neděle 10. února 2019

Komentář Eleison DCIV – Přebujelé emoce (2019)


Komentář Eleison DCIV – Přebujelé emoce (2019)
(604)
9. února 2019
PŘEBUJELÉ EMOCE
V dalším zajímavém článku z pravidelného zpravodaje TFP (Tradition, Family, Property, vydání ze 4. ledna), si John Horvat všímá a kritizuje široce rozšířený fenomén moderní společnosti – emoce dostávající se mimo kontrolu a dominující životům lidí. Opět (srov. „Komentář“ č. 590 z 3. listopadu 2018), z katolického pohledu může být TFP jako organizace otevřená více či méně tvrdé kritice (zvláště kvůli obcházení Církve), ale její americký zpravodaj má mnoho hlubokomyslných a přesto srozumitelných článků pro dnešní katolíky, kteří musí žít v bezbožném světě. Jak moudrost pomáhá lidem zničit diktaturu emodži od Johna Horvata je jedním z takových článků.
„Emodži“ je jedním z těch malých digitálních obrázků nebo ikon používaných k vyjádření myšlenky nebo emoce, zvláště malé smějící se nebo zamračené tváře volně dostupné na počítači a snadno vložitelné do textu k vyjádření kterékoliv z rozmanitých emocí. Horvat používá emodži jako konkrétní příklad četnosti s jakou v dnešní společnosti figurují emoce. Prohlašuje, že emoce samy o sobě nejsou špatné, ale že v současnosti hrají příliš velkou roli v každodenním životě, se strašlivými důsledky pro celou společnost. Když lidé nechtějí čelit realitě světa, která zahrnuje strádání a utrpení, pak pocity převládají nad fakty, říká Horvat, a namísto přemýšlení [lidé] žijí emocemi, takže například surové emoce pohánějí zlostnou politiku, která otřásá světem. Tam, kde bolí muset přemýšlet, aby se přišlo na to, proč jsou problémy světa takové, jaké jsou, mě naopak pocity přimějí se cítit dobře, a tak dávám přednost žít emocemi. Emoce však mají nutně neúplné chápání reality. Proto má mnoho dobrých žen cenné instinkty a intuice, ale rozpoznává, že tyto potřebují být podřízeny normálnímu vyššímu uvažování jejich manžela (nikoliv jeho tyranii). A proto jsou naši emotivní politici dnes tak šílení. A proto jsou Novocírkev Druhého vatikánského koncilu a její koncilní kněží tak zženštilí.
Proč je tedy uvažování nadřazené emoci? Protože uvažování patří do vyšší části člověka, do jeho myšlení a vůle, zatímco lidské emoce patří do jeho vyšších i nižších částí, do jeho vášní a vůle. Náš Pán a Naše Paní zajisté měli emoce. Náš Pán plakal nad hrobem Lazara (jn. XI, 35). Naše Paní silně trpěla, když se jí ztratil její dvanáctiletý chlapec (Lk. II, 48). Ale stejně jako ona svým uvažováním podrobila svůj mateřský zármutek Jeho tajemství (Lk. II, 50), tak i On o 21 let později podrobil Svou lidskou agónii v Getsemanské zahradě vůli Svého Otce v nebi (Mt. XXVI, 39). Protože zatímco všichni živočichové mají smyslovou chuť neboli vášně reagující na smyslový podnět z jejich vnějšku, pouze rozumný živočich, člověk, má také vyšší vlohu vůle, která reaguje na rozumovou informaci vkládanou do ní jeho myšlením. Tento rozumový nebo racionální rozměr člověka zcela postrádají všichni nerozumní neboli zvířecí živočichové.
A teď, nikdo při smyslech neobviňuje jakéhokoliv nerozumného živočicha ze spáchání hříchu. Při nejhorším jen následuje své instinkty. Je to proto, že správné a špatné je vnímáno pouze myšlením člověka a vykonávané jako takové jeho vůlí.  Je to proto, že jen tím, že člověk má myšlení a vůli, má svědomí vědomé si hříchu (Jn. I, 9), což mu umožňuje hřešit. Proto musí vůle člověka následovat jeho vyšší rozum a ovládat své nižší emoce – ani je příliš tvrdě nepotlačovat, ani je nechat zcela propuknout, ale ovládat je v souladu s rozumem, s tím, co mu jeho přirozený rozum (Jn. I, 9) říká, že je správné a nikoliv špatné.
Z toho plyne, že když chtějí lidé hřešit, začnou otupovat a zatemňovat své svědomí a mohou docela dobře skončit popíráním toho, že vůbec mají rozum, a prohlašováním, že zvířata jsou stejně rozumná jako oni. Kdekoliv mezi tím nechají své emoce uvolnit se, aby již nemuseli přemýšlet, ale byli svobodní ve vyžívání se ve svých vášních. Horvat nezachází až takhle daleko, ale ve skutečnosti je takovéto moderní odpoutání emocí nedílnou součástí totální války moderního člověka proti Bohu. Bůh pouze musí odejít ze Svého vlastního univerza, aby člověk mohl zaujmout Jeho místo a dělal si s ním [univerzem], co chce. Milý Bože, měj s námi slitování!
Kyrie Eleison
Překlad: D. Grof