církev před pronásledováním chráněna 1500 let,
pronásledování nás ještě čeká před koncem. Bude
krutější a nebezpečnější, než jakékoliv pronásledování, které se událo, když
vyvstalo poprvé.
Mám dvě
poznámky, které bych dodal: je docela jisté, že jestliže bylo takové
pronásledování předpovězeno, ještě nepřišlo, a tudíž má přijít. Můžeme se
mýlit, když si myslíme, že jej Písmo svaté předpovídá, ačkoliv, mohu říct, že
se tomu všeobecně věřilo ve všech dobách. Nastane-li však pronásledování, stále
je to budoucnost. Tak, aby každá
generace křesťanů stála na strážní věži a stále více, jak čas plyne, dávala
pozor.
Dále
pozoruji, že se čas od času vyskytují
znamení, která nám umožňují nikoliv určit ten den, protože je skrytý, ale
ukázat nám, že přichází. Svět stárne – země se drolí – noc je z velké
části vyčerpaná – den je na dosah. Stíny se začínají pohybovat – staré podoby
říše, která trvala od chvíle, kdy byl s námi Pán, se pozvedají a třesou
před našima očima a přitakají svému pádu. Ty jsou tím, co nás od Něho odděluje
– On je za nimi. Až zmizí, Antikrist bude uvolněn od „toho, kdo [jej] zdržuje“,
a po jeho [Antikristově] krátkém a strašlivém období přijde Kristus.
Proto musím mluvit o posledním pronásledování a jeho
znameních. A je jistě prospěšné o něm přemýšlet, ačkoliv se v detailu
můžeme docela mýlit. Například to nakonec třeba nemusí být krvavé a
smrtelné pronásledování, ale pronásledování lstivé a rafinované – nikoliv se
zázraky, ale s přirozenými divy a mocí lidské dovednosti, lidských kousků
v rukách ďábla. Satan si může osvojit více ze znepokojivé zbraně klamu –
může se skrýt – může se nás pokoušet svádět v maličkostech a tak pohnout
křesťany nikoliv najednou, ale po troškách pryč z jejich pravdivé pozice.
Víme, že v tom učinil hodně v průběhu posledních staletí. Je jeho
politikou rozštěpit nás a rozdělit nás, postupně nás zviklat v naší
skálopevné pozici. A pokud nastane
pronásledování, možná to bude tehdy, kdy my všichni ve všech částech
křesťanstva budeme tak rozdělení a tak zredukovaní, tak plní schizmatu, tak
blízcí herezi. Když jsme se vydali světu a ohledně ochrany na něm závisíme,
a vzdali jsme se své nezávislosti, pak se na nás může vrhnout v zuřivosti,
nakolik mu Bůh dovolí. Pak se náhle Římská říše může zhroutit a Antikrist se
objeví jako pronásledovatel a okolní
barbarské národy vtrhnou dovnitř. Všechny tyto věc jsou však v Božích
rukách a jen Bůh je zná, a tady je zanechme.
Na závěr
řeknu jen to, jak jsem již několikrát řekl, že takové rozjímání jako toto může
být výhodou. Když budeme věřit, že je
pro Církev připraveno pronásledování, ať již v naší době přijde nebo ne, bude
to působit jako omezení svéhlavých, sobeckých srdcí. S touto vyhlídkou
před námi jistě nemůžeme cítit nežli, že jsme to, co všichni křesťané jsou
v nejlepším postavení, poutníci, pozorovatelé čekající na ráno, čekající
na světlo, dychtivě upírající oči k prvnímu záblesku dne – vyhlížející
příchod Našeho Pána, Jeho slavný příchod, kdy ukončí vládu hříchu a špatnosti, dovrší
počet Svých vyvolených a zdokonalí ty, kteří v současnosti bojují
s nemohoucností, přesto Jej však ve svých srdcích milují a poslouchají.
(redakčně kráceno)
Zdroj:
Discussions and
Arguments
Překlad:
D. Grof
