Církev absurdna: Od „queer mší“ k „upírským“ jeptiškám (2025)
Zatímco biskupové žehnají genderové teorii a Lev XIV. oslavuje Newmanovo „přátelství“, i Trump zní katoličtěji než samotný Řím.
2. listopadu 2025
„Queer mše“ a jediný zbývající ritus
Německo nám konečně ukázalo, co znamená výraz „jediné vyjádření římského ritu“. Státní televize ZDF tento týden odvysílala celou „queer bohoslužbu“ – muže v krajkách, duhové štóly a ujištění o lásce plná sebechvály.
Tohle je to, co apoštolský list Traditionis custodes [Strážci tradice] hájil – ne tradici, ale strážení chaosu. Režim, který kriminalizoval latinskou mši ve farních chrámech teď ve státní televizi žehná drag kázáním [Drag „kultura“ spočívá v tom, že se muži převlékají za ženy a naopak. – pozn překl.] Novus ordo byl prohlášen za „jedinou formu“ římského ritu a experiment dospěl ke svému přirozenému konci – k ritu tak pružnému, že dokáže pojmout herezi, převrácení i výsměch, aniž by „praskl“.
Ironií je, že ti samí biskupové, kteří potlačovali starou mši svatou, se teď chlubí tím, že jejich nová mše vítá „rozmanitost“. Ve skutečnosti tím myslí rozmanitost hříchu a jednotu apostaze.
Nový rakouský arcibiskup a Církev „po kněžství“
Arcibiskup Josef Grünwidl z Vídně, který byl jmenován do funkce Lvem XIV., představil svou vizi Církve – Církev bez kněží. Jeho slova by mohla pocházet ze sociologické příručky, nikoliv od nástupce apoštolů: „Neměli bychom o Církvi přemýšlet z hlediska kněží, ale z hlediska farností.“
To je logický vývoj „horizontalismu“ Druhého vatikánského koncilu. „Boží lid“ si má organizovat vlastní bohoslužby a „zmocněné“ laické ženy mají řídit to, co bývalo posvátné. Pokud je toto zmocněním, pak je to zmocnění skrze opuštění – hierarchie zanechává ovce, aby se samy sytily, zatímco pastýři hledají nová synodální dobrodružství.
„Eucharistická obroda“ propagovaná v Americe vyznívá prázdně, když evropští biskupové otevřeně budují Církev bez kněží. Kruh revoluce se uzavřel – všichni klerici teď existují proto, aby vysvětlili, proč už Církev kleriky nepotřebuje.
Biskupové žehnají duhové třídě
Německá biskupská konference vydala svůj poslední manifest „Stvořeni, vykoupeni a milováni“, který vyzývá k otevřené oslavě „sexuální rozmanitosti“ v katolických školách. Biskupové dávají učitelům pokyn, aby „viditelně reprezentovali queer identity“ a nechali studenty „cítit se utvrzováni v hledání své sexuální orientace a genderové identity“.
Tolik k tomu, že Bůh stvořil muže a ženu. Titíž biskupové, kteří kdysi odsuzovali morální relativismus, se teď stali jeho katechety. Modernistický trik je dokončen – to, co začalo jako „pastorační doprovázení“, končí jako morální převrácení. Nové náboženství už neříká „jdi a nehřeš“, ale „jdi a zkoumej“.
Od pravého náboženství k univerzálnímu bratrství
Kardinál Cristóbal López Romero z Maroka, píšící pro L´Osservatore Romano, nás vyzývá, abychom „opustili falešný model pravého a falešného náboženství“. V jeho světě neexistuje žádná lež, jen „bagliori di verità”, „záblesky pravdy“ rozptýlené mezi mešitami a chrámy. Říká nám, že Duch „odmítá být uvězněn“.
To je deklarace Nostra aetate vydestilovaná na nejčistší jed – vymazání samotného zjevení. Pokud žádné náboženství nemůže tvrdit, že je pravdivé, pak žádný hřích nemůže být falešný. A přesto tentýž Vatikán, který relativizuje Víru, požaduje absolutní poslušnost vůči svému nejnovějšímu relativismu. Stará hereze indiferentismu se stala novou pravověrností.
Církev feminizovaná a smyšlená
Zatímco biskupové hlásají genderovou „fluiditu“, sestra paulínka píše upírské romány pro Ježíše. Knižní řada In Aeternum sestry Allison Gliotové zve náctileté, aby „pocítili Boží lásku“ skrze nemrtvé antihrdiny a duchovní úzkost. Trvá na tom, že je to evangelizace. Možná je – evangelizace sentimentálnosti a víry tak bezzubá, že si dramatičnost musí vypůjčovat z okultismu.
Byly doby, kdy katoličtí autoři vymítali démony. Teď je zpeněžují. A Vatikán, kterému vždy horlivě jde o kulturní relevantnost, tomu tleská.
Biskup z Phoenixu a LGBTQ záruka
Biskup John Dolan v Arizoně podpořil Návrh 409, což je téměř miliardová záruka, která financuje vůdčí státní LGBTQ nemocnici nabízející kompletní služby „genderové přeměny“. Když organizace Catholics for Catholics (Katolíci pro katolíky) oponovala, zastánci Dolana mluvili o „duševním zdraví“ a „soucitu“.
Slovo soucit teď funguje přesně obráceně než svěcená voda, která posvěcuje vše, čeho se dotkne. Biskupové by kdysi šli na smrt na hranici, aby zabránili veřejným penězům podporovat poškození těla. Teď za takové poškození vedou kampaň ve jménu milosrdenství.
Papež tváří a světec pocitů
Při mši na svátek Všech svatých vyhlásil Lev XIV. Newmana 38. učitelem Církve a mluvil o nebi jako o „mnohostranné kráse tváří“. Tento výraz by se lépe hodil na pohlednice firmy Hallmark než do úst papeže.
Mezitím si katoličtí novináři pospíšili a přejmenovali Newmana na „učitele přátelství“. Říkají nám, že jde o světce „přátelství, kde neexistují žádná pravidla“. V koncilní představivosti nesmí být ani přátelství omezované, řízené nebo pevně definované. Nekanonizuje se ten Newman, který hájil dogma proti liberalismu, ale ten, kterého lze přetvořit na patrona moderního sentimentu.
Pohanský král kárá pohanskou říši
A zatímco Řím hlásá bratrství s pohany, světský prezident Donald Trump udělal to, co Vatikán odmítá – pojmenovat genocidu v Nigérii jejím pravým jménem. Nigérii prohlásil za „zemi zvláštního zájmu“ kvůli vraždění křesťanů „radikálními islamisty“.
Rozpor nemůže být příkřejší. Světský Trump s chybami uznává, že křesťané jsou masakrováni pro Ježíšovo jméno. Lev XIV., obklopen kleriky, kteří se bojí slova islám, může mluvit jen o „tragédiích“ a „dialogu“.
Když Cézar kárá Petra za zbabělost, apokalypsa je už mezi námi.
Soumrak koncilní církve
„Queer mše“ v německé televizi, farnosti bez Eucharistie vedené laiky, biskupské požehnání genderové teorii ve školních třídách a „upíří“ řádová sestra, která píše „teologii“ pro náctileté. To je církev, která prohlásila římský ritus za zrušený a starou víru za „neúplnou“.
Slibovali aggiornamento. Dostali jsme apostazi. Slibovali obnovu. Dostali jsme zánik. A teď je jedinou pravou rozmanitostí v Církvi rozmanitost způsobů, jak lze zradit jejího Zakladatele.
Zdroj: Hiraeth In Exile
Překlad: D. Grof