▼

neděle 18. března 2018

Komentář Eleison DLVII – Trvalí nepřátelé (2018)


Komentář Eleison DLVII – Trvalí nepřátelé (2018)
(557)
17. března 2018
TRVALÍ NEPŘÁTELÉ
Mnozí čtenáři těchto „Komentářů“ – v žádném případě ne všichni – musí být šokováni a nedůvěřiví, když tyto „Komentáře“ stále odkazují na Židy jako na jeden z hlavních zdrojů problémů v dnešní Církvi a ve světě. Je to proto, že od Francouzské revoluce (1789), kdy svobodní zednáři zrovnoprávnili Židy a dali jim svobodu zabírat všechny vlivné pozice ve společnosti, Židé svým postupným ovládnutím politiky, univerzit a zvláště médií čím dál více ovládali myšlení lidí, a tuto nadvládu, kterou jim poskytli neopatrní nežidé, použili, aby všechny přesvědčili, že Židé jsou oběťmi, spíše než příčinou, trvalého napětí mezi sebou a zbytkem světa.
Přesto ve středověku, kdy Víra osvětlovala myšlení lidí Cestou, Pravdou a Životem, katoličtí papežové a církevní koncily vydali záplavu dokumentů, aby přiměli křesťany, aby byli ostražití ohledně židovské lstivosti, a dokonce zakazovali křesťanům, aby se, kvůli své věčné spáse, družili s Židy. Byl to pouze „antisemitismus“? V naší době jeden italský profesor právě argumentuje – a není sám – že Židé jsou řídící silou v rámci koncilního papežství a Církve. Zde následuje stručný souhrn profesorových argumentů, které lze v úplnosti nalézt na: http://www.unavox.it/ArtDiversi/DIV2277_Lamendola_Scacco_in_tre_mosse.html
Neomodernismus pustošící v současnosti katolickou Církev, je modernismem odsouzeným ze strany sv. Pia X., ale s novým přidaným prvkem: talmudským judaismem. Židé se vždy snažili neutralizovat Božství Našeho Pána Ježíše Krista, protože není-li Bohem, pak katolicismus není ničím, a pak jde z cesty hlavní překážka jejich vlastní vládě nad světem. Proč zde například v roce 2009 bylo takové celosvětové běsnění nad několika poznámkami ve švédské televizi, jež vrhaly pochybnost na existenci vražedných plynových komor v Německu během druhé světové války? Problémem nemohl být jen jeden biskup, který tyto poznámky pronesl. Ve skutečnosti byl tento rozruch naplánován v druhé řadě k tomu, aby ochromil tradiční Bratrstvo sv. Pia X., do něhož tento biskup tehdy patřil, ale v první řadě k tomu, aby přinutil papeže Benedikta XVI., aby se odtáhnul od té katolické Tradice, která je v souladu s Vírou středověku. Proto kardinál Ruini, papežův emeritní vikář pro římskou diecézi, v té době prohlásil: „Nikdo, kdo popírá ´holokaust´ nemůže být katolickým biskupem.“
Tento profesor dále říká, že velký krok vpřed k tomuto postavení „holokaustu“ do centra katolického náboženství byl podniknut v roce 1965, když Druhý vatikánský koncil ve svém dokumentu Nostra Aetate prohlásil, že Boží smlouva s Izraelity ve Starém zákoně je stále platná, což znamená, že vykoupení ze strany Ježíše Krista již není nutné pro spásu, jinak řečeno, že Jeho katolická Církev již není jedinečným držitelem úplné Pravdy a již není jediným prostředkem věčné spásy. Na základě čehož náboženská důležitost Našeho Pána Ježíše Krista, která se Druhým vatikánským koncilem snížila, byla okamžitě vzata Židy a přisvojena jejich „holokaustu“. Abraham Foxman z B´nai B´rith v New Yorku pravil: „Holokaust není jen příkladem genocidy, ale je to takřka úspěšný útok na Bohem vyvolený lid, jinak řečeno na Boha Samotného.“
Proto je pro Židy „holokaust“ teologickou událostí, která je ústřední pro nové náboženství, jež má být vnuceno celému světu, a před nímž se všechna ostatní náboženství, počínaje katolicismem, musí sklonit. Proto musí být všichni katoličtí biskupové zpochybňující „holokaust“ umlčeni a zakázáni, a katolická Církev musí dělat to, co jí její talmudští páni řeknou, aby dělala. A tento italský profesor dochází k závěru, že „starší bratři“ uspěli v tom, že ze sebe učinili nepopiratelné strážce Kristovy Církve.
Všimněte si, že toto tvrzení dokonale vystihuje Tertullianovo prohlášení, že pouze slabost katolíků je silou Židů. Propaganda ve prospěch „holokaustu“ odstartovala teprve po Druhém vatikánském koncilu. Před koncilem lidé stále ještě měli příliš mnoho zdravého rozumu, aby věřili, že bylo v Evropě vyhlazeno asi dvakrát více Židů, než kolik jich zde existovalo před válkou.
Ale „neboj se malé stádce“ (Lk XII, 32). Každý katolík ví, že je to Bůh, který bude mít poslední slovo, a nikoliv Jeho nepřátelé. Tento katastrofální konec pátého věku Církve [více viz zde – pozn. překl.], v němž nyní žijeme, připravuje a předem platí za největší vítězství Církve v její celé historii, za krátký šestý věk, neboli za vítězství Neposkvrněného Srdce Panny Marie. Někdy poté může přijít největší vítězství Božích nepřátel v celé světové historii, tří a půl letá vláda Antikrista (Jn V, 43), neboli sedmý věk Církve. Pak ale následuje poslední slovo, aby ukončilo všechna poslední slova, Poslední soud, patřící Bohu a dokonale obnovující Jeho univerzální spravedlnost.
Kyrie Eleison
Překlad: D. Grof