Biskup Williamson - Komentář Eleison CCLXXXI (2012)
(281)
1. prosince 2012
RŮZNÉ „CÍRKVE“
Velké zmatení dnes panuje ohledně identity pravé Církve Našeho Pána zde na zemi a různosti jmen, jimiž může být nazývána. Převážná část současného zmatení nesporně pochází z největšího problému dneška, kterým je ďábelský Druhý vatikánský koncil (1962-65). Pokusme se část tohoto zmatení rozplést.
„Církev“ je odvozena ze staroanglického slova „cirice“ [v češtině ze staroslověnského „crky“ – pozn. překl.], které se odvozovalo z řeckého slova „kuriakon“, což znamená „Pánův“. „Doma kuriakon“ tedy znamená „dům Páně“ a podle pojmenování budovy se stalo, že „církev“ též znamená lid, který se v budově pravidelně nacházel.
„Katolická“ Církev je pro mnohé pojmenováním nějaké budovy [v angličtině je slovo „Církev“ a „kostel“ stejné – pozn. překl.], ale především je pojmenováním celosvětové skupiny lidí („katholos“ v řečtině znamená „všeobecný“), kteří sdílejí jednu Víru, jeden soubor svátostí a jednu hierarchii, přičemž všechny tři ustanovil Vtělený Bůh, Náš Pán Ježíš Kristus během svého života na zemi před dvěma tisíci lety. Z této původní skupiny věřících, jak ji ustavil Náš Pán se však v pravidelných intervalech oddělovaly jiné skupiny, přičemž si stále nárokovaly, že jsou Kristovou pravou Církví. Jak mám tedy poznat, která je jeho pravá Církev?
„Kristova Církev“ má čtyři znaky, jak se tomu říká. 1) Jedna – především jednotou Víry Náš Pán zamýšlel sjednotit svou Církev a nikoliv založit množství církví (srovnej Jan XVII, 21-23: „Aby jedno byli“). 2) Svatá – Náš Pán založil svou Církev, aby přivedl lidi k Nejsvětějšímu Bohu a do jeho svatých nebes (srovnej Mt. V, 48 „Buďte dokonalí“). 3) Všeobecná [Katolická]– Náš Pán založil svou Církev pro všechny lidi všech zemí a všech věků (srovnej Mt. XXVIII, 19: „Jděte tedy, učte všechny národy“). 4) Apoštolská – Náš Pán založil svou Církev jako monarchii, aby jí vládnul apoštol Petr a jeho nástupci (srovnej Mt. XVI, 18: „Ty jsi Petr (to jest skála) a na té skále založím svou Církev“). Kdekoli jsou tyto čtyři znaky, tam je Kristova pravá Církev. Tam, kde chybí, Kristova Církev není.
„Koncilní Církev“ znamená katolickou Církev zaměřenou na Boha, která upadla a dále upadá do odchylky Druhého vatikánského koncilu zaměřeného na člověka. Konciliarismus (extrahovaný omyl Druhého vatikánského koncilu) nese s sebou stejný vztah k pravé Církvi Kristově jako hniloba shnilého jablka nese k jablku, které hnije. Stejně jako se hniloba zmocňuje jablka, závisí na jablku, nemůže bez jablka existovat, přesto je však zcela odlišná od jablka (jako se nepoživatelné liší od poživatelného), stejně tak na člověka zaměřený konciliarismus se tak zmocňuje Kristovy Církve, že jen máloco z Církve není více či méně shnilé, přesto je však konciliarismus tak odlišný od katolicismu, že člověk může opravdu říci, že koncilní Církev není katolickou Církví. Katolická Církev je však viditelná. Není koncilní Církev také viditelná?
„Viditelná Církev“ znamená všechny budovy, představitele a lid Církve, které můžeme svýma očima vidět. Říci však, že je katolická Církev viditelná, tudíž viditelná Církev je katolickou Církví, je tak pošetilé, jako říci, že všichni lvi jsou zvířata, takže všechna zvířata jsou lvi. Pouze ta část viditelné Církve je katolická, která je jedna, svatá, všeobecná a apoštolská. Zbytek jsou různé druhy hniloby.
„Oficiální Církev“ znamená Církev, která je vedena a následuje své viditelné představitele. Protože jsou dnes tito představitelé převážně koncilní, je také „oficiální Církev“ dle oněch čtyř známek převážně koncilní a nikoliv katolická. Podobně „běžná Církev“ znamená dnešní oficiální Církev, která je v protikladu k „tradicionalistickému“ zbytku. Ať však nikdo neříká, že již v běžné Církvi nezůstalo nic jedno, svaté, všeobecné a apoštolské; totéž platí pro vše, co v „tradicionalistickém“ zbytku vykazuje ony čtyři známky. Pšenice a koukol jsou v Kristově Církvi vždy promíchány (srovnej Mt. XIII, 24-30).
Kyrie eleison.
Překlad: D. Grof
