Komentář Eleison DCCLVII – Kulturní válka (2022)
(757)
15. ledna 2022
KULTRUNÍ VÁLKA
V těchto „Komentářích“ se čtenářům přinejmenším jednou vřele doporučovalo, aby četli četné články Johna Horvata na webu organizace TFP. Je to proto, že pro bezpočet dospělých je dnes Bůh Někým, kdo nezasluhuje zmínku, a ve slušné společnosti by se ani neměl jmenovat. Když Horvat často komentuje americkou politiku, činí to naopak vždy z katolické perspektivy Všemohoucího Boha. Slovy jednoho velkého katolického myslitele 19. století, Horvat vidí a říká, že jestliže Bůh dnes nevládne stvoření Svou přítomností, pak mu vládne Svou nepřítomností.
Je to proto, že Bůh stvořil svět svobodně z lásky a miluje zvláště tvora, jehož ustanovil, aby vládnul stvoření jako Jeho zástupce. A tím tvorem je člověk, jenž v zastoupení vládne prostřednictvím vlohy rozumu a svobodné vůle, které jako jediný v celém Božím hmotném stvoření má. Jestliže však člověk tuto svobodnou vůli používá k tomu, aby se od Boha odvrátil, což mu Bůh může dovolit, pak jen Bůh plně zná to, co člověk nezná, konkrétně strašlivou věčnost, jíž si pro sebe zasluhuje tím, že odmítá velkou Boží lásku vůči sobě. A Bůh nemůže nechat Své milované stvoření osamocené na cestě k takové zkáze. A to je důvod proč si moderní člověk, který od Boha utíká, nemůže pomoct v tom, aby uznal, že Boží láska o něj stále usiluje, i když jej toto uznání ještě více nutí od něj utíkat: „Přestaň mě milovat! Nechci Tvou lásku!“
Takto Horvat (článek z 11. listopadu 2021) interpretuje nedávné překvapivé volby ve státě Virginia, v nichž pravicoví Republikáni drtivě zvítězili ve všech třech celostátních volebních kolech a překvapivě od levicových Demokratů získali zpět Sněmovnu delegátů. Horvat říká, že zatímco „umírnění Republikáni slíbí všechno, ale nesplní skoro nic“, byli to morální konzervativci („se svým mocným volebním blokem pro-život“), kteří získali toto překvapivé volební vítězství tím, že volili s ohledem na sporné morální body tzv. „kulturní války“ - kritickou rasovou teorii, radikální sexuální výchovu, genderovou ideologii a přístup k potratům. Všimněte si, jak blízce tyto morální body zahrnují Všemohoucího Boha a jak Jej urážejí. Horvat říká, že tyto body vyhrávají volby, protože pokud se dobře prezentují, „jsou zaměřeny na hluboké problémy v nitru duší bezpočtu Američanů“. Jinak řečeno, „kulturní válka“ formuluje debatu v pojmech toho, co je nejhlubší a nejpravdivější v nás lidech – Boží přirozený zákon – i když Bůh sám je sotva kdy zmiňován. Stále ještě – „Bůh žehnej Americe“.
Levičáci však zamýšlí vyhnat Boha ze Svého stvoření. Tomu odpovídá, že nenávidí „kulturní válku“ a chtějí, aby nikdy nebyla zmiňována, a ani aby se vznášely body, které se jí týkají. Kulturní bojovníci, kteří to činí, jsou „ohavní“ (řekla Hillary Clintonová) a ve všepohlcující liberální kultuře nemají žádnou legitimitu. Rozumí se samo sebou, že odporná média dělají, co mohou, aby konzervativce zadusila a zastavila, aby tyto problémy neformulovali jako kulturní či morální, tj. jako takové, které poukazují na Boha. Naprosto Jej však nemohou ovládat a nemohou ovládat dokonce ani Jeho stín. Člověk zaujal místo Boha a nic a nikdo nesmí být předkládán tak, že by člověku cokoliv vnucoval jako objektivně správné nebo špatné. Proto kdokoliv se o to pokusí, bude diskreditován jako „rasista“, „sexista“, „fašista“ nebo „antisemita“ nebo nějakou jinou bigotní nálepkou nenávisti. A přesto liberálové sami sebe tak málo znají, že fanaticky věří v legislativu „proti nenávisti“!
Horvatův závěr je naprosto logický, a kdyby byl brán vážně, mohl by Ameriku zachránit před zničením: „Konzervativci především musí důvěřovat Bohu, že jim přijde na pomoc. Za fasádou tisíce potyček se skrývá totální válka proti Bohu a Jeho řádu. Ti, kteří bojují za Jeho věc, mohou očekávat Jeho pomoc.“ Arcibiskup Viganò poukazuje přesně na totéž.
Matko Boží, kdykoliv se modlím tvůj nejsvětější růženec, dej mi, prosím, pochopit, že se „jen nemodlím“, ale že dělám vše, co umím, abych ti pomohl ve tvé ohromné bitvě za spásu lidí a jejich národů prostřednictvím tvého Božího Syna, Našeho Pána Ježíše Krista.
Kyrie Eleison
Zdroj: The St. Marcel Initiative
Překlad: D. Grof