Komentář Eleison DCCCXCVIII – Viganò s Carlsonem – II
(898)
28. září 2024
VIGANÒ S CARLSONEM – II
Minulý týden tento „Komentář“ přinesl ve zkrácené podobě první část velmi zajímavého článku arcibiskupa Vigana z loňského roku, inspirovaného vysíláním amerického novináře Tuckera Carlsona. Carlson tvrdil, že sekulární humanismus sice prohlašuje, že odmítá veškeré náboženství, ale činí tak pouze tím, že sám funguje jako plnohodnotná náhražka náboženství. V této myšlence arcibiskup Carlsona podpořil, jak to může udělat jen vynikající katolický duchovní, protože jen takový duchovní může mít dostatečně pravdivý, vysoký a široký rozhled, aby plně pochopil, o co jde. S tím či oním řešením, které arcibiskup navrhuje, lze nesouhlasit, například se sedesvakantismem (pokud ho stále ještě svádí) nebo s vyhnáním autorit v Církvi a ve státě, které zrazují lidstvo, (jak by se to dalo udělat, když drží všechny páky moci jako nikdy předtím?). Arcibiskup se však alespoň zabývá problémem v plném rozsahu. Kdyby jen matka Církev měla dnes tucet biskupů s jeho bystrostí a odvahou, neměla by stejné potíže. Shrnutí zbytku arcibiskupova článku naleznete zde:
Je znepokojivé, že mezi velký počet konvertitů k tomuto univerzálnímu náboženství [sekulárního humanismu] můžeme počítat i Jorgeho Bergoglia se vší zbabělostí duchovních, kteří mu zůstávají věrní. Apostaze katolické hierarchie dosáhla bodu uctívání modly Pačamamy, která je démonickým zosobněním ekumenického, inkluzivního a udržitelného „amazonského“ globalismu. To, čeho jsme svědky, není nic jiného než opak procesu, který vedl k šíření křesťanství v Římské říši a ve světě, jakýsi druh odplaty vůči Kristově Víře ze strany barbarství a pohanství. To, o co se pokusil Julián Apostata ve 4. století, tedy o obnovu kultu pohanských bohů, dnes horlivě uskutečňují noví apostaté, všichni sjednocení „posvátnou zuřivostí“, díky níž jsou stejně nebezpeční, jako jsou přesvědčeni, že se jim jejich záměry podaří uskutečnit, protože mají k dispozici nevyčerpatelné prostředky.
Toto náboženství není nic jiného než moderní realizace Luciferova kultu. Není žádným tajemstvím, že ideologové globalistického myšlení jsou všichni protikřesťanští a antiklerikální, výrazně nepřátelští vůči křesťanské morálce, odporující civilizaci a kultuře, kterou Evangelium utvářelo po dva tisíce let dějin. Všechny zásady globalistického náboženství jsou padělanou verzí Desatera Božích přikázání, jejich zrůdným převrácením, sprostým opakem. V praxi používají stejné prostředky, jaké používala Církev při evangelizaci, ale s cílem zatracení duší a jejich podřízení nikoliv Božímu zákonu, ale ďáblově tyranii pod inkviziční kontrolou Satanovy Anticírkve. V základu toho všeho spočívá nenávist k Bohu a závist na nadpřirozenou blaženost, kterou lidem vyhradil, když je vykoupil z hříchu Obětí kříže Svého Syna.
Nepřátelství mezi potomstvem Ženy a hada (Gen 3:15) je teologická skutečnost, ve kterou nepřátelé Boží především věří. Jedním ze znamení časů konce je zrušení Svaté oběti a přítomnost ohavnosti zpustošení v chrámu (Dan 9:27). Pokusy potlačit nebo omezit tradiční mši sjednocují hlubokou církev a hluboký stát a odkrývají v podstatě luciferský základ obou. Vědí velmi dobře, jak nesmírné jsou milosti, které se vylévají na Církev a na svět prostřednictvím mše, a chtějí zabránit předávání těchto milostí, aby nepřekážely jejich plánům.
Příliš dlouho občané a věřící pasivně snášeli rozhodnutí svých politických a náboženských vůdců tváří v tvář důkazům o jejich zradě. Pokud ti, kteří mají ve státě a v Církvi autoritu, jednají proti občanům a věřícím, je jejich moc uzurpovaná a jejich autorita nulová. Pokud nám nechtějí být jako otcové, pokud nechtějí naše dobro a pokud skutečně dělají vše pro to, aby nás zkazili na těle i na duchu, je načase je vyhnat z jejich pozic a volat je k odpovědnosti za jejich zradu, zločiny a skandální lži.
Kyrie eleison
Zdroj: The St. Marcel Initiative
Překlad: D. Grof