Bude Řím zničen? – I (2019)

Bude Řím zničen? – I (2019)

Apokalypsa, koncilní církev a třetí tajemství

Homer Sweeney

10. června 2019

Největší krize ve světě dnes není podle mého názoru imigrace, terorismus nebo klimatická změna, ale to, že náměstek Kristův na zemi přešel na druhou stranu.

Tento pohled nutí člověka přemýšlet a uvažovat nad varováními, jež nám byla dána.

Varovný úder přicházejícího zničení?

Poselství z La Saletty: Řím ztratí Víru a stane se sídlem Antikrista.

Rozšifrovaná verze třetího tajemství: Apostaze katolické Církve je vedena papežem.

Katolické proroctví sv. Malachiáše: František – Petr Říman – je posledním papežem Svaté římské Církve.

Apokalypsa: Babylón je koncilní církev.

Bude tato generace svědkem zničení Říma?

Je koncilní církev Babylonem?

V Apokalypse je kapitola XVIII celá věnovaná zničení Říma. Anděl sestoupil z nebe a mocným hlasem vykřikl: „Padl, padl ten veliký Babylon! Stal se obydlím zlých duchů, vězením všech duchů nečistých a vazbou všeho nečistého a odporného ptactva.“ (v. 2)

Názorný příklad toho byl vidět na fasádě Chrámu sv. Petra 8. prosince 2016 při 50. výročí Druhého vatikánského koncilu jako světelná show na podporu klimatické změny ukazující nečisté a odporné ptactvo a zvířata.

Je koncilní církev nevěstkou babylonskou? Dole, satanská módní přehlídka v katolickém kostele ve Velké Británii

Babylon byl historicky považován za kódové jméno pro Řím. Sám sv. Petr, když psal svou první epištolu o apostazi Říma, na něj odkazuje jako na Babylon.

Ve své knize z roku 1921 Apokalypsa sv. Jana P. E. Sylvester Berry říká, že strašlivé zničení a zpustošení Říma bude trestem za jeho četné hříchy a za hříchy plynoucí z apostaze a přilnutí k Antikristu, k němuž [Řím] povede druhé národy (souhrn kapitoly XVIII).

Staletí stará otázka – Je Babylon koncilní církví? – se zdá být zodpovězena kapitolou XVIII Apokalypsy, jak je popsáno v následujících verších.

• (v. 3) Vždyť všichni národové pili ze žhavého vína jeho smilstva a králové tohoto světa smilnili s ním a kupci tohoto světa se obohatili z pyšného jeho rozkošnictví. Smilstvo je v Písmu svatém obvykle používáno k popisu modloslužby, nepravé bohoslužby nebo duchovní nevěry.
• (v. 4) A jiný hlas s nebe jsem uslyšel volati: „Vyjděte z něho, vy, můj lide, abyste neměli účast na jeho hříších a nedostali také z jeho ran... Svatý evangelista Jan nás varuje ohledně spásy naší duše.
• (v. 5) ...neboť jeho hříchy se kupí až k nebi a Bůh se rozpomenul na jeho nepravosti.
• (v. 16) Běda, běda, to veliké město, které se odívalo kmentem, nachem a šarlatem, ozdobeno bylo zlatem, drahokamy a perlami, neboť v jedné hodině je zničeno tak veliké bohatství. Nach a šarlat jsou barvami hierarchie: biskupů a kardinálů.

Nach a šarlat – barvy kardinálů a biskupů na pohřbu Jana Pavla II.

• (v. 23) Žádné světlo lampy (lampa svatostánku značícího Kristovu reálnou přítomnost) už v tobě nezasvítí. Žádný hlas ženichův a nevěstin (Krista a Církve) nebude v tobě slyšen.
• (v. 24) A na něm lpí krev proroků a svatých a všech ostatních usmrcených na zemi.

