Maxmilián
Kolbe k zednářům: ovládají vás Židé (2010)
V roce 1917 Maxmilián Kolbe
založil Rytířstvo Neposkvrněné. Jeho boj se neobracel k zabíjení nepřátel
Církve, ale měl za cíl je obrátit, aby mohli dosáhnout věčné spásy.
V tomto duchu promlouval ke svým nepřátelům.
V článku nazvaném „Ubozí“
popisuje nenávist projevovanou vůči Kristu a Jeho Církvi v Talmudu: „Člověk byl vykoupen a Kristus
založil Svou Církev na skále. Někteří z hebrejského národa Jej uznali jako
Mesiáše, ale jiní – mezi nimi především farizejové – Jej uznat nechtěli.
Namísto toho pronásledovali Jeho stoupence a vydali početné zákony, které Židy
zavazovaly pronásledovat křesťany. Tyto zákony se kolem roku 500 spolu
s příběhy a dodatky staly jejich posvátnou knihou nazvanou Talmud.
Talmud –
sbírka protikatolických pokynů
„V této knize jsou křesťané nazýváni
modloslužebníky horšími než Turci, vrahy, nečistými zhýralci; jsou hnůj,
zvířata v lidské podobě, horší než zvířata, ďáblovy děti atd. Katoličtí
kněží jsou nazýváni věštci a plešatými tupci...Církev je nazývána domem
hlouposti a špíny; posvátné sochy, medailky a růžence jsou nazývány modlami.
V Talmudu jsou neděle a
zasvěcené svátky považovány za dny zatracení.
„Tato kniha mimo jiné učí, že
Hebrejec může podvést křesťana a okrádat jej, protože veškerý majetek křesťanů
je – dle textu samotného - ´jako opuštěný, první, kdo si jej vezme, se stane
vlastníkem.´
„Tato kniha, sepsaná ve 12 svazcích
a překypující nenávistí vůči Kristu, je těmito farizeji považována za posvátnou
knihu, důležitější než Písmo svaté.“
V době Mezinárodního
zednářského kongresu v Bukurešti v roce 1926 napsal P. Kolbe článek
„Rytíř Neposkvrněné“ v němž čteme:
„Tito lidé [zednáři] věří, že jsou
těmi, kteří budou všemu vládnout, poslechněme si však, co je psáno v Protokolech sionských mudrců. Protokol
č. 11 říká: „Vytvoříme a zavedeme zákony a vlády ... v příhodnou chvíli
... skrze národní vzpoury. ... V okamžiku vyhlášení, kdy je lid ještě
zcela ve strachu a bezradnosti omámen provedeným státním převratem, v něm
musíme vzbudit přesvědčení, že jsme tak mocní a nezranitelní, že s jeho
míněním vůbec nemusíme počítat. Lid musí být přesvědčen, že nejen nebudeme brát
ohledy na jeho přání a názory, ale jsme rozhodnuti kdykoli a kdekoli potlačit
sebemenší pokus o opozici. ... Potom se lid bude cítit úplně poražený a
rezignovaně bude očekávat vývoj událostí.
Tajná
struktura zednářství je ovládána Židy
„Proč jsme vymysleli a vypracovali
takovou politiku a našeptali ji Nežidům bez toho, aniž bychom jim dali možnost
poznání jejího pravého smyslu? ... To byl základ naší zednářské organizace,
jejíž pravé cíle nežidovská zvířata vůbec netuší. Klidně je přijímáme do
zednářských lóží...“
Zde se P. Kolbe obrací přímo na
zednáře a říká: „Zednáři, slyšeli jste to? Hebrejci, kteří vás tajně
zorganizovali a tajně vás řídí, vás považují za zvířata verbovaná do
zednářských lóží kvůli cílům, které ani neznáte, ani netušíte ... Zednáři, jste
si vědomí toho, co čeká ty z vás, kteří začnete přemýšlet za sebe?
Poslechněte si v týchž Protokolech [Protokol č. 15] toto: „Smrt je
nevyhnutelným koncem každého člověka. Rozsudky smrti vynášíme a provádíme
v zednářských lóžích tak, že nás nikdo mimo lóže nemůže ani
v nejmenším podezírat. Ani samotné oběti
se nikdy o svém odsouzení nedozvědí, a jakmile je to nezbytné, umírají
zdánlivě přirozenou smrtí.´
Svatý Zakladatel pokračuje:
„Zednáři, vy, kteří jste nedávno byli během bukurešťského kongresu potěšeni
skutečností, že zednářství všude sílí, dobře uvažujte a upřímně odpovězte: Není
lepší sloužit Stvořiteli s vnitřním mírem ... spíše než poslouchat příkazy
těch, kteří vás nenávidí?“
P. Kolbe
chtěl spasit Židy, to mu však nebránilo, aby neodsuzoval jejich spiknutí
Nakonec se Maxmilián Kolbe přímo
obrací k tajným vůdcům zednářství těmito slovy:
„A vy, malá skupino Hebrejců,
´sionští mudrcové´, kteří jste již vědomě vyprovokovali tolik neštěstí a přesto
připravujete další, k vám směřuji tuto otázku: Jakou výhodu získáte? ...
Obrovské nahromadění zlata, požitků, zábav a moci, nic z toho však nečiní
člověka šťastným. A i kdyby to mělo přesto poskytnout nějaké štěstí, jak dlouho
potrvá? Deset let možná, nebo dvacet ... Ptám se vás, hebrejští vůdci, vás,
kteří jste se nechali svést Satanem, nepřítelem lidstva, nebylo by pro vás také
lepší vrátit se upřímně k Bohu?“
V jiném článku z roku 1926
P. Kolbe opět cituje Protokoly sionských
mudrců a píše: „Oni sami o sobě říkají: ´Kdo a jak by mohl zničit takovou
neviditelnou moc? Právě v její neviditelnosti je síla našeho panství.
Viditelné zednářstvo je jen pláštíkem k zakrytí našich cílů. Vlastní
strategický plán naší neviditelné moci nebo dokonce pravé ústředí zůstane světu
provždy utajeno.“ [Protokol č. 4]
Světec pak prezentuje svůj postoj
s lehkou ironií. „My jsme však armáda, jejíž „Velitel“ zná všechny
nepřátele do jednoho, a který viděl a vidí každou z jejich skrytých akcí,
každé z jejich slov a dokonce i jejich myšlenky. Zeptejte se za takových
okolností sami sebe, lze hovořit o tajných plánech, utajovaných akcích a
neviditelnosti?“
A zde P. Kolbe odhaluje jméno „Velitele“
své armády: „Je to jméno Neposkvrněné Panny Marie, útočiště hříšníků, ale také
té, která rozšlápne pekelného Hada. Ona rozdrtí jeho hlavu!“
Zdroj: Tradition In Action
Překlad: D.
Grof