Připravuje se FSSPX na hybridní mši? (2017)

 

Připravuje se FSSPX na hybridní mši? (2017)

Sean Johnson

9. října 2017

Když v roce 2007 FSSPX oslavovalo promulgaci Summora Pontifica ze strany Benedikta XVI., které mimo jiné věci oznamovalo, že tradiční ritus nebyl nikdy zrušen, z velké části toto přijetí zastínilo některé „časované bomby“ obsažené v tomtéž dokumentu jako jsou:

„Samozřejmě, že k životu plného společenství patří, že také kněží z komunit, které se drží starobylého způsobu, nemohou ze zásady odmítat celebrovat podle nových knih.“

A:

„Obě formy užívání Římského Ritu se ostatně mohou vzájemně obohacovat: do starého Misálu budou moci a měli by být zařazeni noví světci a některé z nových prefací.“ (Citace)

Jinak řečeno, když Řím oznamuje, že starý ritus nebyl nikdy zrušen, jedním dechem oznamuje svůj záměr zrušit jej tím, že vytvoří nový hybridní ritus.

Papež Benedikt XVI. ve svém Universae Ecclesiae znovu zopakoval tento záměr Říma vnést do tradičního ritu prvky z Novus Ordo:

„25. Do misálu z roku 1962 mohou a musí být zařazeni noví světci a některé nové preface podle pokynů, které budou co nejdříve vydány.

26. Jak pamatuje motu proprio Summorum Pontificum v čl. 6, stanoví se, že čtení ve mši svaté podle misálu z roku 1962 je možno číst buďto výlučně v latině, anebo v latině a pak v národním jazyku, nebo v čtených mších pouze v národním jazyku.

27. Pokud jde o kázeňské normy pro slavení liturgie, aplikuje se platný Kodex kanonického práva vyhlášený r. 1983“ (Citace)

Překlad: Řím zamýšlí pokračovat s „reformou reformy“ a vnutit ji všem těm komunitám, které využívají Summorum Pontificum: čtení epištoly a Evangelia pouze v národním jazyce; eucharistický půst pouze 1 hodinu; noví „světci“; a pravděpodobně většina z dalších inovací rubrik z roku 1965, jež jsou považovány za „skutečnou mši Druhého vatikánského koncilu“. (Proč se lze dočíst anglicky zde.)

Koncilní blog Pro Tridentina Malta přináší zprávu, že:

„...někdy v druhé půlce roku 2018 bude mimořádné formě římské mše uložen nový lekcionář a kalendář... Nový Římský misál bude dostupný na první neděli adventní roku 2018, Vatikán však povolí dvouleté období k jejich postupnému zavedení. Očekává se, že tyto změny budou mnohem drastičtější než to, s čím se počítalo v Universae Ecclesiae... Vatikánem schválené společnosti a instituty jako jsou Bratrstvo sv. Petra a Institut Krista Krále pravděpodobně požádají o výjimku, ale očekává se, že všechny žádosti budou zamítnuty. Jedinou výjimkou se zdá být FSSPX, jemuž může být poskytnuta dočasná výjimka, aby se zajistilo, že se dosáhne dohody mezi FSSPX a Římem.“

Jinak řečeno, FSSPX se chytá na návnadu a „rohožka z roku 1962“ se mu vytrhne z pod vlastních nohou později.

„Čím víc se věci mění, tím zůstávají stejnější.“

Řím cítí slabost biskupa Fellayho ze všech již vydobytých kompromisů, a za 20 let sbližování ví, že je chycen na udici.

Je tak dobře chycen na udici, že dokonce ani misál z roku 1962 není bezpečný.

Ve skutečnosti je předurčen ke zkáze.

Jak kněží a laici FSSPX zareagují na znovuzavedení v podstatě stejného misálu jako je ten z roku 1965, k němuž se arcibiskup Lefebvre nakonec otočil zády jakožto k nedostatečnému pro formování tradičních kněží?

Nu, je-li nezájem a apatie posledních několika let nějakým barometrem, pak se ztotožní s Cranmerovou, eh, Františkovou a Fellayho revolucí.

Zajímavé je pozorovat, jak bude Menzingen postupovat při „přípravě smýšlení“, aby všechny nachystal na tuto budoucí nevěru.

V mé vlastní kapli FSSPX se některé změny začaly zavádět již před několika lety, zatímco jiné se objevily teprve v posledních několika měsících. Zde je popis některých z nich:

• Stání při Agnus Dei spíše než klečení, jak jsme vždy činili (a jež je pro věřící během této kající modlitby liturgicky mnohem kongruentnější pozice). Vzpomeňte si, že Druhý vatikánský koncil chtěl „aktivní účast“, kterou, navzdory protikladnému učení sv. Pia X., mylně ztotožnil s „hlasitou účastí“. Jak se můžete „aktivně/nahlas“ účastnit (tj. zpívat se sborem), jestliže jste na kolenou a bijete se v hruď? Proto se má stát!
• Ministranti nyní říkají „Domine non sum dignus“ nahlas s knězem, což je v protikladu k čtyřicetiletému zvyku. Pomýleně aktivní = hlasitá účast. To také podněcuje ministranty, aby si zvykali říkat modlitby vlastní knězi (což pak povzbuzuje věřící, aby je brumlali spolu s nimi).
• Již žádné trojí poklekání během Svatého týdne při adoraci kříže. „No, počkej, to bylo každopádně částí reforem před Piem XII., takže je to vlastně náležité.“ Ano, ale prosazování inovací Pia XII. v tomto ohledu zde nikdy nebylo zvykem. Proč ten náhlý zájem v posledních pár letech?
• Již žádná adorace kříže v ponožkách (Boty si nechte obuté!). Toto je výslovně zmíněno ve zpravodaji (stejně jako zrušení trojího poklekání), což prokazuje přerušení zvyků věřících oproti zvykům starší praxe.
• Už se neodmítá poklekat za židy na Velký pátek. Bývalo to tak, že značný počet kněží FSSPX odmítal poklekat za židy a držel se tradiční praxe (tj. rubrik před experimentálními rubrikami Pia XII. z roku 1956), která vynechávala „flectamus genua“, protože to byla pozice, kterou židé používali k zesměšňování Našeho Pána.

Dále by se dalo citovat šíření dialogové mše ve všech školách a seminářích FSSPX (což je realizace stejných defektních principů Novus Ordo...):

• Ztotožňování hlasité účasti s aktivní účastí.
• Stírání rozdílu mezi svátostným kněžstvím a všeobecným kněžstvím.
• Ohýbání mše dle „potřeb“ apoštolátu.
• Používání mše jako katechetického nástroje.
• Povzbuzování věřících k „aktivnější“ (tj. hlasité) účasti na mši.
• Rozšiřování modlitebních odpovědí mimo sanktuárium až do kostelních lavic. Proč se tedy nepostavit versus populum?

To už stačí:

Plány Říma jsou odhaleny na denní světlo a Menzingen nese spoluvinu.

Jak řekl Michael Davies:

„Podobně misál z roku 1965 byl zamýšlen připravit věřící na to, aby bez protestů přijali radikálně reformovaný misál z roku 1969.“

Jestliže bude Menzingen pokračovat se sbližováním navzdory velmi transparentnímu a veřejnému záměru Říma přeměnit misál z roku 1962 na něco víc ve shodě s misálem z roku 1965, jak může Bratrstvo uniknout obžalobě ze strany Michaela Daviese?

Zdroj: Sodalitium Pianum

Překlad: D. Grof