středa 2. listopadu 2022

Příprava na podzemní Církev – 11 (2021)

Příprava na podzemní Církev – 11 (2021)

Poznámka REX!: Richard Wurmbrand (1909–2001), autor textu, byl rumunský Žid, který konvertoval ke křesťanství a stal se luteránským pastorem. Po převzetí vlády komunisty v Rumunsku působil v rámci podzemních křesťanských struktur. Zažil mnohaleté věznění a brutální mučení. Kvůli mezinárodnímu politickému tlaku byl propuštěn a vykoupen křesťanským organizacemi na Západ, kam na naléhání svých spolupracovníků odešel. Následně publikoval zprávy o perzekuci křesťanů a založil organizaci Voice of the Martyrs (Hlas mučedníků). Je mimo jiné autorem zajímavých knih Mučen pro Krista a Marx a Satan.

Stejně jako jiní uprchlíci z východního bloku, i Wurmbrand si brzy všimnul krize Západu a je známý jeho následující citát: „Kdo poznal duchovní krásu podzemní církve, ten už nemůže být spokojen s prázdnotou některých západních [křesťanských] sborů. Na Západě jsem trpěl víc než v komunistickém vězení, protože jsem mohl na vlastní oči vidět umírání západní civilizace.

Autor článku byl protestantským pastorem a členem luteránského sboru, který je křesťanskou sektou, ačkoliv o sobě mluví jako o církvi. Autorovy postřehy však mohou být v budoucnosti obecně použitelné pro jedinou pravou katolickou Církev. Z tohoto důvodu je v překladu ve spojení podzemní Církev psáno slovo Církev s velkým písmenem, přičemž tím není myšlena žádná protestantská sekta. Na místa, která jsou v textu zásadně nekatolická, upozorňujeme poznámkou překladatele.

***

Vzdor vůči vymývání mozku

Richard Wurmbrand

Jednou z nejúčinnějších metod není jen fyzické mučení, ale vymývaní mozků. Musíme vědět, jak vymývání mozku vzdorovat. I ve svobodném světě existuje vymývání mozků. Tisk, rádio a televize nám vymývají mozek. Na světě neexistuje žádná pohnutka proč pít Coca-Colu. Pijete ji, protože vám vymývají mozek. Voda je jistě lepší než Coca-Cola. Nikdo však nepropaguje: „Pijte vodu, pijte vodu.“ Kdyby se propagovala voda, pili bychom vodu.

Někteří tuto metodu vymývání mozku dovedli do krajnosti. Tato metoda se různí, ale v rumunském vězení vymývání mozků sestávalo v podstatě z tohoto: Museli jsme sedět sedmnáct hodin v pozici, kdy jste se nemohli opřít, a nebylo vám dovoleno zavřít oči. Sedmnáct hodin denně jsme museli poslouchat: „Komunismus je dobrý, komunismus je dobrý, komunismus je dobrý atd. Křesťanství je mrtvé, křesťanství je mrtvé, křesťanství je mrtvé atd. Vzdejte se, vzdejte se atd.“ Nudili jste se už po minutě, ale museli jste to bez přerušení poslouchat celých sedmnáct hodin týdny, měsíce, dokonce i roky. Ujišťuji vás, že to není jednoduché. Je to jedno z nejhorších mučení, mnohem horší než fyzické mučení. Kristus však vše předvídal, protože u Něj neexistuje čas. Budoucnost, minulost, současnost jsou jedno a totéž: On zná všechny věci od počátku. Komunisté vynalezli vymývání mozků příliš pozdě! Kristus už vynalezl opak vymývání mozků – vymývání srdcí. Řekl: „Blahoslavení čistého srdce, neboť oni budou viděti Boha.“

Štěpán, první mučedník pro Krista, měl kolem sebe stovky lidí s velkými kameny v rukách, kterými jej chtěli kamenovat. Řekl: „Vidím.“ A Štěpánova žena si asi myslela, že vidí nebezpečí, v němž se nachází, a že uteče. On však řekl: „Vidím JEŽÍŠE stojícího po pravici Boží.“ Možná řekla (není to zaznamenáno): „Cožpak nevidíš celý ten dav kolem tebe, který je připraven tě kamenovat?“ „Ó, ano! Vidím tam dole nějaké mravenečky, kteří nestojí za zmínku. Dívám se na JEŽÍŠE.“ Nedíval se na ty, kteří jej chtěli zabít. Blahoslavení čistého srdce.

Prošel jsem vymýváním mozku trvajícím více než dva roky. Komunisté však říkali, že je můj mozek ještě nečistý. Ve stejném rytmu, ve kterém říkali: „Křesťanství je mrtvé.“, jsme si já a ostatní opakovali: „Kristus byl také mrtvý, Kristus byl také mrtvý.“ Věděli jsme však, že vstal z mrtvých. Pamatovali jsme si, že žijeme ve společenství svatých.

