Příprava na podzemní Církev – 3 (2021)
Poznámka REX!: Richard Wurmbrand (1909–2001), autor textu, byl rumunský Žid, který konvertoval ke křesťanství a stal se luteránským pastorem. Po převzetí vlády komunisty v Rumunsku působil v rámci podzemních křesťanských struktur. Zažil mnohaleté věznění a brutální mučení. Kvůli mezinárodnímu politickému tlaku byl propuštěn a vykoupen křesťanským organizacemi na Západ, kam na naléhání svých spolupracovníků odešel. Následně publikoval zprávy o perzekuci křesťanů a založil organizaci Voice of the Martyrs (Hlas mučedníků). Je mimo jiné autorem zajímavých knih Mučen pro Krista a Marx a Satan.
Stejně jako jiní uprchlíci z východního bloku, i Wurmbrand si brzy všimnul krize Západu a je známý jeho následující citát: „Kdo poznal duchovní krásu podzemní církve, ten už nemůže být spokojen s prázdnotou některých západních [křesťanských] sborů. Na Západě jsem trpěl víc než v komunistickém vězení, protože jsem mohl na vlastní oči vidět umírání západní civilizace.“
Autor článku byl protestantským pastorem a členem luteránského sboru, který je křesťanskou sektou, ačkoliv o sobě mluví jako o církvi. Autorovy postřehy však mohou být v budoucnosti obecně použitelné pro jedinou pravou katolickou Církev. Z tohoto důvodu je v překladu ve spojení podzemní Církev psáno slovo Církev s velkým písmenem, přičemž tím není myšlena žádná protestantská sekta. Na místa, která jsou v textu zásadně nekatolická, upozorňujeme poznámkou překladatele.
***
Duchovní cvičení
Richard Wurmbrand
Příprava na práci v podzemí je hlubokou spiritualizací. Jako loupeme cibuli při přípravě na její použití, tak z nás i Bůh musí „oloupat“ to, co jsou pouhá slova, dojmy našich náboženských potěšení, abychom dospěli k realitě své víry. Ježíš nám řekl, že „kdokoliv Jej následuje“, bude muset „vzít svůj kříž“. A On sám ukázal, jak těžký takový kříž může být. Musíme na to být připraveni.
Podívejme se na způsoby světa! Pornografický časopis nebo inzerát rozněcuje představivost. Stejným způsobem musíme roznítit představivost tím, že před sebou budeme mít duchovní realitu. Musíme provádět duchovní cvičení. Je mi velmi líto, že duchovní cvičení jsou v protestantismu takřka neznámá. Musíme je v podzemní Církvi oživit. Duchovní cvičení mohla být některými katolíky nesprávně používána [Autor je protestant a vyjadřuje svůj subjektivní názor. – pozn. překl.] a pak přišla reformace. Vždy zde existuje kyvadlový pohyb. Když jeden člověk upadne do jednoho extrému, druhý člověk upadne do druhého extrému.
Protože někteří zneužívali falešná duchovní cvičení, druzí se duchovními cvičeními nezabývali vůbec. Neměli bychom prožívat jen chvíle modlitby, v nichž hovoříme, ale měli bychom zažívat i chvíle meditace a rozjímání. V listu Židům 11 můžeme číst dlouhý seznam těch, kteří byli rozřezáni na kusy, upáleni u kůlu a sežráni lvi, musíme si však tyto věci také vizualizovat. Nyní jsem před lvy, jsem bit, jsem v nebezpečí, že budu upálen atd. Jak se v takové věci zachovám?
Vzpomínám si na svou poslední nedělní školu, než jsem opustil Rumunsko. V neděli ráno jsem vzal skupinu asi deseti až patnácti chlapců a dívek nikoliv do kostela, ale do ZOO. Před lví klecí jsem jim řekl: „Vaši předci ve víře byli pro svou víru předhozeni takovým divokým šelmám. Musíte vědět, že budete muset také trpět. Nebudete předhozeni lvům, ale budete muset trpět rukama lidí, kteří budou mnohem horší než lvi. Rozhodněte se tady a teď, jestli chcete slíbit spojenectví Kristu.“ Měli slzy v očích, když říkali: „Ano“.
Musíme se připravit teď, předtím, než nás zavřou. Ve vězení ztratíte všechno. Svléknou vás a dají vám vězeňské oblečení. Už žádný hezký nábytek, hezké koberce nebo hezké závěsy. Už nemáte manželku a nemáte své děti. Nemáte svou knihovnu a nikdy nevidíte květiny. Nezůstane nic z toho, co činí život příjemným. Nevzdoruje nikdo, kdo se předem nezřekl potěšení života. V listě Kolosským je verš o umrtvování věřících, kteří jsou na zemi. Nevědomí a horliví katolíci zavedli některé pověry a pokání. [Autor je protestant a vyjadřuje svůj subjektivní mylný názor. – pozn. překl.] Protestanti se umrtvování vzdali úplně. Existuje však křesťanské umrtvování, „vzdání se“ pozemských radostí. Křesťan, který se na to připravuje nyní, nebude tou ztrátou trpět, až bude ve vězení. Musíte světské věci používat, aniž byste k nim citově lnuli.
Osobně používám jedno cvičení. Žiju ve Spojených státech amerických. Umíte si představit, jak vypadají americké supermarkety? Najdete v nich mnoho lahodných věcí. Dívám se na vše a říkám si: „Bez této věci a tamté věci se obejdu. Tato věc je velmi pěkná, ale obejdu se bez ní. A bez této třetí věci se také obejdu.“ Navštívil jsem celý supermarket a neutratil jsem ani jeden dolar. Měl jsem potěšení vidět mnoho krásných věcí. Druhým potěšením bylo vědět, že se bez nich mohu obejít.
Měli jsme také liberální modernistické teology. Žádný z nich nevydržel mučení. „Proč bych měl umřít pro mrtvého Boha a problematické Písmo svaté? Jestliže příběh Adama a Evy není pravdivý, jestliže Jozue nezastavil slunce, jestliže proroctví byla napsána mnoho let poté, co se naplnila, jestliže se Ježíš nenarodil z Panny a tělesně nevstal z mrtvých – pak je v Písmu svatém víc lží než [v sovětských komunistických novinách] Pravda. Proč bych měl jít na smrt za něco, co není pravda nebo je to přinejmenším problematické?“
Zdroj: Richard Wurmbrand, Preparing for the Underground Church, The Voice of the Martyrs, str. 6–7
Překlad: D. Grof