Tyto verše se zdají naznačovat, že Babylon není Církev založená Ježíšem Kristem, ale Novus Ordo církev neboli koncilní církev, která infiltrovala katolickou Církev a přisvojuje si její jméno. Ona druhá zmíněná je dnes jinými náboženstvími a světem nemístně považována za katolickou Církev.

Apokalypsa a třetí tajemství

Kapitola XVIII Apokalypsy potvrzuje rozšifrovanou verzi třetího fatimského tajemství:

• V tomto tajemství Naše Paní vizionářům ukazuje apostazi v Církvi, kterou sestra Lucie popisuje jako „Církev pekla“;
• Římský stolec bude zničen a nový bude postaven ve Fatimě;
•  Za panování Jana Pavla II bude úhelný kámen hrobu Petrova vyňat a přenesen do Fatimy. To se vyplnilo 9. března 2004;
• Tento dopis může být otevřen Svatým otcem, musí však být zveřejněn po Piu XII. ale před rokem 1960;
• Jestliže 69 týdnů poté, co tento příkaz bude zveřejněn, bude Řím pokračovat ve své ohavnosti, město bude zničeno.

Rozšifrovaná verze tajemství

Celou rozšifrovanou verzi třetího tajemství lze nalézt v článku zde.

Vzdorování Naší Paní

Jan XXIII. hovořil o tomto tajemství s vybranou skupinou kardinálů 8. února 1960. Oznámení skrze zpravodajskou agenturu ANI přinášelo zprávu, že: „Ve velmi spolehlivých kruzích Vatikánu bylo stanoveno, že s největší pravděpodobností nikdy nebude otevřen tento dopis, v němž sestra Lucie sepsala slova Naší Paní svěřená jako tajemství třem pasáčkům v Cova da Iria.“

Jan XXIII. se vzepřel přáním Naší Paní, Řím pokračuje ve své ohavnosti, v šíření progresivismu, jež bude mít za následek zničení tohoto města, jak bylo přislíbeno v tomto tajemství a prohlášeno v Apokalypse a v mnoha jiných katolických proroctvích.

4. října 1820 sestra Anna Kateřina Emmerichová, která měla stigmata Našeho Pána, řekla:

„Když jsem viděla Chrám sv. Petra v ruinách, a způsob, jímž se tak mnozí duchovní sami věnovali tomuto ničení – přičemž žádný z nich to nechtěl činit otevřeně před druhými – tolik jsem strádala, že jsem volala k Ježíšovi vší svou silou a úpěnlivě jsem prosila o Jeho milost.“

„Nakonec Mé Neposkvrněné Srdce zvítězí“

„Pak jsem před sebou viděla Nebeského ženicha a On ke mně dlouze hovořil... Mezi jinými věcmi řekl, že toto přenesení Církve z jednoho místa na druhé (Fatima?) znamenalo, že ona bude v naprostém úpadku. Znovu se však pozvedne; i kdyby zde zůstal třebas jediný katolík, Církev znovu zvítězí, protože se nespoléhá na lidské rady a rozum. Také mi bylo ukázáno, že zde nezůstali takřka žádní křesťané ve starém významu toho slova.“

Slova Naší Paní ke třem pasáčkům ve Fatimě 13. července 1917: „Nakonec Mé Neposkvrněné Srdce zvítězí.“

Závěrečná věta v proroctví sv. Malachiáše z 12. století:

„Během závěrečného pronásledování Svaté římské Církve bude sedět na stolci Petrus Romanus [Petr Říman], který bude pást svá stáda uprostřed mnohého soužení; po jejich skončení bude město na sedmi pahorcích zničeno a obávaný Soudce bude soudit svůj lid. [Apokalypsa, kapitola 18:20] Konec.“ V Písmu svatém je soužení často sedmileté časové období.

Více se podíváme na proroctví sv. Malachiáše a jejich vztah k Fatimě a naší době v příštím článku.

Pokračování příště.

Zdroj: Tradition In Action

Překlad: D. Grof