Obvykle věříme, že svatí, kteří odešli k Pánu, jsou někde na obloze mezi hvězdami. Písmo svaté nám ale říká, kde jsou. „…i my, jsouce obklopeni tak velikým oblakem svědků…“ – List Židům 12:1. Proč by měli sedět mezi hvězdami? Jsou zde, kde jsou skuteční bojovníci a trpící. Ve světě Ducha neexistuje žádné zde a tam. Pojem prostoru a času ve světě Ducha neexistuje. Byli jsme izolováni ve vězení, oni však byli kolem nás. Cítili jsme přítomnost svatých všech časů. Já osobně jsem měl velmi silný pocit přítomnosti Marie Magdaleny. Během vymývání mozku jsem si pomyslel: „Co mi to říkají? Že je křesťanství mrtvé? Za předpokladu, že je to pravda, co se tím změní?

Když budu předpokládat, že na světě neexistuje jediný křesťan kromě mě, co se tím změní? Marie Magdalena prostě jen milovala Ježíše. Když byl Ježíš mrtvý, milovala mrtvého Ježíše. Zůstala poblíž hrobu mrtvého Ježíše, který pro ni nemohl nic udělat. Nemohl pro ni hnout prstem. Nemohl pro ni udělat zázrak. Nemohl ji říct ani slovo útěchy. Nemohl jí setřít slzu – nic. Byl Spasitelem. Co když mi tedy řeknete, že je mrtvý? Miluji ho stejně jako by byl živý. Kdyby celá Církev umřela nebo ztratila svou víru, není to pro mě žádnou pohnutkou ztratit víru.

Musíme dojít jistoty víry. Řekl jsem vám, že slovo „pochybovat“ v hebrejštině neexistuje. Tento obrat ve Starém zákoně neexistuje. Mohu vás upozornit ještě na jiné slovo, které v hebrejštině neexistuje? Vůdcové Světové rady církví [sdružení křesťanských sekt – pozn. překl.] mě často obviňovali. Psali proti mně: „Wurmbrand vykresluje situaci za železnou oponou černobíle. Taková není. Existuje tam i šedivá.“ Odpovídám, že to akceptuji, jestliže mi někde v celém Novém zákoně ukážou slovo „šedivý“. V Novém zákoně existuje mnoho barev – „šedivá“, směs, neexistuje. Nějaká věc je buď pravdivá, nebo nepravdivá, je správná, nebo špatná. Je bílá nebo černá.

Musíte jít se světem, nebo musíte jít s Kristem. Starý zákon, hebrejština, tedy nemá slovo „pochybovat“. Musíme si v těchto problémech víry být jistí, jako jsme si jistí sčítáním nebo násobilkou. Dvě a dvě jsou čtyři. To je pravda. Jestli je moje rodina živá nebo byla zabita, jestli mám dostatek nebo hladovím, jestli jsem svobodný nebo jsem ve vězení, jestli jsem bit nebo mě hladí, matematická pravda se nemění. Dvě a dvě pohlazení jsou čtyři pohlazení a dvě a dvě bití jsou čtyři bití.

Jistota Pravdy a láska jakou měla Marie Magdalena, vám umožní vzdorovat vymývání mozku. Vzdorovat až do krajnosti.

Nechci se stavět do pozice hrdiny. Jsem člověk a jako každý člověk mám své vady a slabiny. Proto existujeme jako Církev, abychom se navzájem povzbuzovali ve chvílích slabosti. Pod takovým strašným tlakem jsem v určitou chvíli zašeptal svému bratrovi – presbyteriánskému pastorovi a velmi dobrému křesťanovi – poblíž mě: „Bratře, jsem přesvědčen, že jsem ztratil víru. Myslím, že už nejsem věřící.“ On mi s úsměvem, který jej nikdy neopouštěl, odpověděl: „Věřil jsi ale někdy?“ Řekl jsem: „Ano, samozřejmě, že jsem věřil.“ On řekl: „Pak si vzpomeň na jeden verš z Písma svatého. Když Panna Maria přišla k Alžbětě, Alžběta jí řekla: „Blahoslavená, která jsi uvěřila.“ To je minulý čas. Jestliže jsi uvěřila v minulosti, jsi blahoslavená. Žij z tohoto blahoslavenství.“ Neumím vám říct, co pro mě tato slova za daných okolností znamenala. Nevím, jak neporušená je tato teologie, ale nežili jsme v té době z teologie. Žili jsme z minulých vzpomínek. Proto nás Písmo svaté učí, že bychom měli Pána blahořečit a nezapomínat na Jeho minulá požehnání. Pamatujte si minulá požehnání, i když procházíte temnou nocí duše.

Zdroj: Richard Wurmbrand, Preparing for the Underground Church, The Voice of the Martyrs, str. 15–18

Překlad: D. Grof