Biskup Williamson - Komentář Eleison CCLXXXVIII (2013)
(288)
19. ledna 2013
DVĚ CESTY
Cesty podniknuté od poloviny prosince do Severní Ameriky a Francie mi umožnily všimnout si v Bratrstvu sv. Pia X. nebezpečného stavu neurčitosti. Tam, kde představený distriktu není slepý, je v tuto chvíli nebezpečí poněkud zadrženo, takže odpor je zmaten. Tam, kde je však představený distriktu ochotným služebníkem vedení FSSPX, tam si posun k novocírkvi razí cestu vpřed, ale také se formuje Odpor. Co je v sázce?
Od doby vypuknutí protestantismu se svět stále více vzdaluje od Boha. Díky Tridentskému koncilu (1545-1563) katolická Církev odolávala, ale díky Druhému vatikánskému koncilu (1962-65) se oficiální katolická Církev připojila k onomu vzdalování. Pak se hlavně (ale nejen!) díky arcibiskupu Lefebvrovi (1905-1991) pozůstatky Církve Tridentu seskupily, aby uprostřed pouště modernosti vytvořily katolickou oázu – FSSPX. Když však velká Církev nebyla schopná odolat, bylo samozřejmě jen otázkou času, než i malé FSSPX bude v pokušení obrátit se a připojit se k onomu vzdalování.
Avšak stejně jako na Druhém vatikánském koncilu oficiální vedení Církve cítilo povinnost předstírat, že se neodtrhává od Církve Tridentu (tím je například „hermeneutika kontinuity“ Benedikta XVI.), tak i oficiální vedení FSSPX nyní cítí povinnost předstírat, že se neodtrhává od arcibiskupa Lefebvra. Proto, jako většina politiků za posledních pět set let, tito vůdci FSSPX něco jiného říkají, a něco jiného dělají [v originále doslova „hovoří doprava, zatímco kráčí doleva“ – pozn. překl.], což chce velké množství lidí, totiž [mít] vnějškové křesťanství bez jeho podstaty (srovnej II Tim. III, 1-5, zvláště verš 5). Stejně jako Descartes tito vůdci „postupují maskovaní“ a snaží se skrýt svůj posun doleva za slovy směřujícími doprava, nebo slovy zřetelně dvojznačnými.
To, co se v FSSPX vloni na jaře stalo je, že maska spadla, jak říká P. Chazal, protože se vedení FSSPX muselo domnívat, že pro něj nastal čas učinit otevřený krok zpět do konvenční Církve. Bohužel pro tyto vůdce, vyvstal zde mezi březnem a červnem dostatečný odpor, aby na červencové generální kapitule FSSPX zablokoval jakýkoliv okamžitý pokus připojit se k novocírkvi. A tak se od kapituly maska zase nasadila. Liberálové se však neobracejí, s výjimkou zázraku milosti, protože levicovost je jejich skutečným náboženstvím. Proto vůdci FSSPX zajisté čekají na moderní svět, tělo a ďábla, aby pokračovali v jejich práci při strhávání kléru a laiků FSSPX doleva, takže nanejvýš za pár let zde již nebude existovat žádný významný odpor vůči opětnému připojení k novocírkvi, jaký tu byl vloni v létě.
To ponechává FSSPX někde uprostřed. Jak však zdravý rozum arcibiskupa Lefebvra poznamenal, nadřízení formují podřízené a nikoliv naopak. Proto, nebudou-li současní vůdci FSSPX zázrakem odvoláni, je FSSPX předurčeno k tomu, že se rozpustí v novocírkvi. Člověk může jen stěží říci, že by to nebyl zasloužený trest. Modleme se však k Matce Boží za nějaké zázraky milosrdenství jejího Božího Syna.
Kyrie eleison.
Překlad: D. Grof
